Aplikovaný výzkum nastartují nová pravidla podpory vědy, zaměříme se na perspektivní obory
Aplikovaný výzkum nastartují nová pravidla podpory vědy, zaměříme se na perspektivní obory

Aplikovaný výzkum nastartují nová pravidla podpory na vědu, národní programy musí cílit na perspektivní obory. Česká republika má podle analýzy stavu výzkumu chabou spolupráci mezi výzkumníky a průmyslem, inspirací, jak tento stav zlepšit, je Tchaj-wan coby světový technologický lídr. Zástupci tchajwanských výzkumných organizací o řízení aplikovaného výzkumu diskutovali tento týden na workshopu v Praze pořádaném Sekcí pro vědu, výzkum a inovace místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka.

„Tchaj-wan je České republice vzorem, jak se i malá země může stát technologickým tygrem,“ uvedl vicepremiér Bělobrádek. „České zboží a technologie mohou mít stejný zvuk jako značka „Made in Tchaj-wan“, musíme ale lépe propojit výzkum a průmysl.“

Inspirací pro český systém může být například cílená státní podpora do předem vytipovaných oblastí výzkumu. Na Tchaj-wanu stát po debatě s vědci, podnikateli a odbornou veřejností každý rok určí jedno až dvě konkrétní témata nebo obory, na které se zaměří.

V Česku by mezi perspektivní obory mohly patřit například nanotechnologie, biotechnologie, strojírenství a ICT. „Budoucnost ČR je v kombinaci tradičních průmyslů a progresivních nových odvětví,“ upozornil ředitel Sekce pro vědu, výzkum a inovace Arnošt Marks.

Na špičku v inovacích se Tchaj-wan dostal i díky systematické podpoře znalostní ekonomiky a nastavení vědní politiky na rozvoj spolupráce s průmyslem. V současnosti patří Tchaj-wan k zemím s největším množstvím zaregistrovaných  patentů a užitných vzorů na světě. Právě v počtu patentů a obecně v aplikovaném výzkumu má česká věda rezervy, což konstatovala Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2014 (ke stažení ZDE)

Za tchajwanským úspěchem stojí také důraz na výchovu mladých vědců. Tchaj-wan podporuje mezinárodní výměnné pobyty studentů, část veřejných peněz jde na nadějné projekty mladých výzkumníků. „Je to otázka vzájemné důvěry, ale zároveň prostor, jak podpořit projekty, jejichž úspěch nedokáže aktuálně nikdo posoudit a zhodnotit,“ vysvětlil viceprezident Národní laboratoře aplikovaného výzkumu Tzi-Dar Chiueh.

Pracovním seminářem byla zakončena třídenní pracovní návštěva tchajwanských delegátů: viceprezidenta Národní laboratoře aplikovaného výzkumu Tzi-Dar Chiueha a generálního ředitele Centra pro znalostní ekonomiku a konkurenceschopnost při Výzkumném ústavu průmyslových technologií Tze-Chen Tua. V Praze měli na programu  také prohlídku vědeckovýzkumných center.