Vicepremiér Bělobrádek jednal v Bruselu s eurokomisařem pro výzkum, vědu a inovace Moedasem
Vicepremiér Bělobrádek jednal v Bruselu s eurokomisařem pro výzkum, vědu a inovace Moedasem

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek se ve čtvrtek 17. 3. v Bruselu sešel s eurokomisařem pro výzkum, vědu a inovace Carlosem Moedasem. Mezi hlavními tématy jednání byly otázky spojené s naplňováním doporučení Evropské komise v rámci tzv. Country reportu nebo s udržitelností vybudovaných vědeckovýzkumných kapacit. S eurokomisařem Moedasem hovořil vicepremiér Bělobrádek také o možnostech dalšího zjednodušování administrativy evropských výzkumných projektů a prioritách budoucí kohezní politiky v oblasti VaV.

Evropská komise ve své Zprávě o České republice 2016 upozorňovala na slabá místa systému vědy a výzkumu. V materiálu je kladen důraz především na excelenci ve výzkumu, na vyšší podporu aplikovaného výzkumu a větší spolupráci akademické sféry a podniků. „Pana eurokomisaře jsem informoval o tom, že v únoru vláda schválila podstatnou aktualizaci Národní politiky vědy a výzkumu, kde již jsou doporučení z Country reportu zohledněna. Národní politika také obsahuje konkrétní harmonogram, kdy a jak budou jednotlivá opatření plněna. Nadto se Technologická agentura ve svých programech více zaměří na podporu výzkumných a inovačních aktivit malých a středních podniků a jejich spolupráci s veřejným sektorem,“ uvedl k jednání vicepremiér Bělobrádek. Změna chování veřejného výzkumného sektoru v ČR by se také měla odrazit v připravované nové metodice hodnocení výzkumných institucí, která bude předložena vládě do konce tohoto roku.

Vicepremiér Bělobrádek s eurokomisařem Moedasem také diskutoval otázku udržitelnosti stávající vědeckovýzkumné infrastruktury v České republice. V prosinci 2015 Sobotkova vláda schválila novou cestovní mapu pro velké infrastruktury. Česká republika investovala značný objem finančních prostředků z unijních a národních zdrojů do výstavby a zařízení pro výzkum a je otevřena pro sdílení kapacit napříč Evropou. „Udržitelnost nevidíme jenom jako otázku dostatku financí. Chceme především tlačit na to, aby se centra více zapojila do mezinárodní spolupráce, pomohla větší mobilitě vědeckých pracovníků a spolupracovala s podnikovou sférou. Infrastruktury, které toto zadání naplní, budou mít dostatečný prostor pro svůj další rozvoj,“ doplnil Bělobrádek.

Se svým protějškem vicepremiér Bělobrádek ještě otevřel otázku priorit budoucí kohezní politiky po roce 2020 z hlediska financování výzkumných kapacit. Z dlouhodobého hlediska jde o strategické směřování podpory výzkumu a vývoje nebo podpory inovativního podnikání. S komisařem Moedasem se místopředseda vlády bavil o předpokladech Komise, kdy se začne těmito otázkami zabývat.

Bělobrádek během jednání rovněž zdůraznil, že česká vědeckovýzkumná komunita by velmi uvítala, kdyby Komise prezentovala příklady dobré praxe s jednoznačným postojem auditních orgánů například v otázkách využití veřejné podpory nebo využití výzkumných kapacit pro ekonomické činnosti. Oba státníci také diskutovali o možnostech dalšího zjednodušování administrativy evropských projektů. „Každé zjednodušení by bylo dobré, protože stávající situace nahrává spíše velkým a zavedeným firmám a institucím. Máme signály, že účast malých firem například v programu Horizont 2020 je kvůli administrativní zátěži projektů nesmírně náročná a takové firmy účast v Horizontu raději ani nezkoušejí,“ řekl místopředseda vlády.