ZÁPIS Z JEDNÁNÍ ODBORNÉ KOMISE RVV PRO VĚDY NEŽIVÉ PŘÍRODY A INŽENÝRSTVÍ ZE DNE 20. 12. 2004 NA DĚKANÁTU FS ČVUT

1. Volba místopředsedy
2. Další postup ve zpracování návrhů DZSV (podklad 197/14 - sRVV)
3. Hodnocení výzkumných institucí (podklad sRVV)
4. Různé

1. Volba místopředsedy

Tajnou volbou na základě návrhu z pléna byl místopředsedou OKNP zvolen Prof. Ing. Jan Macek, DrSc. (přítomno 10, pro 7, proti 2, zdržel se 1).

2. Další postup ve zpracování návrhů DZSV

Návrhy členů OKNP by měly být projednány na zvláštní schůzce komise dne 13.1.2004 a zpracovány do 15.1.2004. Výsledný návrh by pak mohl být projednán vládou v březnu 2005. Při úpravách je třeba vzít v úvahu připomínky z veřejné diskuse a formulace témat z jednotlivých komisí, včetně technologických platforem (sdružení zástupců VaV, uživatelů výsledků VaV, finančních institucí a ústředních správních orgánů).

• průřezové směry budou zrušeny a věcně budou promítnuty do ostatních základních směrů;
• směry T7, T8 a T9 budou sloučeny;
• vedle úpravy formulací DZSV budou upraveny i jejich názvy tak, aby byly kratší a výstižnější.

V diskusi k tomuto bodu se vyjádřili všichni přítomní členové a konstatovali, že dosavadní návrhy DZSV jsou věcně, obsahově i formulačně nevyvážené a převážně jsou zaměřeny oborově namísto “blokového” řešení komplexně formulovaných problémů. DZSV jsou formulovány příliš široce, často chybí formulace kontrolovatelných výstupů, a to i u směrů, vyžadujících konkrétní a cílené investice (Jančář, Dobiáš).

Rovněž chybí alespoň základní odhad finanční náročnosti jednotlivých DZSV a z jakých zdrojů je možné krýt související výdaje (Purmenský). Při vytváření technologických platforem by bylo užitečné zapojit všechny potenciální “stakeholders”, podobně jako se tomu děje v programech strategického partnerství (Macek). Program “Nanotechnologie a nanomateriály” bude zapracován do směru T5 - materiálový výzkum (Šperlink). V energetice i v dalších směrech by bylo žádoucí zapracovat poslední známý vývoj a fakta z EU (Pazdera). Systémově by měla být řešena možnost do DZSV postupně zahrnovat nové skutečnosti, nové projekty a infrastrukturu VaV, která je ve stávajícím návrhu silně potlačena (Jungwirth).

Následující diskuse se týkala dotažení výsledků základního výzkumu do praxe při současné absenci rezortních ústavů a ústavů aplikovaného výzkumu, možnosti vzniku nových institucí, infrastruktury a jejich financování, stimulace nestátní sféry a vzniku konsorcií (Janeček, Purmenský, Zuna).

Nejvíce kritizovaným byl návrh DZSV T5 (Konkurenceschopné strojírenství), přestože je hlavním tvůrcem HDP. Obecně se připomínala konkurenceschopnost jako taková a technologická platforma tohoto DZSV by se mohla rozrůst i na další směry (Macek).

1. Hodnocení výzkumných institucí

Obsáhlé podkladové materiály a tabulky byly zaslány členům OKNP s předstihem. V diskusi byly konstatovány obecné pohledy na materiály i na pravidla, podle kterých byly sestaveny výsledné tabulky.

Jedná se o pozitivní krok, směřující k objektivizaci hodnocení výzkumných institucí, týmů i jednotlivců. S ohledem na současný stav centrálních databází RVV (duplicity údajů, vazba výsledku na konkrétní IČ, důvěrnost, složitá kontrolovatelnost) je však třeba značné opatrnosti při interpretaci výsledků hodnocení a zejména při vyvozování závěrů s případnými postihy. Důsledky na základě hodnocení navržených opatření je třeba nejprve prověřit.

Podstatnou okolností je to, že údaje vkládají sami uživatelé na rozdíl od centrálně řízených databází a rejstříků. Z hlediska vkladatele údajů jsou podstatné i nepružnost systému, jeho adaptibilita na vývoj požadavků a opravitelnost nesprávných nebo nesprávně vložených údajů.

Komise se shodla na názoru, že před jakoukoliv publikací závěrů tohoto hodnocení je třeba ještě důkladně výsledky ověřit. Rovněž je třeba uvážit snížení váhy impaktovaných časopisů a vedle patentů zahrnout i využití výsledků v praxi, případně vznik know-how nebo jiných komerčně využitelných poznatků.

Proti sobě stojí dvě skutečnosti: jednak je to neexistence záporného výsledku výzkumu a převažující vysoce pozitivní hodnocení ukončených projektů hodnotícími komisemi v ČR a jednak fakt, že zejména v souvislosti s konkurenceschopností není v řadě případů účelné dosažené poznatky publikovat, přestože k jejich dosažení byly využity veřejné prostředky.

Cílem hodnocení by měla být postupná náprava současného stavu, ne restrikce institucí nebo oborů. Účelné bude porovnání s výsledky hodnocení výzkumných záměrů, i když toto hodnocení má rovněž své problémy (viz bod Různé).

Závěr:

Hodnocení výzkumu a výsledků VaV je dobrý materiál informativního charakteru, který však před formulací závěru a před vypracováním příslušných opatření vyžaduje důkladnou analýzu.

Podklady pro návrh stanoviska a úprav systému hodnocení, vypracované jednotlivými členy komise, budou předány předsedovi do 3.1.2004 a budou k zápisu připojeny formou příloh.

2. Různé

Široce byly diskutovány v těchto dnech publikované výsledky hodnocení výzkumných záměrů (VZ) institucí v gesci MŠMT. VZ je nenahraditelným prostředkem financování výzkumných cílů institucí a budování stability jejich výzkumných týmů. Nedostatek prostředků, který vedl ke značnému zúžení výběru VZ pro poskytnutí financování z celkového množství dobře hodnocených záměrů, má pro mnoho pracně a dlouhodobě budovaných výzkumných týmů likvidační důsledek. Způsobují se tím nenapravitelné škody.