Zápis z jednání Odborné komise pro vědy živé přírody Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jednání se konalo dne 14. prosince 2010 ve 13.00 hod. v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Přítomni: prof. RNDr. Pavel Hozák, DrSc., doc. Ing. Martin Faljšhans, Dr. rer. agr., prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc., prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., RNDr. Hana Sychrová, DrSc., prof. RNDr. prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc. Omluveni: prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc., prof. RNDr. Jan Kirschner, CSc. Hosté: PhDr. Milena Dosoudilová, CSc. V úvodu předseda komise seznámil s programem zasedání, s kterým členové vyslovili souhlas. Program zasedání: 1. Pověření zapisovatelem 2. Zápis z jednání dne 25.11.2010 -schvalování 3. Určení zodpovědných členů komise za přípravu obsahové náplně jednotlivých zasedání –doplnění dalších garantů 4. Upřesnění plánu činnosti komise pro r. 2011 včetně termínů zasedání 5. Pokračování diskuse ke stanovení kritérií pro nový hodnotící systém výsledků VaVaI (viz materiály uloţené na pracovním adresáři Google). Výstup bude slouţit pro nastavování kritérií Metodiky 2012, připravované Komisí pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů a) podrobná diskuse k hodnocení nepublikačních výstupů -materiál prof. Kocourka b) diskuse ke způsobu nastavení bodového hodnocení u jednotlivých výstupů c) diskuse ke klasifikaci oborů 6. Různé Ad 1) Zpracováním zápisu byla pověřena dr. Dosoudilová. Ad 2) Zápis byl schválen. Ad 3) Odpovědnost za jednotlivé oblasti práce OK ŢP doplněna od minulého jednání následovně: Lékařské obory: prof. Mayer Zemědělské obory: prof. Kocourek, prof. Flajšhans Biologické obory: prof. Sychrová, prof. Kirschner, prof. Fajkus, prof. Hozák Ad 4) Dohodnuto, ţe do konce ledna bude dořešeny otázky impakt faktorů včetně návrhu zásad hodnocení aplikovaného výzkumu. V další fázi bude pracováno na kriteriích pro novou metodiku hodnocení, platnou od r. 2012, podle zadání Rady pak také bude zahájena příprava principů národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Termíny příštích zasedání: 27. ledna 2011, 15. února 2011 Ad 5) Předseda podal informace z jednání KHV, především o prosazování názoru, aby revize metodiky byla provedena ještě před zavedením nové metodiky v r. 2012. Jedná se např. o formální chyby, vícenásobné uplatňování výsledků apod. Nová metodika musí být oborová, výrazně odlišná od stávajících principů. MŠMT má objednat jak analýzu, tak hodnocení od zahraničních expertů, včetně zadání studie, jak by se v českých podmínkách mělo hodnotit. Vhodné by bylo provést audit zbytečných institucí a ústavů z hlediska efektivnosti VaVaI. Na výstupy nepublikačního charakteru panuje v KHV různorodost názorů, např. technické vědy by uvítaly určité finance z grantů a pak ponechat nepublikační výsledky bez hodnocení. Převaţuje idea, ţe se mají hodnotit výstupy, které jsou kvantifikovatelné a ověřitelné. a) + b) Komise projednala materiál prof. Kocourka „Návrh na hodnocení výsledků nepublikačního charakteru aplikovaného výzkumu (výsledků nepublikačního charakteru)“ Z předloţeného materiálu komise upřesnila a odsouhlasila následující zásady pro hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu pro skupiny oborů v oblasti věd ţivé přírody: 1) Pro výsledky publikačního charakteru pro skupinu oborů v rámci věd ţivé přírody vyuţívat pokud moţno jednotná kritéria a jednotné bodové hodnocení pro stejný typ výsledku. Pro typy výsledků, které budou relevantní pro všechny skupiny oborů, zachovat stejné bodové hodnocení. Pro typy výsledků, které budou relevantní pouze pro některé skupiny oborů (pro některé obory), stanovit odpovídající bodové hodnocení. 2) Pro výsledky nepublikačního charakteru zachovat jednotné hodnocení pro stejný typ výsledku a stejný mechanismus hodnocení přínosů těchto výsledků pro všechny skupiny oborů, nebo alespoň pro skupinu oborů v rámci věd ţivé přírody. 3) Komise projednala model kvantifikace přínosů výsledků výzkumu (viz příloha) a dospěla k závěru, ţe při hodnocení přínosů u výsledků nepublikačního charakteru nelze pro skupinu oborů v rámci věd ţivé přírody převést jako objektivní kriterium kvantifikaci přínosů do bodového hodnocení. 4) Komise doporučuje model kvantifikace přínosů výsledků výzkumu (viz příloha) pro skupinu oborů zemědělských věd vyuţít při hodnocení výsledků a hodnocení výzkumných organizací poskytovateli prostředků, případně jej vyuţít při hodnocení výsledků výzkumu přímo ve výzkumných organizacích. 5) Zásady pro uplatnění kvantifikace přínosů v modelu hodnocení poskytovatele jsou následující: • Hodnocení výsledků nepublikačního charakteru doplnit kritérii hodnocení skutečných ekonomických a dalších přínosů výsledků výzkumu, které bude prováděno kaţdoročně po dobu do 5 let po roce dosaţení výsledku. • Kvantifikace přínosů musí být prováděna jednotným způsobem pro kaţdý jednotlivý výsledek pro všechny typy výsledků nepublikačního charakteru. • Pro hodnocení přínosů výsledků nepublikačního charakteru je třeba pro jednotlivé etapy procesu zajistit: (1) jednotnou evidenci přínosů pro kaţdý výsledek a jejich dokladování (smlouva o uplatnění výsledku), (2) kvantifikace přínosů (nezávislý panel poskytovatele nebo agentury), (3) verifikaci přínosů (potvrzení dosahovaných přínosů uţivatelem nebo zástupcem uţivatelů). • Hodnocení přínosů u výsledků nepublikačního charakteru nelze uplatnit zpětně na výsledky dosaţené za předchozích 5 let, ale pouze na výsledky uplatněné od roku platnosti nových oborových metodik. Komise projednala předloţený Model pro hodnocení přínosů výsledků nepublikačního charakteru pro skupinu oborů zemědělských věd (viz příloha). Komise doporučuje tento model vyuţít pro skupinu oborů zemědělských věd při hodnocení výsledků a hodnocení výzkumných organizací poskytovateli prostředků, případně jej vyuţít při hodnocení výsledků výzkumu přímo ve výzkumných organizacích. Závěr: Při hodnocení přínosů u výsledků nepublikačního charakteru nelze pro skupinu oborů v rámci věd ţivé přírody převést jako objektivní kriterium kvantifikaci přínosů do bodového hodnocení. Jako problematická se jeví jak samotná kvantifikace přínosů, tak dodrţení objektivnosti při verifikaci přínosů. Prof. Mayer připomněl, ţe je nutné zpřesnit definice některých nepublikačních výsledků (coţ jsou souhrnně např. patent, odrůda, plemeno, technologie, certifikovaná metodika). Komise ţádá členy, kteří garantují jednotlivé skupiny oborů, aby do příštího jednání zpracovali a zaslali upřesněné definice a podmínky uznávání pro výsledky nepublikačního charakteru. Komise doporučuje RVVI jednotné dělení celkového počtu bodů dosaţeného za konkrétní výsledek celkovým počtem autorů, bez ohledu na rozlišování mezi autory domácí a zahraniční včetně rozlišování mezi domácí a cizí (není li z výzkumné organizace). Ad 5c) Konstatováno, ţe aţ třetina oborů je chybně zařazena. Je třeba přesně říci, které obory kam patří podle číselníku RIV a zda to koresponduje s kategoriemi ve WOS. Vysloven návrh provést revizi a aktualizaci oborů, coţ členové komise přislíbily z garancí za oborové zaměření, které reprezentují (viz ad3). Tento úkol zahrnuje i návrh úpravy názvů oborů, změny oborů a zařazení nových oborů. Provést zařazení jednotlivých oborů do správné skupiny oborů. Projednat tento návrh s předsedy ostatních komisí. Komise VŢP ţádá své členy, kteří garantují jednotlivé skupiny oborů, aby za skupiny věd biologických, lékařských a zemědělských provedli kontrolu zatřídění jednotlivých oborů dle IS do skupin oborů, navrhli změny v zatřídění oproti současnému stavu a upravili názvy oborů, případně navrhli doplnění nebo vypuštění oborů. Ad 6) Sděleno, ţe pro lednové zasedání Rady je nutno předloţit plán práce komise na rok 2011 ke schválení. Příští jednání komise se koná 27. ledna 2011. Zapsala: M. Dosoudilová Ověřil: P. Hozák Příloha č. 1 Model pro hodnocení přínosů výsledků nepublikačního charakteru pro skupinu oborů zemědělských věd (1) Jednotná evidence přínosů, včetně jejich kvantifikace u výsledků nepublikačního charakteru Pro hodnocení přínosů jednotlivých výsledků výzkumu se bude pouţívat evidence přínosů uváděných do smlouvy s uţivatelem výsledků předkládaného příjemci po dosaţení výsledku (k termínu jeho uplatnění v RIV). Shodná evidence přínosů bude uváděna do Plánu na uplatnění výsledků po ukončení řešení projektu. Jedná se o plán očekávaných přínosů, který předkládá příjemce a je uţivatelem korigován a odsouhlasen ve smlouvě o uplatnění výsledku. Pro hodnocení a evidenci přínosů z realizace výsledků výzkumu jsou přínosy strukturovány: a) ekonomické přínosy: (Kč) - zvýšení výnosů u organizace – tvůrce/tvůrců výsledku, - zvýšení výnosů u uţivatelů výsledku, - zlepšení exportních příleţitostí u uţivatelů výsledku, - sníţení nákladovosti u uţivatelů výsledku, - nová pracovní místa u uţivatelů výsledku; b) další přínosy - přínosy v oblasti zdraví a výţivy obyvatel, - přínosy v oblasti ţivotního prostředí, - přínosy v oblasti zdraví a welfare zvířat, - přínosy pro veřejnou správu, - přínosy v oblasti sociální, - přínosy pro poradenství a vzdělávání; c) jiné přínosy: - přínosy v jiné oblasti definované uchazečem. Ekonomické a jiné přínosy jsou všechny kvantifikovatelné a vyjádřené v korunách či jiných měrných jednotkách. Mohou být sledovány a vyhodnocovány ve dvou oblastech – u podnikatelské sféry a u státní správy v případě výsledku určeného pro státní správu (z programu určeného pro státní správu). Pro ekonomické přínosy budou přínosy k danému roku hodnocení (počítáno kumulativně od roku dosaţení výsledku do 5 let) převedeny do 4 bodové stupnice podle podílu přínosů k vynaloţeným prostředkům. Například takto: 0 Kč – 0 (ţádné), 1násobek – 1 (malé), 1 aţ 2 násobek – 2 (střední), 2 a více násobek – 3 (vysoké). Očekávané další a jiné přínosy jsou kvantifikovány podle stupnice 0 (ţádné), 1 (malé), 2 (střední) a 3 (významné) při podmínce, ţe za všechny typy přínosů bude uvedena vţdy hodnota odpovídající nejvyšší dosaţené hodnotě (přitom přínosy z více typů přínosů se nebudou sčítat). (2) kvantifikace přínosů (nezávislý panel poskytovatele nebo agentury) Kvantifikaci přínosů na základě skutečně dosaţených přínosů potvrzených uţivatelem bude kaţdoročně provádět nezávislý panel poskytovatele nebo agentura. Toto vyhodnocení přínosů bude pouţito pro bonifikaci bodů za uplatněný výsledek. Pro kvantifikaci přínosů je třeba pro skupiny oborů připravit metodiku, která bude harmonizována. Pro skupinu oborů zemědělských věd připraví MZe metodiku pro hodnocení přínosů v průběhu roku 2011. Pro představu jednoduché kvantifikace uvádím následující možný model a příklady jeho použití. Model kvantifikace přínosů výsledků nepublikačního charakteru: Metodika stanoví koeficienty pro kvantifikaci přínosů jednotlivých typů výsledků. Počet bodů přiřazených za dosažení daného typu výsledku se bude násobit takto stanoveným koeficientem. Nebude-li dosaženo žádných přínosů, bude koeficient nižší než jedna a každoročně se tak bude počet původně přidělených bodů snižovat (například koeficient 0,8). Bude-li dosaženo malých přínosů (například koeficient 1.1), středních přínosů (například koeficient 1.2), významných přínosů (například koeficient 1.5), se bude každoročně počet bodů zvyšovat (podle níže uvedeného příkladu). V metodice budou uvedeny parametry pro kvantifikaci – bude definováno, co je malý, střední a významný přínos. Lze očekávat, že až polovina v současné době v RIV evidovaných výsledků nepublikačního charakteru nemá a nikdy nebude mít žádné skutečné přínosy, které by bylo možné evidovat u uživatelů. Model je jednoduchý, lze jej modifikovat podle většinového konsenzu, výpočet je zcela porovnatelný s výpočtem bodů RIV u výsledku typu J imp. Příklad: P – patent - ostatní patenty – v současnosti 40 bodů, N met – v současnosti 40 bodů Za první rok za nezískání žádného přínosu 40x0,8 = 32 bodů, po 5 letech zbude 13 bodů Za první rok dokladování malého přínosu 40x1,1 = 44 bodů, po 5 letech se zvýší na 64 bodů Za první rok dokladování středního přínosu 40x1,2 = 48 bodů, po 5 letech se zvýší na 99 bodů Za první rok dokladování významného přínosu 40x1,5 = 60 bodů, po 5 letech se zvýší na 304 bodů (3) Verifikace přínosů (potvrzení dosahovaných přínosů uživatelem nebo zástupcem uživatelů) Uţivatel výsledků bude kaţdoročně evidovat skutečně dosaţené ekonomické a další přínosy z realizace výsledků plnění přínosů podle smlouvy do 5 let po uplatnění výsledku. Bude dokladovat i stav, ţe v daném roce nedošlo k naplnění ţádných skutečných přínosů. Povinnost kaţdoročně vyhodnocovat skutečně dosaţené přínosy bude pro uţivatele zakotvena ve smlouvě o uplatnění výsledku.
