Zápis ze 7. zasedání OK RVV pro vědy neživé přírody a inženýrství konaného dne 22.1.2004 na Úřadu vlády ČR

Přítomni:

Prof. Ing. Tomáš Čermák,CSc., Prof.Ing. Jaroslav Fiala, CSc., Prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc., Prof. Ing. Jan Macek, DrSc. Ing. Karel Matocha, CSc., Ing. Karel Šperlink,CSc.

Omluveni:

Prof. RNDR. Pavel Drábek,DrSc., Prof. RNDr. Jan Palouš,DrSc., Prof. Ing. Miroslav Václavík,CSc., RNDr. Vladimír Dvořák, DrSc, Ing. Karel Jungwirth, DrSc, Ing. František Pazdera, CSc.

Hosté:

Ing. Miroslav Janeček, CSc. místopředseda RVV, Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., zpravodaj RVV pro DZSP VaV , RNDr. Marek Blažka, ředitel sekretariátu RVV

Program:

1. Hodnocení činnosti OK za rok 2003
2. Úkoly z RVV
3. Výsledky DZSP
4. Různé

ad 1) Hodnocení činnosti OK za rok 2003 bylo provedeno v diskusi s hosty, základní úkoly byly splněny – prof. Zuna tlumočil poděkování RVV za první verzi DZSP

ad 2) dr. Blažka

• 7. 2. přijata vládou ČR Národní politika VV pro léto 2004 – 2008

• NPV II – stanovení priorit pokračuje, OK se budou moci vyjádřit k návrhu v období březen až červen 2004.

• Nepřímé nástroje podpory VV – souvisí se vstupem do EU, návrh připravuje MF

• Příprava rozpočtu VV pro léta 2005 – 2007 – je schválen nárůst pro léta 2004 – 2006 ve výši 0,58 – 0,6% HDP

• Zákon o veřejných VV institucích by měl být po připomínkách předložen do února do vlády.

• redukce priorit pro NPV II by měla probíhat za účasti OK pro stanovení 5 tématických priorit a 2 – 3 přiřazených priorit.

• Nejsou definovány náklady na VaV činnost – nebezpečí zneužití

ad 3) Různorodá forma a rozsah pracovní verze DZSP ze všech skupin vyžaduje:

• koordinaci ze strany RVV. OK RVV pro neživou přírodu obdrží v nejkratší době návrhy dalších OK RVV a dále závazný rámec návrhu stanovený RVV a připomínky, které budou respektovány v dalším postupu.

ad 4) Prof. Fiala předložil doplňující materiál k NPV II, který byl předán ing. Janečkovi, CSc. – viz příloha zápisu.

Připomínky k NPVII

Fiala

   Diskusní příspěvek k NPV II bych začal připomínkou k e-mailové zprávě kolegy, prof. Drábka ze 7. 1. 2004.

   Asi většina z nás by shodně odpověděla na jeho první tři otázky, příp. připomínky. Výzkumné záměry na univerzitách, které běží již šestým rokem potvrdily, že jsou především využívány jako záchranné kolo v moři, kde tonoucím je obvykle fakulta VŠ. Při známém obrovském podfinancování VŠ, se VZ staly nezbytným doplňkem k tomu, aby fakulta vůbec nějaké výsledky v oblasti V a V mohla produkovat. Jen ti nejosvícenější rektoři snad mohli tímto nástrojem přispět k nevýznamné podpoře perspektivních směrů na svých univerzitách. Snad poněkud lepší se jeví, podle mých omezených informací, situace v oblasti výzkumných center, jejichž budoucnost je však zahalena stále dosti hustou mlhou.

   Ani s dalšími body zprávy prof. Drábka, nelze než souhlasit. Avšak naším úkolem je někde začít. Při dalším postupu bych zdůraznil připomínku ing. Janečka (e-mailová zpráva rovněž ze 7. ledna). Ekonomický potenciál daného oboru v ČR by měl být jedním z hlavních kritérií.

   Pod dojmem výše uvedených poznámek jsem si dovolil hodnotit poskytnutá témata, přičemž jako prioritu jsem se snažil brát současný stav oboru. I když nejsem energetik, ani prognostik tohoto oboru, umístil bych na špici pomyslné pyramidy spojení dvou témat “Energie pro budoucnost” a “Bezpečná, spolehlivá a ekologická energetika”. Bez dostatečného energetického zajištění nemůže v sebelepší ekonomice fungovat žádné průmyslové odvětví a samozřejmě ani jakýkoliv smysluplný výzkum a vývoj. Navíc energetika se může v ČR stále ještě opřít o značný a fungující ekonomický potenciál oboru o čemž svědčí i současná úspěšná exportní schopnost energetiky. Nesmíme dopustit, aby její přednosti vinou nedostatečného základního a zejména aplikovaného výzkumu v budoucnu zastaraly a vyprchaly. Heslo ekologů “Nejlepší energie je energie ušetřená” je sice pravdivé, ale nelze ho zcela a bez výhrad aplikovat na plánovaný a v našich podmínkách naprosto nezbytný rozvoj průmyslu. Žádný investor nepoužije svoje prostředky v prostředí s nejistou energetickou základnou! Alternativní zdroje (např. sluneční, větrná energie, spalování biomasy apod.) neposkytují v našich geografických podmínkách záruku dostatečné a spolehlivé kapacity. I optimistické předpovědi uvádějí max. 15% takto získatelné energie. Z hlediska současného i z hlediska střednědobé perspektivy s jeví jako nejvýhodnější bezpečná jaderná energie. Doba využitelnosti klasických hnědouhelných elektráren se vzhledem k jejich plánované životnosti dramaticky zkracuje a doba, kdy bude možno využít čistou energii z řízené termojaderné reakce je ještě velmi vzdálená. Problém její produkce se jeví jako problém především materiálový. S otázkami výroby energie souvisí velmi úzce spolehlivost a bezpečnost celé energetické soustavy. S výrobou jaderné energie (a to i se stávající) zase souvisí otázky bezpečné manipulace a ukládání vyhořelého paliva, příp. separace štěpných produktů. Dalším z významných úkolů energetiky je prognostika životnosti jaderných i klasických nejaderných zařízení a s tím související výzkum mezních vlastností materiálů.

   Rozvoj výzkumu energetiky i rozvoj energetiky samé je nerozlučně spojen s výzkumem materiálovým. Problém materiálového výzkumu prolíná rovněž mnoha oblastmi. A proto téma materiálového výzkumu by mělo být zahrnuto na jednom z předních míst podpory V a V. “Technologie a materiály pro čistou produkci” jsou oblastí, která je podle mého názoru perspektivní pro ČR a tudíž by si zasloužila vysokou míru podpory V a V. Materiálový výzkum má dobrou základnu zejména v badatelském výzkumu, ale i základnu ve výzkumu aplikovaném. Měl by být orientován na vývoj a zkoušení materiálů s předem určenými vlastnostmi (materials tailoring), využívající materiálově i energeticky efektivní technologie, které nezatěžují životní prostředí emisemi nebo nerecyklovatelnými odpady. Preferovány by měly být technologie produkující materiály s řízenou dobou životnosti, schopné biodegradace, neobsahující toxické ani jinak problematické sloučeniny či prvky. I ekonomický potenciál příslušného průmyslového odvětví je podle mého názoru dostatečný, i když je nižší ve srovnání s energetikou.

   Materiálový výzkum zasahuje i do oblasti chemie. Proto “Chemie pro společnost” nebo snad přesněji “Chemie, chemické technologie a mlotonážní chemie” by měly být rovněž zahrnuty mezi priority V a V. Chemický výzkum nemá jen úzkou vazbu na materiálový výzkum i materiálové a konstrukční inženýrství, ale také na realizaci ochrany a tvorby životního prostředí a úzce souvisí s potravinářstvím, farmacií, lékařskými vědami apod.

   “Malotonážní a kvalifikovaná chemie” umožňuje “zabudovat” velké množství duševní práce do malých hmotností vysoce hodnocených výrobků a to při nízké spotřebě energie a s ohledem na ekologii a další udržitelný rozvoj. Stále ještě v ČR v oblasti chemie existuje reálná výzkumná a vývojová základna, která při dostatečném profinancování je schopna efektivně zhodnotit vložený kapitál a dodržet přitom nezbytné schéma: výzkum (převážně badatelský), vývoj (včetně aplikačních a funkčních zkoušek), realizace, cílené využití (včetně doby použitelnosti), recyklace, případně ekologická likvidace reziduí. Kromě chemického materiálového výzkumu by bylo nanejvýš vhodné využít a zúročit mnohaletý základní i aplikovaný výzkum v řadě oblastí, zejména u léků proti rakovině (léčiva na bázi platiny i nová generace léků vyvinutých v AV ČR a patentovaných v USA), léků zvyšujících imunitu, očkovacích látek, prostředků pro inteligentní transport aktivních preparátů do předem určených orgánů či míst v lidském těle apod.