III.5. STATISTIKA VÝZKUMU A VÝVOJE V ČR

Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

III.5. STATISTIKA VÝZKUMU A VÝVOJE V ČR

I. Statistické údaje o VaV ČR za rok 1998

     V rámci přípravy Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky byla v první polovině roku 1999 zpracována Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím , která ve své části A ( Analýza statistických údajů OECD o VaV ) obsahovala 15 grafů s nejdůležitějšími údaji o VaV – jak se vyvíjely v posledních letech (do r. 1997 včetně). Zdrojem dat pro tuto část byla publikace OECD Main Science and Technology Indicators 1998/2 .

     V obdobné, o šest měsíců pozdější publikaci1) OECD (1999/1) však nejsou uvedeny (až na několik výjimek) údaje za ČR pro rok 1998; budou až v dalším vydání (1999/2). Ze zmíněných výjimek byly využity: údaje o hrubém domácím produktu (HDP), o vývoji cenového indexu (pro r. 1990 roven 100) a o oficiální kupní síle (p.p.p.2)) české měny (1 USD = 13,10 Kč; v r. 1997 to bylo 12,20 Kč).

     Po přepočtu z údajů OECD a po převodu na konstantní ceny tedy český HDP klesl v r. 1998 na 99,3 % HDP z r. 1997 (graf č. A 15 v Analýze ). Je-li však HDP vyjádřen v USD p.p.p., pak naopak vzrostl o 0,24 %).

     Jelikož v uvedené publikaci OECD údaje o českém VaV za rok 1998 chyběly, byla použita publikace Českého statistického úřadu (ČSÚ) Ukazatele výzkumu a vývoje v České republice za rok 1998 a potřebné údaje byly vypočteny z dat v ní obsažených, ovšem s jistými omezeními danými výrazně odlišnou strukturou tabelovaných dat ve zmíněných publikacích OECD a ČSÚ.

     Přepočtem získané údaje byly seřazeny tak, aby se projevila návaznost na grafy v “Analýze“ . Z roku 1997 na rok 1998 došlo tedy k následujícím změnám:

    A 1. Celkové výdaje na VaV se zvýšily z 1,19 % HDP na 1,29 % HDP.

    A 2. Státní výdaje na VaV se zvýšily z 0,37 % HDP na 0,47 % HDP.

    A 3. Poměr státních a celkových výdajů na VaV vzrostl z 0,31 na 0,37.

    A 4. Celkové výdaje na civilní VaV vzrostly z 1,1 % HDP na 1,22 % HDP.

    A 5. Podíl podnikatelských zdrojů na financování VaV vzrostl z 59,8 % na 60 % , podíl státních zdrojů vzrostl z 30,8 % na 36,8 %.

    A 6. Vysoké školy zvýšily svou účast ve využití celk. výdajů na VaV z 9,1 % na 9,5 %, vládní sektor snížil svou účast ve využití celk. výdajů na VaV z 26,6 % na 25,7 %.

    A 7. Část celk. výdajů na VaV použitá ve stát. sektoru klesla z 0,32 % HDP na 0,3 % HDP.

    A 8. Část celkových výdajů na VaV použitá na VŠ vzrostla z 0,11 % HDP na 0,12 % HDP.

    A 9. Část celk. výdajů na VaV použitá v podnik. sektoru vzrostla z 0,75 % na 0,83 % HDP.

    A 10. Účast státu na financování podnikatelského VaV vzrostla ze 7,9 % na 8,2 %.

    A 11. Počet pracovníků VaV (FTE3)) vztažený na 1000 obyvatel klesl z 2,26 na 2,21.

    A 12. Zastoupení podnikatel. sektoru v počtu pracovníků VaV vzrostlo z 49,3 % na 49,6 %, zastoupení vysokých škol v počtu pracovníků VaV vzrostlo ze 17,0 % na 17,7 %, zastoupení vládního sektoru v počtu pracovníků VaV kleslo z 33,7 % na 32,5 %.

    A 13. Celkové výdaje na 1 pracovníka VaV (uváděné v USD p.p.p.) vzrostly o 2,4 %.

     Tendence uvedených změn je jednoznačně pozitivní. Změny směřují k obdobným hodnotám jednotlivých ukazatelů, jimiž se vyznačují vyspělé země. Pozoruhodný je zejména výrazný (a dříve opomíjený) růst státní účasti na financování výzkumu a vývoje, a to i podnikatelského (tam samozřejmě na základě veřejné soutěže). Naopak klesly výdaje na výzkum a vývoj ve vládním sektoru, a to souběžně s počty pracovníků VaV. I to směřuje ke stavu běžnému ve vyspělých zemích.

     Patrně nemusel klesat (v porovnání s vyspělými státy) celkový počet pracovníků VaV, ale podle údajů ČSÚ postihl úbytek spíše pomocný personál a techniky a nikoliv výzkumníky. Bohužel v příslušných tabulkách nefiguruje věková struktura výzkumníků, aby bylo možno interpretovat tuto skutečnost jako jednoznačné pozitivum – to v případě, že by byl zaznamenán přírůstek mladých vědeckých pracovníků.4)

     Účast vysokých škol ve využívání finančních prostředků na výzkum a vývoj roste, ale ne tak rychle, jak by bylo žádoucí. Týká se to i počtu pracovníků VaV (FTE) na vysokých školách.

     Souhrnně lze ze zaznamenaných trendů konstatovat, že větší aktivita na zlepšování situace ve výzkumu a vývoji je vykazována státem a jeho orgány (a to navzdory napjaté bilanci státního rozpočtu), než vlastními subjekty VaV, zejména v podnikatelském sektoru.

II. Plnění úkolu II.1. z usnesení vlády č. 563 z 9. června 1999

     Usnesení vlády ze dne 9. června 1999 č. 563 k Analýze dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím v bodě II.1 uložilo předsedovi Českého statistického úřadu, ve spolupráci s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy a s místopředsedou vlády pro hospodářskou politiku a předsedou Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, aby zajistil statistické výkaznictví v oblasti výzkumu a vývoje na úrovni zemí Evropské unie.

     Následující text je informací, kterou v rámci přípravy politiky VaV vypracoval a předložil Český statistický úřad.

1. Současný stav

     Český statistický úřad se řídí zákonem č.89/1995 Sb. o státní statistické službě, který odpovídá požadavkům budoucí integrace České republiky do Evropské unie. K tomuto zákonu vychází pro každý rok Program statistických zjišťování uveřejněný ve Sbírce zákonů vždy do 30.11. příslušného roku. Pojmy výzkum a vývoj jsou uvedeny v zákoně bývalé ČNR č.300/1992 Sb. o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje systém státní podpory výzkumu a vývoje, s tím souvisejících práv a povinností právnických a fyzických osob zabývajících se výzkumem a vývojem, a státních orgánů zajišťujících jejich podporu. Těmito zákony se řídí statistická zjišťování v úseku výzkumu a vývoje.

     Český statistický úřad popisuje současný stav výzkumu a vývoje každoročně v publikaci ”Ukazatele výzkumu a vývoje v ČR” a ve Statistické ročence ČR. Dodává požadované údaje do OECD, UNESCO a EUROSTATU, a to v požadované struktuře, ne však ve všech požadovaných ukazatelích.

     ČSÚ sledoval údaje o ”vstupech” (počet zaměstnanců výzkumu a vývoje a vnitřní výdaje na výzkum a vývoj) v Ročním výkazu o výzkumu a vývoji a licencích (VTR P 5-01 - pro zpravodajské jednotky s počtem zaměstnanců nad 20 osob včetně) a v Ročním výkazu malé organizace ve výzkumu a vývoji (VTR P 15-01 - pro zpravodajské jednotky s počtem zaměstnanců do 19 osob včetně) do roku 1998. Od roku 1999 bude jediný výkaz pro všechny zpravodajské jednotky zabývající se výzkumem a vývojem bez rozlišení podle počtu zaměstnanců zpravodajské jednotky, a to výkaz VTR P 5-01.

     Roční výkazy se od roku 1995 postupně přizpůsobují metodice užívané v OECD popsané ve Frascatském manuálu, a to jak v používaných ukazatelích, tak i v jejich třídění. Počty zaměstnanců výzkumu a vývoje se zjišťují ve fyzických osobách k 31.12. příslušného roku, v průměrném počtu přepočteném na celý rok a v tzv. full time equivalentu (FTE), tj. v přepočtu zaměstnanců s částečným úvazkem ve výzkumu a vývoji na plnou pracovní dobu. Struktura zaměstnanců výzkumu a vývoje podle zaměstnání je hodnocena dle mezinárodní klasifikace ISCO, struktura podle vzdělání, tj. přechod na klasifikaci ISCED, se zjišťuje od r.1998. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj podle socioekonomických cílů se sledují ve výkazech od r.1998.

     Referát statistiky výzkumu a vývoje ČSÚ vychází při svých zjišťováních ze seznamu zpravodajských jednotek, které se zabývají výzkumem a vývojem trvale. Tento seznam je doplňován na základě spolupráce s Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj o organizace, které se výzkumem a vývojem zabývají příležitostně.

     OECD poskytuje národním statistickým orgánům každoročně seznam požadovaných tabulek, nové požadované údaje ČSÚ podle možností začleňuje do výkazu VTR P 5-01. Pro údaje, které nelze poskytnout, jsou různá odůvodnění: např. jiná struktura hodnocení hospodářské sféry. ČSÚ počítá s postupným přechodem na úplný systém statistiky výzkumu a vývoje používaný v OECD. Některá upřesnění by měla vyplynout i z postupného sbližování statistiky České republiky se statistikou Evropské unie.

     Na úseku statistiky inovací bylo provedeno pilotní šetření v r.1995 u cca 150 ekonomických subjektů. Výběrové šetření o technických inovacích za r.1995-1997 ve vybraných sektorech zpracovatelského průmyslu u cca 600 jednotek bylo uskutečněno v r.1998 v souladu s šetřením CIS II zemí EU. V roce 2001 by se mělo uskutečnit v zemích Evropské Unie statistické šetření o inovacích CIS III. Tato a další šetření by pak měla probíhat na základě materiálu ”Rozhodnutí Rady o zavedení dlouhodobého programu pro tvorbu a rozvoj statistiky vědy a techniky a inovací v zemích Evropského společenství”, jenž by měl být přijat do konce r.1999.

2. Cílový stav - ve vztahu k EU

     Podkladem pro tuto část je příloha -Plán postupu pro tvorbu a vývoj statistiky vědy a techniky v zemích EU- výše zmíněného materiálu ”Rozhodnutí Rady o zavedení dlouhodobého programu pro tvorbu a rozvoj statistiky vědy a techniky a inovací v zemích Evropského společenství” .

     Záměrem přílohy je stanovit obecný rámec pro sběr, tvorbu, zveřejňování a vyhodnocování statistického informačního systému vědy a techniky. Příloha je rozdělena na tvorbu nových a existujících statistických proměnných a na oblast související s kvalitou dat a statistických služeb, standardů a postupů při šetření.

A. Tvorba statistických proměnných

     Statistický informační systém bude vycházet vstříc potřebám uživatelů statistik. Uživatelé nejsou homogenní skupinou a jejich potřeby se mění v závislosti na ekonomickém a politickém dění. Statistický systém musí být vyvíjen v souladu s novými potřebami. Vývoj nových statistických ukazatelů na nepřetržité a kvalitní bázi je úkol vyžadující čas a zdroje. Budou tudíž vždy existovat nedostatky či zpožďování související s novou poptávkou.

     Rozsah existujících statistických ukazatelů je omezen, pokud jde o výstupy činností vědy a techniky (dále jen VaV), šíření znalostí a z obecnějšího hlediska o výkonnost inovačních systémů potřebnou pro vytváření a určování politik VaV v ekonomikách stále více založených na znalostech. Existuje tedy potřeba vyvinout novou generaci ukazatelů, které mohou tyto aspekty sledovat.

     Při vývoji nových pravidelně vykazovaných ukazatelů na permanentní bázi budou prioritní následující oblasti:

  • Mobilita lidských zdrojů ve vědě a technice
  • Ukazatele založené na patentech
  • Nehmotné prostředky
  • Bibliometrické ukazatele
  • Internacionalizace průmyslového VaV
  • Statistiky inovací
  • Šíření znalostí
  • Ukazatele pro sektor služeb

     Nové statistické ukazatele, které mají být pravidelně zpracovávány, musí být schváleny členskými státy EU.

     Proměnné, které mají být zpracovávány pravidelně v rámci statistického informačního systému:

     Seznamy statistických proměnných, pokrytí sektorů, statistických jednotek, typů členění, periodicit a termínů pro zveřejňování v rámci jednotlivých oblastí jsou uvedeny dále :

i) Statistiky inovací

     Hlavní metodologie a koncepce mají být založeny na manuálu OECD “Oslo” a doporučeních Eurostatu.

  • Statistiky mají v podstatě pokrýt všechny firmy, organizace a instituce, jejichž primární činností je výroba zboží či služeb určených pro prodej na volném trhu za tržní cenu. Konkrétní výběr velikostních tříd a pokrytí sektorů bude prováděn vždy zvlášť pro každé šetření, a to s ohledem na statistická vymezení ekonomických činností v zemích EU (NACE Rev.1).
  • Statistickou jednotkou pro sestavování statistik bude podnik (nebo seskupení podniků, nebo skupina s příbuznými činnostmi), jak je určeno v III. části přílohy Nařízení Rady (Council Regulation (EEC)) 696/93 o statistických jednotkách určených pro sledování a analýzu podnikové sféry v zemích Evropského společenství.
  • Hlavní proměnné, které mají být sestavovány alespoň jednou za 4 roky (nejlépe každé 2 roky) jsou :
    • Počet inovujících a neinovujících podniků
    • Obrat u nových výrobků
    • Výdaje na inovace
    • Cíle inovací
    • Zdroje informací
    • Překážkové faktory

     Definitivní seznam doplňujících proměnných bude sestaven vždy individuálně pro každé šetření.

  • Dalším referenčním rokem pro sestavení statistik je kalendářní rok 2000.
  • Získávání a uveřejnění výsledků :

     Data mají být uveřejňována na individuální úrovni, včetně ekonomické činnosti, NACE Rev.1 (2-ciferná úroveň), lokalizace / sídla, NUTS (úroveň II) a velikostní třídy jednotek. Připojena má být i vazba k předchozím šetřením, pokud je k dispozici.

     Kromě toho mají být zveřejňovány standardní tabulky.

  • Výsledky mají být členskými státy zveřejňovány do 15 měsíců od skončení kalendářního roku referenčního období.

ii) Statistika VaV

     Metodika a koncepce mají být založeny na manuálu “OECD “Frascati”.

  • Pokrytí, statistické jednotky a členění výsledků :

Podnikatelský sektor

  • V podstatě všechny firmy, organizace a instituce, jejichž primární činností je výroba zboží a služeb určených pro prodej na volném trhu za tržní cenu. Konkrétní výběr velikostních tříd a sektorů bude prováděn vždy zvlášť pro každé šetření, a to s ohledem na statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev.1).
  • Statistickou jednotkou pro sestavování statistik bude podnik nebo činnostní jednotka (KAU) tak, jak je určeno v III. části přílohy Nařízení Rady (Council Regulation (EEC)) 696/93 o statistických jednotkách pro sledování a analýzy výrobního systému v Evropském společenství.
  • Přehledy výsledků budou členěny podle :
    • Ekonomické činnosti jednotky, NACE Rev.1 (kombinace dvou- a třícíferné úrovně)
    • Lokalizace / sídlo jednotky, NUTS (úroveň II)
    • Velikostní třída

     Detailnější členění musí být schváleno členskými státy.

Sektor vyššího vzdělávání

  • Všechny university, vysoké školy technické a další instituce vyššího vzdělávání, bez ohledu na jejich finanční či právní status. Zahrnují se i všechny výzkumné instituce, pokusné stanice(laboratoře) a kliniky, které jsou pod přímou kontrolou institucí vyššího vzdělávání, nebo jsou jimi řízeny.
  • Statistickou jednotkou pro sestavování statistik bude nejmenší homogenní jednotka, s hlavním zaměřením na pouze jednu oblast vědy; od takové jednotky bude získáván kompletní soubor dat.
  • Přehled výsledků bude rozdělen podle:
    • hlavní vědecká oblast
    • lokalizace / sídla jednotky, NUTS (úroveň II).

Soukromý neziskový sektor

  • Netržní, soukromé neziskové instituce poskytující služby domácnostem (tzn. i veřejnosti). (Jsou zahrnovány soukromé osoby či domácnosti).
  • Statistickou jednotkou bude právní subjekt.
  • Výsledky mají být členěny podle:
    • Lokalizace / sídla jednotky, NUTS (úroveň II).

Vládní sektor

  • Všechna oddělení, úřady a ostatní orgány, které poskytují, ale běžně neprodávají společnosti služby, jež jinak nejsou vhodným a žádoucím způsobem poskytovány; dále pak orgány, jež spravují státní, ekonomické a sociální politiky v dané zemi.
  • Statistickou jednotkou bude právní subjekt.
  • Přehled výsledků má být rozdělen podle:
    • Lokalizace / sídla jednotky, NUTS (úroveň II).
  • Hlavní proměnné, které mají být sestavovány ročně pro všechny sektory :
    • Celkový počet zaměstnanců ve VaV ve fyzických osobách, podle pohlaví a podle povolání, a v ekvivalentu plné přepočtené doby
    • Celkové výdaje na VaV, vnitřní a vnější, podle finančních zdrojů

     Definitivní seznam proměnných bude sestaven vždy individuálně pro každé šetření.

  • Výsledky mají být zveřejněny členskými státy do 15 měsíců od skončení kalendářního roku referenčního období (rok t-2), včetně předběžných odhadů celkového počtu zaměstnanců VaV a výdajů na VaV pro rok t-1 a rok t.

iii) Státní dotace nebo výdaje na výzkum a vývoj (GBAORD)

     Hlavní metodologie a koncepce mají být založeny na manuálu OECD “Frascati”.

     Tento ukazatel pokrývá všechny státní dotace na VaV v rámci státního rozpočtu. Státní dotace na VaV mají být rozlišeny podle socio-ekonomických cílů na základě Klasifikace Komise pro analýzu a srovnávání vědeckých programů a rozpočtů (NABS).

     Jak o předběžných, tak i o celkových dotacích má být členskými státy podána jednou ročně zpráva :

  • předběžné údaje mají být poskytovány jednou za 3 měsíce (za rozpočtový rok).
  • definitivní údaje mají být poskytovány jednou za 12 měsíců (za rozpočtový rok)

    • iv) Lidské zdroje ve vědě a technice (HRST)

         Hlavní metodologie a koncepce mají být založeny na manuálu OECD “Canberra”.

         Statistika má pokrýt :

    • Fond/zásobu osob ve vědě a technice
    • Příliv osob zapojených do vědy a techniky.

         Statistiky mají být rozděleny podle vzdělání, povolání, pohlaví a věku.

         Jako zdroje dat budou využita šetření Community Labour Force Survey and Education Statistics (šetření pracovních sil a vzdělání), doplněny dalšími zdroji, pokud budou k dispozici.

         Pro umožnění sběru dat potřebných pro sestavování výsledků pro tyto a další charakteristiky budou prováděny pilotní studie, přičemž bude brán v úvahu přínos, který poskytuje dosažitelnost dat ve vztahu k výdajům na sběr a náklady respondentů.

    v) Patenty

         Tato statistika má pokrýt :

    • Uplatnění patentů

         Statistickou jednotkou je každé uplatnění patentu. Statistika má pokrýt všechny patenty v Evropském společenství občanů s trvalým bydlištěm na území ES i mimo ně. Uplatnění patentů má být rozlišováno podle regionů v souladu s NUTS (úroveň III), s umístěním v regionu, kde má vynálezce trvalé bydliště. Uplatnění patentů má být rozděleno v souladu s Mezinárodní klasifikací patentů (IPC).

         Data mají být pořizována ročně. Jako zdroj dat bude použita Databáze Evropského patentního úřadu (EPO), doplněna i dalšími zdroji, pokud budou k dispozici.

         Pro zlepšení možnosti využití dat o patentech s vazbou na ostatní zdroje informací budou prováděny pilotní studie, přičemž bude brán v úvahu přínos, jejž přinese dostupnost informací, a to ve vztahu k výdajům na sestavování a obnovování informací.

    B. Kvalita dat a statistických služeb, standardy a metody

    Zvýšení kvality dat a statistických služeb

         Přesnost dat je jedním z důležitých aspektů, včetně přesnosti odhadů. Konkrétněji, mají být zdokonaleny metody běžného vyhodnocování a prognózy. Aby bylo možno poskytovat širší soubory srovnatelných dat, měla by být zlepšena vazba mezi statistikami a provázanost mezi zdroji dat. Přesněji řečeno by měla být šetření o činnostech VaV, (prováděná v rámci strukturálních šetření o podnicích, šetření o VaV a o inovacích) lépe koordinována.

         Mělo by dojít ke zlepšení v časové návaznosti a ve včasném poskytování údajů, aby mohli být tvůrci politik zásobováni co možná nejaktuálnějšími informacemi.

         Měl by se usnadnit přístup k informacím, včetně informací poskytovaných "na míru"různým skupinám uživatelů. Jednou z priorit by mělo být též zlepšení uspořádání dat pro analýzy. Údaje budou srozumitelnější, pokud budou doplněny příslušnými komentáři, doporučeními, odbornými návody pro usnadnění analýzy a vysvětlivkami, což usnadní tvůrcům politik i běžným uživatelům použití těchto statistik.

    Zdokonalení současných standardů a metod šetření

         Cílem bude vytvořit referenční rámec pro statistiku vědy a techniky, a to jak pro data národní, tak i pro doplňkový sběr dat na úrovni EU. Díky tomuto referenčnímu rámci se zvýší srovnatelnost dat mezi různými členskými státy.

         Aby se zvýšila relevance statistických pojmů, bude další vývoj metodologie prováděn v úzké spolupráci s OECD a dalšími mezinárodními organizacemi, a to v rámci jimi stanoveném.

         Metodologie bude používána jako nástroj pro harmonizaci vývoje oficiální statistiky vědy a techniky Společenství a jako doporučený rámec pro neoficiální statistiky, včetně metod pro sběr dat.

         Metodologie bude dále vyvíjena v rámci revizí současných manuálů, konkrétně manuálu OECD “Oslo”. Bude-li to nutné, budou pro tyto účely vytvářeny i nové manuály.

         Od r. 1994 je vytvořen v Odboru statistiky investic, stavebnictví a energetiky Referát statistiky výzkumu a vývoje, který je přímo řízen ředitelem odboru a má v současném stavu 4 zaměstnance (z toho 1 zaměstnanec v dočasném pracovním poměru a druhý se v současné době zapracovává). K tomu, aby bylo možno zajistit některé shora uvedené projekty, byl v březnu 1998 vedením ČSÚ schválen materiál ”Zpráva o současném stavu statistiky výzkumu a vývoje a jejím střednědobém výhledu”. Dosud však nebyly provedeny organizační a personální změny, které by tyto úkoly umožnily řešit. V současné době vedení odboru 3150 připravuje materiál pro vedení ČSÚ, který by zdůraznil nutnost plnění těchto úkolů.

    1. K dispozici byl jen neautorizovaný pracovní výtisk. purchase power parity.
    2. parita kupní síly Full Time Equivalent
    3. převod na plnou pracovní dobu (součin počtu pracovníků a zlomků jejich úvazků)
    4. Co do počtu mladých vědeckých pracovníků (do 30 let věku) zaujímala ČR podle publikace Evropské komise Second European Report on S+T Indicators 1997 mezi zeměmi OECD předposlední místo (před Mexikem; měli jsme jich 30 krát méně než Švýcarsko). Do současné doby se to asi nepodařilo zlepšit radikálně.

    Sdílejte na: