Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

III.7. STÁTNÍ SPRÁVA VÝZKUMU A VÝVOJE V ZAHRANIČÍ

1. CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU STÁTNÍ PODPORY VaV VE VYBRANÝCH ZEMÍCH

     Struktura a vazby orgánů státní správy a institucí ve výzkumu a vývoji (VaV) jsou v jednotlivých zemích značně odlišné a závisí zejména na celkovém systému státní správy a na historickém vývoji. Převážná většina vyspělých zemí má specializovaný meziresortní orgán pro oblast VaV - ministerstvo, vládní komise, radu či výbor se správním aparátem či parlamentní orgán se správním aparátem. V některých zemích má ústřední orgán pro VaV i další kompetence, nejčastěji pro vysoké školy. Zároveň existují v těchto zemích nejrůznější poradní orgány ( často se stálým aparátem ) na úrovni vlády i na úrovni resortů. Významnou úlohu mají i právnické osoby koordinující a financující výzkum, výzkumná společenství atd.

1. V následující části jsou uvedeny základní charakteristiky institucionálního uspořádání státní správy v oblasti VaV ve vybraných zemích. Charakteristiky jsou uvedeny pro orgány Evropské unie, pro jednotlivé země Evropské unie ( kromě Lucemburska ) a dále pro USA, Japonsko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
2. Charakteristiky vyjadřují aktuální stav, tak jak je prezentován v oficiálních materiálech o vědní politice jednotlivých zemí, resp. EU. Použity byly i informace zveřejňované na Internetu a oficiální statistiky OECD (viz seznam literatury na konci textu). Nejaktuálnější informace byly získány dotazem na českých zastupitelských úřadech v jednotlivých zemích (USA., Velká Británie, Německo, Irsko, Francie, Belgie, Itálie, Španělsko, Maďarsko a Polsko).
3. Institucionální uspořádání není výsledkem řešení nějaké optimalizační úlohy, ale konsensem různých zájmů a cílů. Je závislé na politickém systému (orientaci vládnoucí strany či koalice), tradicích, potřebě kompatibility s celkovým systémem státní správy a mnohdy i personálních faktorech.
4. V zásadě existují dva systémy uspořádání:
   • Centralizovaný
     Významná část kompetencí je svěřena jednomu ministerstvu, buď s výlučnou kompetencí pro VaV nebo z rozšířenou působností i na další oblasti (školství, kultura, aj.). Příkladem centralizovaného systému je francouzský model.
   • Decentralizovaný
     Celkové státní prostředky pro VaV jsou rozděleny značně rovnoměrně mezi několik ministerstev.
5. Decentralizované systémy bývají doplněny vládním koordinačním orgánem, do jehož působnosti patří VaV (rady, výbory, apod.). Obdobné orgány ale existují i v řadě zemí se systémem centralizovaným. Důvodem proto je, že i v centralizovaném systému je potřebné zajišťovat komunikaci mezi resorty s působností ve VaV.
6. Téměř ve všech zemích jsou pro záležitosti VaV ustaveny poradní orgány vlády, složené z předních představitelů VaV. V některých zemích (Japonsko, USA aj.) jsou z řad představitelů VaV ustaveny i všeobecné poradní orgány vlády, které se na požadavek vlády vyjadřují i k jiným problémům , než je VaV.

Dodatek přílohy obsahuje:

• Organizační schémata státní podpory VaV ve Finsku, Norsku, Rakousku a Slovinsku
• Účast jednotlivých orgánů a institucí na státním financování VaV ve vybraných zemích.

2. STRUKTURA STÁTNÍ SPRÁVY PRO OBLAST VAV

Evropská unie

     Komise EU má samostatného komisaře pro VaV. Od konce roku 1994 do září 1999 komisařkou byla předsedkyně francouzské vlády E. Cressonová. V nové Evropské komisi vedené R. Prodi je komisařem pro záležitosti VaV belgický politik P. Busquin. Záležitostmi výzkumu se zabývají především dvě ředitelství Komise a to DG XII -Výzkum a vývoj a DG XIII -Telekomunikace, informatika a využití výsledků výzkumu. Vrcholným orgánem EU je Rada ministrů členských zemí s působnostmi pro výzkum a vývoj, která se schází minimálně čtyřikrát do roka.

     Poradním orgánem Komise je Výbor pro vědecký a technologický výzkum (CREST), složený ze špičkových vědců a manažerů výzkumu, jmenovaných vládami členských zemí EU. Každá země má ve výboru CREST jednoho zástupce. Jednání výboru se zúčastňují jako pozorovatelé zástupci Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

     Komise EU spolupracuje i s dalšími předními vědeckými sdruženími Evropy, jako jsou např. Evropská vědecká nadace (ESF), Shromáždění evropské vědy a technologie (ESTA), Academia Europea - sdružení 1500 předních vědců a Aliance evropských akademií.

     V Evropském parlamentu je ustaven Výbor pro výzkum, technologický rozvoj a energetiku.

     Z rozpočtu EU je VaV financován převážně programovým způsobem. Existují i společná evropská pracoviště (Joint Research Center - JRC), která jsou financována institucionálně.

Belgie

     Tříúrovňová, komplikovanější struktura státní správy v oblasti VaV v Belgii odráží skutečnost federálního uspořádání země (tři oblasti a tři komunity). Základní princip dělení kompetencí mezi "federaci, společenství a regiony" v oblasti VaV byl položen při celkové institucionální reformě v roce 1988.

     V otázkách politiky VaV rozhoduje federální vláda a za její realizaci a přenos na nižší úrovně je odpovědné Ministerstvo pro vědní politiku (Ministere de la Politique Scientifique). Ministr zastává rovněž funkci koordinátora mezi jednotlivými ministerstvy přes oblast VaV. Výkon federální státní správy pro VaV přísluší Úřadu vědní politiky (Science Policy Office - SPO). SPO provádí horizontální koordinaci výzkumných programů na federální úrovni a řídí různé aktivity spadající do jeho kompetence. Jde především o oblast definování priorit federálního státu pro VaV a koordinaci spolupráce v této oblasti na mezinárodní úrovni.

     Vedle federální instituce pro VaV existují v Belgii pro VaV instituce komunitární, tj. na úrovni dvou dominantních společenství. V případě Vlámského společenství je nejvyšším orgánem pro VaV Vlámská rada pro výzkum a vědu (Vlaamse Raad voor Wetenschapsbeleid) a v případě Francouzského společenství je to Rada pro vědu a výzkum Francouzského společenství a Valonského regionu (Conseil de la Politique scietifique de la Communauté francaise et de la Région Wallonne).

     Finanční toky z rozpočtu na VaV však procházejí příslušnými ministerstvy: hospodářství, zemědělství, rozvoje, obrany, zdravotnictví a životního prostředí.

     Poradním orgánem vlády v oblasti VaV je Federální rada pro vědu, techniku a kulturu (Services Fédéraux des Affires Scientifiques, Techniques et Culturelles). Ta se skládá z 33 členů-odborníků, jmenovaných králem. Složení respektuje přijatý federální princip.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,4 % HDP.

Dánsko

     Struktura státní správy v oblasti VaV představuje typický skandinávský systém se značnou decentralizací. V podstatě všechna dánská ministerstva mají ve svých působnostech i podporu VaV.

     Ministerstvo pro výzkum a informační technologie (Forskningsministeriet - Ministry for Research and Information Technology), do jehož působnosti patří Dánská národní nadace pro výzkum (Danish National Research Foundation), Národní laboratoře (National Laboratory - RISO) a další výzkumné instituty. Do působnosti Ministerstva školství (Ministry of Education) patří Dánská akademie výzkumu (Danish Research Academy), univerzity a další instituce. Do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu patří Dánská akademie technických věd (Danish Academy of Technical Sciences), Dánské technologické ústavy (Danish Technological Institute) a Rada pro rozvoj průmyslu a obchodu (Industry and Trade Development Council).

     Spolupráci ministerstev koordinuje Ministerský výbor pro výzkum a technologie (Interministerial R&D Committee - DIFT), jehož předsedou je ministr pro výzkum a technologie. Sekretariát výboru je samostatnou částí Ministerstva pro výzkum a technologie. Výbor kromě jiného koordinuje šest výzkumných rad, které organizačně zabezpečují VaV v příslušných oborech.

     Poradním orgánem vlády a parlamentu je Dánská rada pro politiku výzkumu (Danish Council Research Policy). Rada má dvacet až dvacetpět členů, vesměs aktivních pracovníků VaV. Určité poradní funkce plní i šest zmíněných výzkumných rad.

     V Dánsku existují i dva velké fondy (nadace) pro podporu VaV: Dánská národní nadace pro výzkum (Danish National Research Foundation), založená v roce 1991, která rozděluje ročně kolem 150 mil. DKK a Dánský fond pro rozvoj průmyslu (Danish Fund for Industrial Growth), založený v roce 1992, který rozděluje ročně kolem 300 mil.DKK.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,7 % HDP.

Estonsko

     Orgánem státní správy odpovědným za oblast VaV v Estonsku je Ministerstvo školství (Eesti Haridusministeerium), které má několik oddělení: Oddělení pro vědu a vysokoškolské vzdělávání, Úřad pro vědu a rozvoj a j. Bližší informace se nepodařilo zjistit.

     Poradním orgánem vlády v otázkách výzkumu a rozvoje Estonska je Rada pro vědu a rozvoj (RDC).

     Předsedou Rady je ex officio předseda vlády. V Radě jsou představitelé bank (Bank of Estonia), výzkumných organizací a institucí, kulturních a ekonomických společností a ex officio členové vlády. RDC je schvalována vládou na 3 roky. RDC plní funkce kooperační s ministerstvy, vládními agenturami i výkonnými orgány na regionální úrovni samospráv, s Akademií věd a s ostatními vědeckými ústavy a také s vědci a specialisty.

     Estonská nadace pro vědu (Estonian Science Foundation) je agentura založená na podporu výzkumu a jeho rozvoje. Pracuje formou kompetitivních grantů.

Finsko

     Finsko stejně jako ostatní skandinávské země má decentralizovaný sytém státní správy v oblasti VaV. Prostředky z veřejných zdrojů na VaV rozděluje několik ministerstev. Do působnosti Ministerstva školství, vědy a kultury (Ministry of Education, Science and Culture) patří: Finská akademie (Academy of Finland), sedm výzkumných rad pro jednotlivé oblasti VaV a Ústřední kancelář výzkumných rad (Central Board of Research Councils), dále dvacet jedna univerzita a tři výzkumné ústavy. Do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (Ministry of Trade and Industry) patří Centrum pro technologický rozvoj (Technology Development Center) a tři výzkumné ústavy. Do působnosti Ministerstva zemědělství a lesnictví (Ministry of Agriculture and Forestry) patří šest výzkumných ústavů.

     Koordinačním orgánem je Finská rada pro vědní a technologickou politiku (Finish Science and Technology Policy Council), kterou řídí předseda vlády. Rada vznikla v roce 1987, má šestnáct členů: ministr školství, ministr průmyslu a obchodu, další dva ministři, prezident Finské akademie, představitelé Rady pro vysoké školství, Rady pro průmysl a zástupce odborů.

     Poradní orgány existují při jednotlivých ministerstvech.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,97 % HDP.

Francie

     Struktura státní správy v oblasti VaV ve Francii je typickým centralizovaným systémem. Ministerstvo školství, výzkumu a technologie (Ministére de l´Education nationale, de la Recherche et de la Technologie) je orgánem státní správy, které je odpovědné za oblast VaV. Koordinuje činnost jednotlivých výzkumných center a připravuje politiku výzkumu. Při ministerstvu působí Vrchní poradní orgán pro výzkum a technologii (Conseil Supérieur de la Recherche et de la Technologie), kterému předsedá ministr školství, výzkumu a technologie. Jde o poradní orgán ministerstva, především pro hlavní směry politiky výzkumu. Je konzultován v otázkách rozpočtu na VaV (a jeho rozdělení mezi jednotlivé oblasti), v otázce výroční zprávy o VaV čtené každoročně ministrem v parlamentu, v otázkách výhledových plánů VaV, v zakládání veřejných institucí VaV a v dalších oblastech.

     Nejvýznamnější výzkumnou institucí je Státní centrum pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique - CRNS), které sdružuje více než tisíc laboratoří v sedmi základních směrech výzkumu, avšak nehraje roli koordinátora.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,97 % HDP.

Holandsko

     Holandsko má zvláštní formu uspořádání státní strávy v oblasti VaV, kterou je možno charakterizovat jako přechod mezi centralizovaným a decentralizovaným systémem. Za tvorbu a meziministerskou koordinaci výzkumné politiky je odpovědné Ministerstvo školství, kultury a věd (Ministry of Education, Culture and Sciences), do jehož působnosti patří třináct univerzit a velké sdružení výzkumných ústavů s názvem Holandská organizace pro vědecký výzkum (Netherlands Organization for Scientific Research - NWO). Odpovědnost za tvorbu a meziministerskou koordinaci technické politiky má Ministerstvo hospodářství (Ministry of Economic Affairs), do jehož působnosti patří Holandská organizace pro aplikovaný vědecký (cílově orientovaný) výzkum (Netherlands Organization for Applied Scientific Research - TNO).

     Významné koordinační funkce vyšší úrovně plní Meziministerský výbor pro strukturální politiku, který se zabývá i vybranými problémy výzkumné a technologické politiky.

     Poradním orgánem vlády pro záležitosti VaV je Poradní výbor pro vědní a technickou politiku (Advisory Committee for Science and Technological Policy), složený z předních představitelů VaV a průmyslu. Zvláštním poradním orgánem pro veškeré problémy vládní politiky je vědecká rada pro politiku vlády.

     Výdaje na VaV v roce 1996 z veřejných prostředků 0,88 % HDP.

Irsko

     Systém státní správy pro oblast VaV má v Irsku centralizovaný charakter. Celý systém řízení prochází změnami, které mají za cíl optimalizovat státní správu a uvést ji do souladu s podmínkami, které vyplývají pro Irsko z členství v EU.

     Orgánem státní správy s odpovědností za VaV je Ministerstvo podnikání, obchodu a zaměstnanosti (Department of Enterprise, Trade and Employment). Poradním a koordinačním orgánem pro průmyslový rozvoj , vědu a techniku je agentura FORFÁS. Jejím prostřednictvím prosazuje stát svojí politiku VaV. Ta přitom využívá dalších dvou subjektů: FORBAIRT ( podpora domácího průmyslu) a IDA Ireland (podpora vnitřních investic).

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,32 % HDP.

Itálie

     Systém organizace státní správy v oblasti VaV má v Itálii tradičně centralizovaný charakter. Na prvním stupni řízení oblasti VaV je Ministerstvo univerzit a vědeckotechnického výzkumu (Ministero dell Universita e della Ricerca Scientifica e Technologica - MURST).

     MURST je nejvyšším koordinátorem vědeckotechnického výzkumu v národním měřítku a garantuje propojení univerzitních vědeckých pracovišť s výzkumnými ústavy. Především určuje základní politickou linii ve výzkumu a vyhlašuje a koordinuje strategické Národní výzkumné programy (Piani Nazionali di Ricerca). Dále zajišťuje financování výzkumu v celonárodním měřítku. Ministr předkládá vládě návrh rozpočtu pro jednotlivé národní instituce zaměřené na VaV.

     Poradními orgány MURSTu je Národní rada pro vědu a technologii (Consiglio Nazionale della Scienza e della Tecnologia - CNST) a Národní univerzitní rada (Consiglio Universitario Nazionale - CUN).

     MURST je v kontaktu se všemi ministerstvy, která v rámci svého rezortu zajišťují výzkum. Ministr MURSTu je členem Meziministerského výboru pro ekonomické plánování (CIPE), Ministerského výboru pro koordinaci průmyslové politiky (CIPI) a Meziministerského výboru pro hospodářskou zahraniční politiku (CIPES). Velmi důležitou úlohu v organizaci VaV hraje Ministerstvo zahraničních věcí (Ministero delli Affari Esteri). Jeho sekce pro mezinárodní vědeckotechnickou kooperaci má za úkol uzavírat mezinárodní dohody o vědeckotechnické spolupráci a sledovat pro MURST mezinárodní programy.

     Druhý stupeň řízení VaV představuje několik institucí, řízených MURST. Na prvním místě je to Národní rada pro vědeckotechnický výzkum (Consiglio Nazionale delle Ricerche - CNR), která rozvíjí a realizuje základní výzkum v celonárodním měřítku. Disponuje 334 výzkumnými pracovišti, rozmístěnými po celém území Itálie. CNR má devět Národních ústavů, jejichž úkolem je koordinovat výzkum v jednotlivých oblastech. Kromě Národních ústavů má CNR jěště Národní poradní výbory (Comitati Nazionali di Consulenza) pro patnáct vědních oborů.

     CNR spolupracuje s průmyslovými pracovišti i se soukromými laboratořemi. Kromě organizace výzkumu zajišťuje meziuniverzitní spolupráci s jinými zeměmi (hlavním partnerem CNR v ČR je AV ČR, s níž spolupracuje na bilaterálních i multilaterálních programech).

     CNR vyhlašuje rovněž konkurzy na stipendia v Itálii a v zahraničí pro oblast výzkumu a rovněž stipendia CNR - NATO s cílem přípravy vysoce kvalifikovaného personálu.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,59 % HDP.

Maďarsko

     Nejvyšším poradním orgánem v oblasti VaV na úrovni vlády je Vědeckopolitické kolegium (Tudománypolitikai - TPK). Jeho předsedou je premiér a členy jsou ministr kultury a školství, ministr financí, předseda AV, předseda Celostátního výboru pro technický rozvoj - OMFB, předseda Celostátního výboru vědeckého výzkumu - OTKA a předseda Maďarské konference rektorů. Vláda ho zřídila se zřetelem na mimořádný význam vědeckého výzkumu a za účelem vytvoření a udržování efektivních kontaktů mezi Maďarskou akademií a vládou. Úkolem kolegia je koordinace (nikoliv řízení) vědecké a vědecko-výzkumné činnosti domácích autonomních ústavů VaV na úrovni vlády. Kolegium poskytuje vládě informace při zdůvodňování koncepčních rozhodnutí a při přípravě právních předpisů souvisejících s VaV. Dále vede konzultace o problematice základního výzkumu a mezinárodní spolupráci, i o podpoře aplikovaných a rozvojových programů. Pravidelně informuje maďarskou veřejnost o aktuálních otázkách vědeckého výzkumu.

     Organizační a koordinační úkoly Kolegia zajišťuje Úřad předsedy vlády.

     Součástí OFMB (National Committee for Technolgical Development) je Úřad plánu technického rozvoje, který připravuje TEP - Prognostický plán Maďarska. Úřad byl založen jako první ve Východní Evropě podle vzoru Velké Britanie. V jeho čele je devatenáctičlenná řídící skupina složená z čelných průmyslníků, akademiků a státních úředníků, jež dohlíží a koordinuje přípravu plánu. MEA (Ministry of Economic Affairs) má pro průmyslovou část VaV funkci pouze koordinační.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků činily 0,4 % HDP.

Německo

     Jde o centralizovaný systém s řadou specifik, vyplývajících z federálního uspořádání státu. Za tvorbu státní politiky VaV a podstatnou část její realizace odpovídá Spolkové ministerstvo vzdělání a výzkumu (Bundesministerium fur Bildung und Forschung - BMBF). Ve většině spolkových zemí existují samostatná ministerstva pro výzkum, často i s dalšími kompetencemi (školství, doprava ap.). Spolkové ministerstvo BMBF odpovídá za tvorbu státní politiky a podstatnou část její realizace. Z rozpočtu tohoto ministerstva jde podstatná část prostředků spolkového rozpočtu na VaV.

     Klíčové postavení v koordinaci a přípravě německé vědecké a výzkumné politiky mají tři instituce. Jsou to:

     Spolková komise pro plánování a podporu výzkumu (Bund-Länder-Kommission fur Bildungsplanung und Forschungsforderung - BLK), zabývající se výhradně koordinací školské a výzkumné politiky mezi spolkem a spolkovými zeměmi

     Stálá konference zemských ministrů kultury v SRN (Ständige Konferenz der Kulturminister der Länder in der BDR - KMK), která slouží koordinaci politiky hlavně v oblasti vysokých škol mezi jednotlivými spolkovými zeměmi a

     Skutečným spolkovým meziministerským koordinátorem je ovšem Vědecká rada (Wissenschaftsrat - WR). Rada má 54 členů (32 jmenuje spolkový prezident, z toho 24 na základě společného návrhu velkých výzkumných institucí a 8 na základě společného návrhu zemských vlád a spolkové vlády; 22 členů vysílají do Rady spolková vláda a vlády spolkových zemí přímo). Členy rady jsou přední osobnosti VaV a jeho řízení. Úkolem WR je příprava doporučení obsahového a strukturálního rozvoje vysokých škol, vědy a výzkumu v SRN a vypracování odborných posudků na základě požadavků spolkových zemí, spolku, případně i BLK nebo KMK.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,83 % HDP.

Polsko

     Odborným orgánem státní správy pro oblast VaV v Polsku je Výbor pro vědecký výzkum (Komitet Badaň Naukowych - KBN), který byl založen v roce 1991. Zákonem je KBN určen jako nejvyšší autorita státní politiky v oblasti vědy a techniky a zdroj jejich financování. Činnost výboru probíhá v devíti odděleních z nichž jedno se specielně zabývá vědeckou politikou a analýzami (Department of Science Policy and Analysis). Strukturální členění výboru KBN podle náplně činnosti jednotlivých oddělení. Odbor právní, odbor výzkumu, odbor vědecké politiky a analýz, finanční odbor , odbor systémy informační techniky. Odbor informace a jejich propagace - realizace, odbor výzkumu na obranu, odbor služby a jejich řízení, odbor mezinárodní spolupráce ( s přihlédnutím k jednotlivým státům podle jejich jazyka a významu pro Polsko ). Zajímavý je i způsob financování VaV: s výjimkou projektů na obranu, které jsou dotovány přímo z ministerstva financí na ministerstvo obrany, veškerá státní podpora VaV je směřována přes KBN a to šesti různými způsoby financování.

     KBN koordinuje činnost vědeckých ústavů a řídí zadávání výzkumných projektů a jejich financování prostřednictvím grantové agentury. Výbor je odpovědný za formulaci cílů vědní politiky a její realizaci.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků činily 0,47 % HDP

Portugalsko

     Orgánem státní správy odpovědným za oblast VaV je v Portugalsku Ministerstvo vědy a techniky (Ministere de la Science et de la Technologie). Bližší informace se nepodařilo získat.

     Výdaje na VaV v roce 1996 z veřejných prostředků činily 0,40 % HDP.

Rakousko

     V Rakousku je centralizovaný systém státní správy VaV, který uplatňuje velký rozsah účelového financování VaV prostřednictvím dvou relativně nezávislých fondů: Fond pro zabezpečení vědeckého výzkumu (FWF) a Fond pro zabezpečení průmyslového výzkumu (FFF). Hlavním zdrojem financování obou fondů jsou pravidelné roční příspěvky ze spolkového rozpočtu a zemských rozpočtů

     Za tvorbu a realizaci podstatné části politiky VaV odpovídá Ministerstvo pro vědu a dopravu (Bundesministerium fur Wissenschaft und Verkehr - BMWV), do jehož působnosti patří Rada pro podporu výzkumu a vývoje, která koordinuje činnost obou zmíněných fondů FWF a FFF.

     Dílčí působnosti v oblasti VaV mají i Ministerstvo výstavby a techniky a Ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí.

     Oba fondy mají stálé správní úřady (kanceláře). Do působnosti Fondu pro podporu vědeckého výzkumu, který zabezpečuje především účelové financování formou grantů, patří Rakouská akademie věd a Společnost L. Boltzmanna.

     Do působnosti Fondu pro podporu průmyslového výzkumu, který zabezpečuje účelové příspěvky projektům průmyslového VaV, patří sdružení ústavů pro průmyslový výzkum a jeden velký technologický institut.

     Poradním orgánem vlády pro VaV je Rakouská rada pro vědu a výzkum a Vědecké forum, což je zasedání zástupců všech pracovišť VaV, vysokých škol a odborů.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků činily 0,73 % HDP.

Řecko

     Systém státní správy pro oblast VaV v Řecku je centralizovaný a jeho rozsah odpovídá úloze , kterou hraje VaV v řeckém hospodářství. Ústředním orgánem pro VaV je Ministerstvo rozvoje (Ministry of Development), jehož integrální součástí je Generální sekretariát pro výzkum a technologie (The General Secretariat for Research and Technology - GSRT). Ten má ve své náplni všechny otázky související s VaV. Formuluje státní politiku VaV a zajišťuje její realizaci ( programy VaV, rozvoj infrastruktury VaV, vyhodnocování dopadu výsledků VaV na společnost, financování VaV a mezinárodní spolupráce).

     Z iniciativy GSRT byla založena Společnost pro průmyslový výzkum a technologický vývoj (Industrial Research and Technological Development

     Významným rysem vědní politiky Řecka je masivní podpora dvoustranné vědecké spolupráce.

     Výdaje na VaV v roce 1996 z veřejných prostředků: 0,263 mld.USD, to je 0,23 % HDP.

Slovensko

     Na Slovensku je centralizovaný systém státní správy VaV, odpovědným orgánem je Ministerstvo školstva SR. Sekce vědy a techniky se dělí na 3 odbory: Odbor tvorby státní vědní a technické politiky, Odbor realizace státní vědní a technické politiky a Odbor mezinárodní vědecko-technické spolupráce. Sekce vědy a techniky řídí 2 ústředně řízené organizace: Centrum vědecko-technických informací - CVTI a Centrum pro rozvoj vědy a technologie - SARC.

     Poradním a koordinačním orgánem ministerstva je Rada vlády SR pro vědu a techniku.

Slovinsko

     Struktura státní správy v oblasti výzkumu a vývoje ve Slovinsku má centralizovaný charakter. Orgánem státní správy je Ministerstvo vědy a techniky (Ministry of Science and Technology - MZT). Ministerstvo má dvě hlavní sekce.

     V první sekci "Aktivity", je i Oddělení pro vědní politiku a programy. Oddělení má 3 samostatné odbory: o. vědní politiky; o. projektů; o. publikační a propagační.

     Druhá sekce mezinárodní vědecké a technické spolupráce má 3 odbory: o.multilaterální spolupráce; o. bilaterální spolupráce; o. CEEC/EU - Forum informační společnost.

     Plánování výzkumu ve Slovinské republice probíhá následovně: návrh Národního výzkumného programu (NRP) sestavuje Rada pro vědu a techniku. Návrh i se zdůrazněním jeho priorit se předkládá parlamentnímu Výboru pro vědu, techniku a rozvoj, který posoudí návrh programu a schválí úroveň státní podpory pro VaV. Zároveň musí být dodržena kriteria Zákona o výzkumných aktivitách (pravidla veřejné soutěže a pod.) a dána přednost hlavním prioritám pode politiky VaV ve Slovinské republice. Ministerstvo MZT koordinuje NRP, především však je státní institucí zodpovědnou za kontrolu výdajů na VaV. Kontroluje, zda jsou výdaje ve shodě s NRP a zda je dodržován zákon. Ministerstvo financuje anebo spolufinancuje výzkumné projekty prostřednictvím veřejného nabídkového řízení. Přímou formou financuje některé pevné položky státních výzkumných ústavů.

     V roce 1994 byla založena Slovinská vědecká nadace (SZF) jako nezávislá veřejná instituce na podporu vědy. Jejím úkolem je podporovat vysokou úroveň vědecké práce, výchovu a vzdělávání výzkumných pracovníků etc. SZF byla založena státem (MZT) a 19 jinými zakladateli jako jsou např. výrobní subjekty (KRKA, LEK, TAM, Gorenje Koncern a j.), spoluzakladateli jsou 2 univerzity, Slovinská akademie věd a umění (SAZU), některé centrální vědecké ústavy, banky, mediální centra (RTV Slovenia, vydavatelství novin) a Fond Otevřená Společnost - Slovinsko.

     Fond pro technický rozvoj (TRS) byl založen v roce 1994. Finanční základ (4 mil. DEM) vložil stát a nadále je fond otevřen soukromým investorům i cizincům (až do 49 % celkového kapitálu). Fond je nezávislý, má vlastní rozpočet, radu, ředitele a valnou hromadu. Uplatňuje se při přenášení výsledků vědy a výzkumu do praxe, při zakládání nových podniků, všude tam, kde se projeví nedostatek kapitálu, zvláště u malých podniků a soukromých investorů. Také pomáhá při uvádění nových výrobků a technologií na trh. Investuje do projektů založených na nových "know-how" a přejímá část zodpovědnosti za nové výrobky.

     Celkové výdaje na VaV vzrostly z 1,6 % HDP v r. 1994 na 1,9 % HDP v r. 1997.

Španělsko

     V systému státní správy ve Španělsku je za oblast VaV odpovědné Ministerstvo vzdělávání a vědy (El Ministerio de Education Y Ciencia). Protože se VaV realizuje na rezortní úrovni v celé řadě ministerstev (zdravotnictví, obrany, zemědělství, dopravy a životního prostředí, ale je i v kompetenci ministerstva sociálních věcí a zahraničí), byla zřízena Meziministerská komise pro vědu a techniku (Comision Interministerial de Ciencia y Tecnologia - CICYT). Ta vytváří hlavní směrnice pro vědní politiku, určuje nejvhodnější mechanismy rozvoje vědy a techniky, předkládá kriteria hodnocení, výběru a řízení výzkumu, určuje alokaci prostředků, řídí mezinárodní vědeckou a technickou spolupráci a koordinuje španělskou účast ve výborech a statutárních orgánech Evropských výzkumných programů. Komisi předsedá ministr pro vzdělávání a vědu. Zastoupeno je deset dalších ministerstev a Úřad vlády.

     Výkonným orgánem CYCIT je Kancelář pro vědu a technologii (Oficina de Ciencia y Tecnologia - OCYT). Pracovním orgánem CICYT je jeho stálá komise. Konzultačními orgány jsou Generální rada pro vědu a techniku a Poradní výbor pro vědu a techniku. Podpůrným orgánem CICYT je Generální sekretariát pro státní plán VaV (SGPN). Stálé komisi CICYT zodpovídá Národní hodnotitelská agentura (ANEP). Na aktivity těchto orgánů dohlíží Spojená parlamentní komise pro VaV složená z dvacetidvou poslanců a šestnácti senátorů.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,38 % HDP.

Švédsko

     Švédsko je další skandinávská země s decentralizovaným systémem státní správy v oblasti VaV. Hlavní podíl odpovědnosti za oblast VaV má Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministry of Industry and Trade). Do jeho působnosti patří dvě výzkumné rady a několik státních výzkumných ústavů. Za výzkum prováděný v rámci vzdělávacího procesu odpovídá Ministerstvo školství a vědy (Ministry of Education and Science) v jehož působnosti jsou Královská švédská akademie věd, Švédská akademie technických věd a čtyři výzkumné rady (Rada pro přírodní vědy, Rada pro humanitní a společenské vědy, Rada pro lékařské vědy a Rada pro koordinaci a plánování výzkumu).

     Poradním orgánem vlády v problematice průmyslového výzkumu je Švédský národní výbor pro průmyslový a technický vývoj (Swedish National Board for Industrial and Technical Development - NUTEK).

     Výdaje na VaV v roce 1996 z veřejných prostředků 0,97 % HDP.

Velká Británie

     Za záležitosti vědy a techniky jsou ve Velké Británii odpovědní předseda vlády a ministr pro vědu a výkonným orgánem je Úřad pro vědu a techniku (Office of Science and Technology - OST), který je od června 1995 součástí britského ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry - DTI). Začlenění OST do DTI platí s dvěma výjimkami:

• rozpočet pro VaV je oddělen od rozpočtu DTI
• OST má působnost přes všechna ministerstva (transcendental body)

     OST získává nezávislé rady od významných vědců, technologů a průmyslníků. Je odpovědný za koordinaci státem financovaných následujících výzkumných rad:

• Biotechnology and Biological Sciences Research Council (BBSRC)
• Council for the Central Laboratory of the Research Councils (CCLRC)
• Economic and Social Research Council (ESRC)
• Engineering and Physical Sciences Research Council (EPSRC)
• Medical Research Council (MRC)
• Natural Enviroment Research Council (NERC)
• Particle Physics and Astronomy Research Council (PPARC)

     Rady zabezpečují rozdělování prostředků v rámci svých oborových působností.

     V listopadu 1993 byla ve Velké Británii zřízena Rada pro vědu a technologie (Council for Science and Technology -CST), jako poradní a odborný orgán ve věcech vládní politiky pro oblast vědy, inženýrství a technologií. CST se nezabývá ani financováním, ani prioritami výzkumu. Tyto věci jsou zcela v kompetenci jednotlivých výzkumných rad. Klíčovým úkolem CST je ve střednědobém až dlouhodobém horizontu sledovat a hodnotit, jak se mění ukazatelé VaV a předkládat v tomto směru příslušná doporučení britské vládě.

     Britský parlament má dva výbory pro vědu a technologie, a to jeden v Horní a jeden v Dolní sněmovně. Jsou to:

• House of Lords Select Committee on Science and Technology a
• House of Commons Science and Technology Select Committee

     Kromě toho v parlamentu existuje nezávislý úřad Parliamentary Office for Science and Technology - POST, který je administrativní částí Dolní sněmovny. POST vypracovává analýzy k otázkám vědy a technologií pro obě komory Parlamentu.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,61 % HDP.

Japonsko

     Struktura státní správy v oblasti VaV má charakter spíše decentralizovaného systému. Finanční prostředky ze státního rozpočtu na VaV jdou přes několik ministerstev, nejvíce prostřednictvím Ministerstvo školství, vědy, kultury a sportu, do jehož kompetence patří téměř sto univerzit, čtyři státní výzkumné ústavy a Japonská akademie. Významnou roli má i Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu (Ministry of International Trade and Industry - MITI

     Řadu ministerských působností vykonává vládní Agentura pro vědu a technologie (Science and Technology Agency - STA), která je podřízena předsedovi vlády. Agentura zajišťuje i tvorbu a koordinaci politiky VaV. V současné době má přes 400 stálých pracovníků.

     Vrcholným poradním orgánem je Rada pro vědu a technologie (Council for Science and Technology - CST), podřízená předsedovi vlády, který je jejím oficiálním předsedou. Předsedovi vlády je dále podřízen Japonský vědecký výbor (Science Council of Japan), poradní orgán vlády pro nejrůznější problémy, složený z předních představitelů VaV. Další poradní orgány působí při uvedené vládní agentuře (STA) a dalších ministerstvech. Při vládní agentuře (STA) působí: Rada pro zdroje (Resouces Council), Technická konzultační rada (Consulting Enginneer Council), Rada pro aeronautiku, elektroniku a další špičkové technologie (Council for Aeronautics, Electronics and other Advanced Technologies).

     Největší ministerskou agenturou je Agentura pro technické vědy a technologie (Industrial Technology Council) při Ministerstvu mezinárodního obchodu a průmyslu. Této agentuře je podřízeno šestnáct výzkumných ústavů.

     Výdaje na VaV v roce 1997z veřejných prostředků 0,61 % HDP.

USA

     Americký systém je decentralizovaný se značnou diverzifikací zdrojů. Vrcholným koordinačně - poradním orgánem státní správy pro oblast VaV je Národní rada pro vědu a technologie (National Science and Technology Council - NSTC). Má 24 členů a v čele je prezident USA. NSTC byla postavena na stejnou úroveň jako Rada pro národní bezpečnost, Rada pro vnitřní politiku a Národní ekonomická rada a má velký vliv na konečnou podobu federálního rozpočtu. Výkonným orgánem prezidentské administrativy (White House) je Úřad pro vědní a technickou politiku (Office of Science and Technology Policy - OSTP). Prezident USA má dále k dispozici Výbor poradců z oblasti vědy a techniky (President´s Committee of Advisors on Science and Technology - PCAST), s kterým konzultuje jakékoliv problémy dle vlastního výběru a Radu pro kvalitu životního prostředí (Council on Environmental Quality). Při sněmovně reprezentantů působí Výbor pro vědu (Committee for Science), který posuzuje strategické směry VaV, velké projekty a stanovuje národní priority pro VaV. Na formulaci vědní a technické politiky USA se podílejí různé složky společnosti - výkonná i zákonodárná část US administrativy, akademická komunita, převážně z univerzit, představitelé soukromého sektoru, včetně průmyslu i nevládní organizace. Priority se mění v souladu s měnícími se ekonomickými i společenskými potřebami a národními strategickými cíly. Kongres ve své práci využívá informací o VaV získaných Kongresovou výzkumnou službou (Congressional Research Service - CRS), zřízenou při Kongresové knihovně a zejména její divizí pro výzkum vědní politiky (Science Policy Research Division).

     Dalším zdrojem odborných posudků a stanovisek pro potřeby US administrativy jsou neziskové organizace a vědecké společnosti, především:

• Národní výzkumná rada (National Research Council - NRC)
• Národní akademie věd (National Academy of Sciences - NAS)
• Národní akademie technických věd (National Academy of Engineering - NAE)
• Ústav mediciny (Institute of Medicine - IOM)
• Americká asociace pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science - AAAS
• Ústav průmyslového výzkumu (Indistrial Research Institute - IRI)
• Společnost pro transfer technologií (Technology Transfer Society - TTS)

     Rozhodující část finanční podpory federální vlády na VaV je přidělována prostřednictvím tzv."Big Six Agencies". Jsou to:

• Ministerstvo energetiky (U.S. Department of Energy - DOE),
• Ministerstvo obrany (U.S. Department of Defence - DOD),
• Ministerstvo zemědělství (U.S. Department of Agriculture - USDA),
• Národní ústavy zdraví (National Institutes of Health - NIH),
• Národní správa pro aeronautiku a kosmos (National Aeronautics and Space Administration - NASA) a konečně
• Národní nadace pro vědu (National Science Foundation - NSF).

     Podpora VaV tvoří u některých ministerstev a agentur (zejména NSF a NASA) velmi významnou část jejich vlastního rozpočtu. Ministerstva a agentury postupují návrhy rozpočtů k posouzení Úřadu prezidenta pro řízení a rozpočet (Office for Management and Budget - OMB). Přitom NSTC zajišťuje, že nedochází k duplicitnímu řešení totožných nebo podobných výzkumných programů. V roce 1996 byla uvedena do provozu z iniciativy OSTP rozsáhlá databáze federálně financovaných výzkumných projektů, nazvaná RaDiUS. Databáze registruje granty 21 federálních agentur a provozuje ji pobočka instituce RAND - Critical Technologies Institute ve Washingtonu. Je dostupná na základě poplatku i nevládním organizacím.

     Výdaje na VaV v roce 1997 z veřejných prostředků 0,87 % HDP.

3. LITERATURA

The White Paper. Science, Technology and Innovation. Office of Science and Technology, Department of Enterprise and Employment. Government of Ireland 1996, IBSN 0-7O76-2356

III Plan Nacional de I+D 1996 - 1999, Comision Interministerial de Ciencia y Technologia, Julio 1996, Madrid, Espaňa

A guide to Bilateral Co-operation, Ministry of Development, General Secretariat for Research and Technology, Atheny, Řecko

Operational Programme for Research and Technology, E.P.E.T. , July 1994, Ministry for Industry, Energy and Technology, General Secretariat for Research and Technology, Atheny, Řecko

Shaping our Future. A Strategy for Enterprise in Ireland in the 21 st. Century, Summary Report, Forfas, May 1996

Comparison of scientific and technological policies of Member States, European Commission CREST, Belgium, EUR55035 EN 1994

The Swedish Government and the Government Offices. Regernigskansliet, Information Resenbad, Stockholm, Švédsko

Science and Technology Indicators 1994, NISTEP report No.37, January 1995, Japan

NUTEK, National and International R&D Collaboration for Renewal of Industry and Energy Sector in Sweden, Forward Look and Proposals 1997 - 1999, August 1996, Tryckeri AB Federativ, Stockholm, Švédsko

Finland: A knowledge - based society, Science and Technology Policy Council of Finland, Helsinki 1996, Finsko

Projet de loi de finances pour 1997, État de la Recherche et du Développement technologigue, Imprimerie Nationale, Paris

Swedish Industry and Industrial Policy 1996, NUTEK, ISSN 1101-1378, Modin-tryck, Stockholm 1996, Švédsko

MITI Information and Public Affairs Office, Ministry of International Trade and Industry, Japan, July 1997

The University Research System in Japan, Ministry of Education, Science, Sports and Culture, 1996

AIST, Agency of Industrial Science and Technology, Tokyo, Japan

Science and technology in Britain, Foreign & Commonwealth Office, London, 1994, 6/2291, Velká Británie

Forward Look of Government-funded Science, Engineering and Technology 1996, Department of Trade and Industry. Office of science and technology, Cm3257-I, London, HMSO, Velká Británie

Bundesbericht Forschung 1996, Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft, Forschung und Technologie, Mai 1996, Bonn, SRN

Technologiepolitisches Konzept 1996 der Bundesregierung, Osterreichische Institut fur Wirtschftsforschung, Juli 1996, WIFO, Rakousko

Science, Engineering and Technology Statistics, Department of trade and Industry, Office of Science and Technology, Cm 3257-II, London , HMSO, 1996, Velká Británie

Gordos G.: The role of Research Universities in Science-Personal and Statistical Observations in Hungary, GAAC - LEOPOLDINA - Conference Halle (Germany) 6.- 9.Apr. 1997.

Jan Kozlowski: The Polish Science, ISBN 83-901129-1-4, Warsaw, June 1994

a další podklady, získané prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí resp. velvyslanectví ČR v daných zemích.