Legislativní rámec podpory výzkumu a vývojev Evropské unii

 Podpora výzkumu a vývoje ze společného rozpočtu Evropské unie a z rozpočtů jednotlivých členských zemí se uskutečňuje na základě několika málo dokumentů rozdílné právní síly (závaznosti). K nejvýznamnějším patří:
  1. Smlouva o založení (ustavení) Evropského hospodářského společenství z 25. 3. 1957 a její změny;
  2. Rámcové omezení (pokyny) státních příspěvků na výzkum a vývoj v Evropské unii (Community Framework for State Aid Research and Development). Poslední znění 96/C 45/06 ze 17. února 1996;
  3. Vzorová smlouva pro financování projektů výzkumu a vývoje (Model Contract Cost Reimbursement for Community Activities in the Field of Research and Development) z 26. července 1995;
  4. Podklady pro přípravu smluv o financování projektů výzkumu a vývoje (Contract Negotiation Form for RTD Activities) z června 1965;
  5. Metodické a organizační pokyny pro Rámcové programy výzkumu a vývoje Evropské unie a jednotlivé "dílčí" programy těchto Rámcových programů1.

 

A. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství z 25. 3. 1957 ve znění Smlouvy o Evropské unii ze 7. 2 .1992

     Velmi rozsáhlá smlouva je členěna do 6 částí, dále na hlavy, kapitoly, oddíly a články. "Výzkum a vývoj technologií" je předmětem samostatné hlavy XV. v třetí části nazvané "Politiky Společenství". Hlava XV. je rozdělena do 11 článků 130f. až 130p. Její text je výsledkem revize původní smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, provedené ve Smlouvě o Evropské unii. Jde v této souvislosti především o hlavu II. Smlouvy o EU, která obsahuje "Ustanovení pozměňující Smlouvu o založení EHS s ohledem na založení Evropského společenství." Dokument je v upraveném znění plně aktuální, odvolávají se na něj i nejnovější materiály Komise EU. Cituje se v překladu, schváleném překladatelským oddělením Komise EU v Bruselu. (Citace je doslovná, s jedinou výjimkou: místo výrazu "technologický rozvoj", často se vyskytujícím v překladu, se v citaci důsledně uvádí termín "vývoj technologií".)

Hlava XV. Výzkum a vývoj technologií

Ćlánek 130f.

(1) Společenství má za cíl posilovat vědecké a technologické základy evropského průmyslu a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných kapitolách považovány za nezbytné.

(2) Za tímto účelem Společenství podporuje podniky - včetně malých a středních - výzkumná střediska a univerzity v jejich úsilí v oblasti výzkumu a vývoje technologií vysoké úrovně, snahy o spolupráci, zejména tím, že umožňuje podnikům plně využívat potenciál vnitřního trhu Společenství, a to zvláště zpřístupněním veřejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce.

(3) O všech činnostech Společenství v oblasti výzkumu a vývoje technologií, včetně demonstračních projektů, se podle smlouvy rozhoduje v souladu s ustanoveními této hlavy.

Článek 130g.

     K dosažení těchto cílů provádí Společenství následující činnosti, které doplňují činnosti členských států:

  1. realizuje výzkumné programy, programy vývoje technologií a demonstrační programy podporou spolupráce s a mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami;
  2. podporuje spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti komunitárního výzkumu, vývoje technologií a demonstrace ukázek;
  3. šíří a zhodnocuje výsledky komunitárního výzkumu, vývoje technologií a demonstrace ukázek;
  4. podporuje vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Společenství.

Článek 130h.

(1) Společenství a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a vývoji technologií tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost národních politik a politiky Společenství.

(2) V úzké spolupráci se členskými státy může Komise vyvinout jakoukoli užitečnou iniciativu na podporu koordinace uvedené v odstavci (1).

Článek 130i.

(1) Víceletý rámcový program, vymezující všechny činnosti Společenství, přijme Rada postupem podle článku 189b. po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem. Rada se při postupu podle článku 189b. usnáší jednomyslně.

Rámcový program:

  • stanoví vědecké a technologické cíle, kterých má být dosaženo činnostmi stanovenými v článku 130g, jakož i příslušné priority,
  • naznačí hlavní rysy těchto činností,
  • určí maximální celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Společenství na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností,

(2) Rámcový program je přizpůsobován nebo doplňován podle vývoje situace.

(3) Rámcový program bude proveden zvláštními programy pro každou z činností. Každý zvláštní program vymezí podrobná pravidla svého provádění, dobu svého trvání a nezbytné prostředky. Úhrn částek, považovaných zvláštními programy za nezbytný, nesmí překročit celkovou maximální částku určenou pro rámcový program a každou z činností.

(4) Rada přijme zvláštní programy kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem.

Článek 130j.

K provádění víceletého rámcového programu Rada stanoví:

  • pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a univerzit;
  • pravidla pro šíření výsledků výzkumu.

Článek 130k.

Při provádění víceletého rámcového programu lze rozhodnout o doplňkových programech, jichž se účastní jen některé členské státy, které je - s výhradou případného příspěvku Společenství - financují.

Rada přijme pravidla týkající se těchto doplňkových programů, zvláště pokud jde o šíření poznatků a přístupu jiných členských států k nim.

Článek 130l.

Při provádění víceletého rámcového programu může Společenství se souhlasem dotyčných členských států stanovit pravidla pro účast na výzkumných a vývojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k provedení těchto programů.

Článek 130m.

Při provádění víceletých rámcových programů může Společenství stanovit pravidla pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v oblasti komunitárního výzkumu, vývoje technologií a demonstrace ukázek.

Podrobnosti této spolupráce mohou být předmětem mezinárodních smluv mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 228.

Článek 130n.

Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému provádění komunitárních výzkumných programů, programů vývoje technologií a demonstrace ukázek.

Článek 130o.

Na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a hospodářským a sociálním výborem Rada jednomyslně přijme opatření uvedená v článku 130n.

Rada postupem podle článku 189c a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme pravidla uvedená v článcích 130j až 130l. Přijetí doplňkových programů vyžaduje souhlas dotyčných členských států.

Článek 130p.

Na počátku každého roku zašle Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva pojedná zejména o činnostech v oblasti výzkumu a vývoje technologií a v oblastí šíření výsledků za uplynulý rok a o pracovním programu pro běžný rok.

Článek 130q.

Zrušen.

     V řadě navazujících dokumentů Evropské unie je důkladně vysvětlována a upřesňována možnost eventuálních kolizí s ustanoveními smlouvy přísně omezujícími zásahy do podmínek svobodného trhu. Jedná se především o články 92 až 94. Podrobněji viz dále.

B. Rámcové omezení (pokyny pro omezení) státních příspěvků na výzkum a vývoj v Evropské unii (Community Framework for State Aid Research and Development) 96/C 45/5-16

Dokument velmi podrobně (11 stran A4) vymezuje přípustnou výšku příspěvků z veřejných rozpočtů na projekty výzkumu a vývoje. V následujících bodech je uvedena stručná charakteristika obsahu.

  1. Nová úprava Nr C45/5-16 z 17. 2. 1996 vznikla přepracováním dřívějších pokynů, které vycházely ze smlouvy o ustavení Evropského hospodářského společenství (v pořadí třetího integračního seskupení v Evropě: Evropská montánní unie pro uhlí a ocel, EURATOM, a Evropské hospodářské společenství EHS).
  2. Dřívějším základem byly články 92 až 94 smlouvy o Evropských společenstvích. Zpočátku omezovaly pokyny především příspěvky na projekty VaV z rozpočtů jednotlivých členských zemí. Podle těchto článků jsou - "....se společným trhem neslučitelné jakékoliv příspěvky, které by ovlivňovaly obchod mezi členskými zeměmi" (zvýhodňovaly subjekt(y) jedné země)2 . Články 92 a 93 připouštějí určité výjimky z tohoto zákazu.
  3. Obdobná ustanovení - o něco mírnější než ve smlouvě o ES - jsou uvedena i ve Smlouvě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních GATTu (General Agreement on Tarifs and Trade). Tato smlouva připouští příspěvky z veřejných zdrojů u průmyslového výzkumu až do výše 75 % celkových nákladů, resp. do 50 % celkových nákladů u předkonkurenčního vývoje.
  4. Nová úprava v EU - dle bodu (1) - je poněkud mírnější a blíží se ustanovením WTO (nástupce GATTu).
  5. Financování základního výzkumu na vysokých školách a ve specializovaných výzkumných organizacích se nepovažuje za příspěvek ve smyslu článku 92 smlouvy o ES. Institucionální podpora těchto pracovišť není považována za podporu, která by patřila do rámce sledovaných příspěvků.
  6. Při stanovení maximálně přípustné výše příspěvku se rozlišuje: základní výzkum, průmyslový výzkum a předkonkurenční (prekompetetivní) vývoj. Členění je provedeno podle směrnic EU a OECD a nyní pro ně rozhodující organizační zařazení dané organizace. Přípustné příspěvky jsou stejné jako u minulé úpravy:
    1. základní výzkum - do 100 % nákladů
    2. průmyslový výzkum - do 50 % nákladů
    3. předkonkurenční vývoj - do 25 % nákladů.
  7. 7) U společných projektů podniků a institucionálně podporovaných organizací (z veřejných prostředků) se přípustný příspěvek počítá jak z přímé podpory projektu, tak i z odpovídající části institucionální podpory.
  8. 8) Nová úprava však umožňuje při splnění určitých předpokladů zvýšit přípustnou mez o:
    1. 10 procentních bodů, jestliže je příspěvek určen pro malý nebo střední podnik;
    2. 10 procentních bodů, jestliže se výzkum týká směru (oblasti) dle článku 92 (3) a3 ;
    3. 10 procentních bodů, jestliže se výzkum týká směru (oblasti) dle článku 92 (3) c4 ;
    4. 15 procentních bodů, jestliže projekt přispívá k dosažení cílů některého z dílčích programů nebo projektů Rámcového programu výzkumu a vývoje EU.
  9. 9) Kumulované příspěvky z veřejných zdrojů (např. ze státního rozpočtu konkrétní země) a společného rozpočtu však v žádném případě nesmí být vyšší než:
    1. 75 % celkových nákladů u průmyslového výzkumu;
    2. 50 % celkových nákladů u předkonkurenčního vývoje.

     Důvodem mírného zvýšení přípustných příspěvků je přizpůsobení podmínek v EU podmínkám na světových trzích, kde podmínky jsou stanoveny organizací WTO. Stávající praxe v ČR je ve výši možných příspěvků na projekty výzkumu a vývoje ještě liberálnější než původní úprava v EU.

C. Vzorová smlouva pro financování projektů výzkumu a vývoje (Model Contract Cost Reimbursement for Community Activities in the Field of Research And Development) z 26. července 1995

     Velmi rozsáhlý dokument s definicemi základních pojmů, který podrobně a jednoznačně vymezuje práva a povinnosti smluvních stran, včetně práv a povinností Komise. Značná pozornost je věnována záležitostem ochrany práv duševního vlastnictví jak vkladů, které do projektu vnášejí jednotliví smluvní partneři, tak k dosaženým výsledkům.

     Velmi podrobně je upraveno financování projektů, kategorizace a zdůvodnění přípustných nákladů. Ostře a jednoznačně jsou rozlišeni partneři, kteří účtují a prokazují plné náklady, a partneři s tak zvanými dodatkovými (doplňkovými) náklady, např. vysoké školy, a z veřejných zdrojů institucionálně financované výzkumné organizace. V porovnání se současnou praxí v ČR je v dokumentu EU výrazně vyšší tlak na průhlednost a doložitelnost finančních postupů na straně jedné a na jejich rychlost na straně druhé (závazek poskytnutí prostředků do dvou měsíců od podpisu smlouvy atd.).

     Velký důraz je rovněž kladen na doložení vlastnických poměrů jednotlivých smluvních partnerů, komu vlastně účastnické organizace patří.

D. Podklady pro přípravu smluv o financování projektů výzkumu a vývoje (Contract Negotiation Form for RTD Activities) z června 1965

     Cca 15 stránkový dokument obsahuje tiskopisy pro předkládání návrhů projektů výzkumu a vývoje a komentář pro jejich vyplnění. Velká pozornost - obdobně jako ve vlastních smlouvách dle předcházejícího bodu - je věnován vlastnictví a financování. Na této úrovni dokumentace se do nákladů projektů zahrnují, byť odděleně, i mzdy pracovníků organizací, které jsou institucionálně hrazeny z veřejných prostředků. Cílem je udržet celkový příspěvek z veřejných prostředků na projekt v mezích daných pokynem dle bodu 2.

     Personální náklady musí být doloženy příslušnými platovými normami a musí být srovnatelné s platy obdobných zaměstnaneckých kategorií v EU. Požadovány jsou přehledy o předpokládaném počtu odpracovaných hodin. Režijní náklady musí být doloženy metodikou užívanou u příslušného smluvního partnera a rovněž musí být srovnatelné s běžnou praxí v Unii.

     V porovnání s naší praxí působí velmi přísně i požadavek Komise, aby navrhovatelé, kteří v posledních třech letech neobdrželi od Komise žádný příspěvek, předložili spolu s návrhem projektu kopii právního dokumentu o vzniku organizace, jejích stanovách, apod. a kopie auditovaných finančních zpráv za poslední tři roky.

     Podrobnější informace o 4. Rámcovém programu a připravovaném 5. Rámcovém programu (1999 - 2002) by přesáhly rámec této přílohy.

E. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (č. 7/1995 Sb.)

Čl. 76 Spolupráce ve vědě a technice

  1. Strany budou rozvíjet spolupráci ve výzkumu a technickém rozvoji. Zvláštní pozornost budou věnovat:
    • - výměně informací o jejich politice v otázkách vědy a techniky;
    • - organizování společných vědeckých setkání (seminářů a pracovních setkání);
    • - společné vědecko-výzkumné činnosti zaměřené na podporu vědeckého pokroku a na předávání technologie a know-how;
    • - odborné přípravě a programům mobility pro výzkumné pracovníky a odborníky obou stran;
    • - rozvoji prostředí příznivého pro výzkum a využívání nových technologií a náležité ochraně duševního vlastnictví vzešlého z výzkumu;
    • - účasti ČR na programech Společenství v souladu s odstavcem 3.

      Kde to bude na místě, bude poskytována technická pomoc.
  2. Rada přidružení určí příslušné postupy pro rozvíjení této spolupráce.
  3. Spolupráce podle rámcového programu Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje bude naplňována podle zvláštních ujednání, která budou sjednávána a uzavírána v souladu s právními předpisy každé strany.


Poznámky pod čarou:

  1. V současné době probíhá 4.Rámcový program (1994 - 1998) a připravuje se 5. Rámcový program na období 1999 - 2002. Komise EU zveřejnila v červnu 1996 základní politicko-strategickou směrnici pro 5. Rámcový program (Prelimenary Guidelines for the Fifth Framework Programme of Research and Technological Development Activities). Postupně jsou zveřejňována stanoviska vlád jednotlivých členských zemí EU k této směrnici a stanoviska významných mezinárodních vědeckých a výzkumných institucí. Vyhlášení vlastního návrhu programu se přepokládá na rozhraní let 1997 a 98.
  2. Čl. 92. [Příspěvky slučitelné a neslučitelné se společným trhem] (1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, jsou státní příspěvky nebo příspěvky ze státem podporovaných zdrojů jakéhokoliv druhu neslučitelné se společným trhem, pokud by zvýhodněním určitého podniku nebo odvětví deformovaly konkurenci nebo vedly k deformacím konkurence, které by měly za následek ovlivnění obchodu mezi členskými státy.
    Čl. 93 [Kontrola a opatření proti nepřípustným příspěvkům]
  3. Čl. 92 (3) a) Příspěvky k podpoře hospodářského rozvoje oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s velmi vysokou nezaměstnaností.
  4. Čl. 92 (3 c) Příspěvky k podpoře konkrétních odvětví ekonomiky nebo oblastí (míněno regionálně - pozn. překladatele), pokud to nepovede ke změně podmínek obchodu, které by byly v rozporu se společnými zájmy. (Další upřesňující text se týká příspěvků do loďařského průmyslu - stavby lodí).

Sdílejte na: