Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU

     Výzkum a vývoj zahrnuje celou řadu aktivit, které je možné členit z několika hledisek, resp. účelů či kritérií. K nejčastějším patří hlediska (účely, kritéria) statistiky, kde se výzkum provádí, pro koho jsou určeny výsledky výzkumu, kdo výzkum financuje atd.

A. VÝZKUM, VÝVOJ

1. Pojmy užívané ve statistice VaV

a) Relativně nejpřesnější a nejobjektivnější vymezení obsahu pojmů je vymezení pro statistické účely. Nejuznávanější statistikou VaV je statistika OECD, která hodnotí VaV v členských zemích pomocí více než 100 definovaných ukazatelů. Velice podrobná metodika je popsána v tzv. manuálu Frascati, který je v pravidelných intervalech (3 až 4 roky) aktualizován.

b) Základní pojmy - výzkum, vývoj -, definované v metodice OECD dále uvedeným způsobem, byly převzaty v podstatě beze změny i do novelizovaného zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje (pojmy v závorce) i do nové metodiky Českého statistického úřadu pro hodnocení VaV:

1) Základní (badatelský) výzkum - experimentální nebo teoretické práce, které jsou v prvé řadě zaměřeny na získávání nových poznatků o nejzákladnějších příčinách jevů (fenoménů) a pozorovatelných skutečností, aniž by se však zabývaly otázkami užití a vyžití těchto poznatků.

2) Aplikovaný (cílený) výzkum - experimentální a teoretické práce k získání nových poznatků, ale zcela jednoznačně zaměřených na specifické, konkrétní předem stanovené cíle využití.

3) Experimentální výzkum a vývoj (vývoj) - systematická tvůrčí práce směrující k rozšíření stavu poznání, včetně poznatků o člověku, kultuře a společnosti, a jeho použití s cílem nalézt nové možnosti využití těchto poznatků.

c) Ve vlastních údajích a ukazatelích (např. finance, pracovníci) však statistika OECD jednotlivé druhy (kategorie) VaV nerozlišuje.

d) V novelizaci (aktualizaci) manuálu Frascati z roku 1995 se uvádí další rozlišení. Články (227) a (232) materiálu OECD DSTI/EAS/STP/NESTI (93) 6 uvádějí:

1) (227) - Základní výzkum lze rozdělit na : čistý základní výzkum neboli badatelský výzkum, který je prováděn v zájmu rozvoje poznání, a to bez úsilí o hospodářský či sociální přinos (ani dlouhodobě) a také bez snahy o aplikaci výsledků na řešení praktických poměrů, i bez snahy o předání výsledků těm, kteří jsou za využívání vědeckých poznatků odpovědni; orientovaný základní výzkum, který je prováděn s očekáváním, že vytvoří širokou bázi poznatků, která pravděpodobně bude základem pro řešení již rozpoznaných či předpokládaných (aktuálních či budoucích) problémů, či objevujících se možností využití.

2) (232) - Aplikovaný výzkum lze rozdělit na: všeobecný aplikovaný výzkum, který je soustavným zkoumáním za účelem získání nových poznatků, které ještě nedosáhlo stadia s jasnou specifikací cílů pro jeho aplikace; specifický aplikovaný výzkum, který je rovněž soustavným zkoumáním za účelem získávání nových poznatků, ale směrovaných k specifickému praktickému cíli s jasnou aplikací výsledků.

e) Orientovaný základní výzkum a všeobecný aplikovaný výzkum se někdy označují společným pojmem cílený výzkum (cílově orientovaný výzkum) či strategický výzkum. Občas se užívá i pojmu generický výzkum. Čistý základní výzkum (v pojetí OECD) je označován jako badatelský výzkum.

f) Základní pojmy a postupy OECD převzaly nebo postupně přebírají i další mezinárodní statistiky. Např. statistika UNESCO má základní pojmy definovány obdobně, avšak v odvozených ukazatelích musí respektovat existenci i jiných ekonomických a politických systémů, než jsou systémy v zemích s vyspělými tržními ekonomikami (země OECD).

g) V Evropské unii zavedla její komise, resp. Evropský statistický úřad, doplněk (nadstavbu) statistiky OECD, který umožňuje hodnocení a koordinaci politik výzkumu a vývoje členských států i EU jako celku. Jde o metodiku NABS (Nomenclature pour l´Analyze et la Comparraison des Budgets et Programmes Scientiques - Metodika analýz a porovnávání vědeckých programů a rozpočtů). Metodika důsledně vychází z odborných metodologických základů statistiky OECD. Metodika NABS třídí (klasifikuje) výzkumné a vývojové práce dle socioekonomických cílů, v jejichž rámci (většinou jde o programy) se tyto práce provádějí. Metodika rozlišuje 13 oblastí, směrů výzkumu a vývoje (v závorce anglický název oblasti)¹ :

1. Průzkum a využití zdrojů Země (Exploration and exploitation of the earth)
2. Infrastrukturní a územní záležitosti (Infrastructure and general planning of land-use)
3. Ochrana životního prostředí (Control of environmental pollution)
4. Ochrana a zlepšování zdraví lidí (Protection and improvement of human health)
5. Výroba, distribuce a racionální využití energie (Production, distribution and rational ulilization of energy)
6. Produktivita a technologie v zemědělství (Agricultural production and technology)
7. Produktivita a technologie pro průmysl (Industrial production and technology)
8. Společenské struktury a jejich vzájemné vztahy (Social structures and relationships)
9. Výzkum a využití kosmu (Exploration and exploitation of space)
10. Všeobecný výzkum na vysokých školách (Research financed from General University Funds)
11. Neorientovaný výzkum (Non-oriended research)
12. Ostatní civilní výzkum (Other civil research)
13. Obrana (Defense)

h) V EU, stejně jako u nás, je obtížné, vzhledem k systému účetnictví vysokých škol, přesně stanovit, na jaký druh (směr) výzkumu byly rozpočtové prostředky využity. Prostředky, které vysoké školy dostávají z tematicky jasně vymezených programů VaV, jsou samozřejmě evidovány v příslušných socioekonomických oblastech. V našich podmínkách by všeobecnému výzkumu na VŠ nejspíše odpovídal výzkum financovaný z institucionálních prostředků vysokých škol a programy určené pouze pro vysoké školy (Posílení výzkumu na VŠ).

i) V porovnávacích analýzách se často některé ze směrů sdružují do větších celků. Většinou se to týká oblastí 1), 5), 7) a 9), které tvoří technické (technologické) směry zaměření a oblastí 2), 3), 4), 8) - tzv. humanitně-společenské směry. Určitá obměna takového seskupení je uvedena v tabulce na konci této přílohy.

2. Pojmy užívané pro jiné účely hodnocení VaV

a) VaV se někdy dělí, dle míst, kde se provádí. Často se užívá dále uvedených pojmů, které není nutné blíže vysvětlovat:

1. univerzitní (vysokoškolský) VaV,
2. mimouniverzitní VaV,
3. podnikový VaV.

b) Velmi často se rozlišuje VaV dle oblastí, oborů, kde jsou jeho výsledky využívány. Základní rozdělení do 13 směrů (oblastí) přešlo do statistiky EU. Často se lze setkat s dalšími podrobnějšími rozlišeními výzkumu, např. materiálový výzkum, rybářský výzkum apod. Výklad není problémem, větší nedorozumění nehrozí.

c) Významnější rozdíl v pojetí mezi OECD, resp. EU, a ČR doposud existuje u pojmu resortní výzkum. V OECD (tj.j. i v EU) je za resortní výzkum považován takový výzkum, který připravuje podklady (výzkumnou prací) pro výkon funkcí státní správy příslušného orgánu, a to funkcí legislativních, organizačních a správních. V ČR je doposud resortní výzkum někdy chápán i jako výzkum, který zvyšuje technickou, ekonomickou a jinou úroveň činností, které legislativně, organizačně nebo správně patří do působnosti příslušného orgánu. Např. za resortní výzkum ministerstva (orgánu), do jehož působnosti patří zdravotnictví, se v zemích OECD nepovažuje výzkum zabývající se jednotlivými obory medicíny nebo skupin chorob, ale jen výzkum pro činnost ministerstva jako orgánu státní správy. Obdobně za resortní výzkum v oblasti hospodářství (průmyslu) se v OECD nepovažují jednotlivé směry průmyslového (technického) výzkumu, nýbrž výzkumné řešení problematik rámcového usměrňování ekonomiky (průmyslu), tj. nástrojů podpory, ochrany trhu, řízení jakosti, certifikace, průmyslového vlastnictví apod.

d) Určité problémy někdy jsou i s výkladem pojmu obranný výzkum. V OECD je tímto výzkumem míněn výzkum, jehož cíle jsou určeny pro obranu, bezpečnost, a to bez ohledu na to, kde se výzkum provádí.

e) V posledních třech letech se v materiálech OECD i EU stále častěji objevuje pojem velký výzkum (Mega Science, Big Science, Grossforschung). Jde o výzkum (projekty, programy), který se realizuje na velkých, nákladných vědeckých zařízeních (urychlovače jaderných částí, speciální oceánografická plavidla, umělá kosmické tělesa, apod.) a o výzkum (programy, projekty) dlouhodobý, finančně náročný a vyžadující spolupráci mnoha vědeckých pracovišť (např. výzkum lidského genomu, výzkum mozkové činnosti apod.).

B. PROGRAMY, PROJEKTY VaV

     Jde o velice často užívanou, mnohdy i zaměňovanou dvojici pojmů. Z praxe zemí OECD a z některých modelových (typových) dokumentů Komise EU a orgánů programu EUREKA lze odvodit následující vymezení.

1. Programy VaV

Širší rámec s více či méně přesně a konkrétně vymezenými cíli, stanovenou dobou trvání, celkovým disponibilním objemem prostředků a podrobnými podmínkami pro účast na tomto programu.

     Cíle programu se naplňují jednotlivými, podstatně přesněji věcně, termínově a finančně vymezenými aktivitami - většinou projekty VaV.

     Programy se liší mírou (úrovní) konkrétnosti věcného zaměření, dobou trvání, způsobem přípravy, schvalování a vyhlašování i metodikou realizace:

1. V podstatě bez věcného vymezení bývají (vědecké) programy podpory badatelského výzkumu (neorientovaného základního výzkumu); často bývají hrazeny z rozpočtu dané organizace (tzv. interní programy).
2. Velice podrobně a konkrétně bývají stanoveny cíle užších programů cíleného výzkumu (např. vysokorychlostní kolejová doprava, využití netradičních zdrojů energie, aj.), ale vždy tak, aby se na řešení a využití výsledků podílelo více subjektů (podniků).
3. Nejrozšířenější formou programů VaV v současné době jsou programy se "střední" mírou konkrétnosti vymezení cílů. Patří k nim všechny programy (dílčí programy) současného 4. Rámcového programu výzkumu a vývoje Evropské unie, dílčí programy programu EUREKA a většina státem podporovaných programů v členských zemích EU. V těchto programech se uplatňuje tzv. "přistup (naplňování) zdola" ("bottom up"). Cíle programu jsou staveny pouze rámcově, jsou však stanovena velmi konkrétní kritéria výběru projektů VaV pro zařazení do programu.

     Programy (ad b) a c)) se zpravidla připravují v široké spolupráci zástupců výzkumu, uživatelů výsledků a státní správy. Vlastní příprava bývá institucionalizována, organizaci a koordinaci zpravidla zabezpečuje orgán státní správy s působností pro VaV. V návrhu se respektují specifika příslušné země či integračního seskupení (předpoklady výzkumu, předpoklady a potřeby výrobců a jiných uživatelů).

     Programy zpravidla vyhlašuje vláda nebo nejvyšší orgán příslušného integračního seskupení. Relativně běžné jsou postupy, kdy programy projednává a schvaluje parlament příslušné země nebo seskupení. Např. 4. Rámcový program VaV EU a jeho rozpočet byl, na rozdíl proti třem předcházejícím, podrobně projednáván a schvalován v Evropském parlamentu.

     V ČR programy schvalují a vyhlašují, po předchozím projednání v Radě vlády pro výzkum a vývoj, příslušné ústřední orgány státní správy a informace o všech programech i o soutěži na podporu grantových projektů jsou na WWW Rady.

2. Projekty VaV

     Dokumenty, které podrobně popisují věcnou náplň, termíny, jednotlivé etapy a financování výzkumně vývojových prací. Součásti projektu zpravidla bývá i průkaz odborné a organizační způsobilosti navrhovatele projekt realizovat.

     Obsah projektu i jeho forma zpravidla bývají předepsány v metodických částech příslušných programů. Hlavní údaje o projektu se zpravidla předkládají na jednotných tiskopisech, podrobný popis projektu a jeho zdůvodnění bývají přílohami těchto tiskopisů.

     Navrhovatelé projektů se ucházejí o finanční příspěvek na projekt ve veřejných soutěžích vyhlašovaných správci (zadavateli) příslušných programů. Financování probíhá na základě smlouvy.

3. Další pojmy

     V souvislosti s programy a projekty se objevují a v různých významech jsou používány přívlastky "grantový projekt"² a "programový projekt", analogicky pak "grantový systém" a "programový systém". Výčet a rozbor všech významů překračuje cíle tohoto dokumentu a proto jsou zde vymezeny tyto pojmy jen z hlediska tohoto materiálu. V tomto dokumentu je přídavně jméno "grantový" odvozeno od legislativně vymezeného pojmu Grantová agentura České republiky, tj. je zde používán k specifikaci projektů, které Grantová agentura České republiky podporuje ("grantové projekty") a k označení systému, kterým výběr projektů probíhá ("grantový systém"). Stejný systém používají i některé tzv. interní grantové agentury, ale jejich postavení není vymezeno obecně závaznými právními předpisy. Obdobně je přídavné jméno "programový" v tomto materiálu použito pro podporu výzkumu a vývoje na základě programů, vyhlašovaných správci jednotlivých rozpočtových kapitol (analogicky pak "programový projekt" a "programový systém").

Nově zaváděným pojmem je "výzkumný záměr organizace", který je chápán jako dokument konkrétně formulující dlouhodobý výzkumný záměr pro účely institucionálního financování výzkumu a vývoje. Svoji strukturou, věcnou náplní, termíny, členěním na jednotlivé etapy a údaji o prostředcích je (resp. bude) paralelní k pojmu projekt, vyhraženému pro účelové financování.

Oblasti výzkumu a vývoje v Evropské unii
a jejich podíl na celkové státní podpoře výzkumu a vývoje

(v %, r. 1994)

     Pramen: Eurostat (The Statistical Office of the European Communities)

Poznámky pod čarou:

1. Uvedené názvy nejsou jen doslovným překladem anglických termínů pro tyto oblasti, ale byl využit i německý text a vysvětlující komentář tak, aby se co nejvíce blížily pojetí dané oblasti v ČR.
2. Velmi problematický je zkrácený výraz "grant", který původně znamená finanční prostředky ("dar"), ale běžně se používá jako synonymum pro projekt výzkumu a vývoje.
3. Trend průměru EU v letech 1984 - 1994.