PhDr. Pavel Baran, CSc.

Fotografie

člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narozen v roce 1957 v Ostravě.

Po absolvování gymnázia ve Frýdku-Místku studoval na Masarykově univerzitě v Brně obory filosofie a historie. Po ukončení studia na Masarykově univerzitě absolvoval interní aspiranturu v Ústavu pro filosofii a sociologii v Praze. Ve Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky se věnoval tématu morální a politické filosofie. Organizačně se podílel nejen na obnovení tohoto filosofického oboru, ale i na konstituování Filosofického ústavu v rámci Akademie věd České republiky, a to v pozici zástupce ředitele. Současně působil jako vysokoškolský učitel politické filosofie a filosofie dějin na Vysoké škole ekonomické v Praze, poté na Ostravské univerzitě a v současnosti přednáší tyto obory na Masarykově univerzitě v Brně. Zároveň se věnoval i překladatelské činnosti odborné literatury.

V roce 2005 byl jmenován ředitelem Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, pozici ředitele zastával do roku 2013.

Dlouhodobě se věnuje vědní politice. Působil zejména v Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů Rady pro výzkum, vývoj a inovace, vedl panel Koordinační rady expertů pro přípravu Národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, byl členem Odborné komise pro společenské a humanitní vědy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, podílel se na činnosti Grantové agentury České republiky jako člen Podoborové komise.

V rámci svého působení v Akademii věd České republiky pracoval v Ekonomické radě Akademie věd, byl členem skupiny pro Hodnocení výzkumné činnosti pracovišť Akademie věd v letech 2005–2009 a působí v řadě dalších odborných orgánů vysokých škol a pracovišť Akademie věd. V roce 2013 byl zvolen do funkce místopředsedy Akademie věd pro oblast společenských a humanitních věd.

Do oblasti jeho odborného zájmu patří zejména morální, politická a sociální filosofie, filosofie v českých zemích 20. století, dějiny filosofie a filosofie dějin, filosofie hodnot, vědní politika (metodologie a systémy hodnocení vědy a výzkumu; filosofie a sociologie vědy).