Ročenka Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj

PRAHA
2000

ÚVOD

 V úsilí o zvyšování hmotné i duchovní úrovně společnosti hraje významnou roli rozvoj vědy - výzkumu a vývoje. Jeho podpora je projevem vzdělanosti a kulturní úrovně státu. Za vytváření legislativních a finančních podmínek pro rozvoj výzkumu a vývoje a za účelné uspořádání výkonu státní správy v této oblasti odpovídá stát. Ve všech těchto otázkách plní důležitou úlohu odborný a poradní orgán vlády - "Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj".

 Jedním z měřítek, podle kterých svět hodnotí naši republiku, je i úroveň vědy a techniky (výzkumu a vývoje). Ta závisí nejen na výši materiální podpory, nýbrž i na schopnosti státu výzkum a vývoj organizovat a řídit. Stát zaručuje svobodu vědeckého bádání, zároveň však musí vytvářet takový rámec zákonů a dalších předpisů, který by rozvoj vědy a techniky podpořil. Ustavení Rady vlády pro výzkum a vývoj bylo součástí vládní politiky na počátku devadesátých let. V Radě vlády pro výzkum a vývoj již obětavě pracovaly desítky významných vědců, manažérů výzkumu, zástupců průmyslového výzkumu i světa financí. Členství v Radě není zaměstnáním nýbrž čestnou veřejnou funkcí.

     Chápeme nechuť veřejnosti k byrokracii i skepsi k práci různých komisí a rad. Rada vlády pro výzkum a vývoj však není ani zdaleka byrokratickým orgánem, má své místo v organizování výzkumu a vývoje, což se pokusíme prokázat i touto publikací. Jejím účelem je informovat naši i zahraniční veřejnost o základních i aktuálních úkolech, organizaci, složení a činnosti tohoto orgánu.

RADA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY PRO VÝZKUM A VÝVOJ

     Zákon České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, zřídil v roce 1992 Radu vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoje technologií a položil základy pro celkovou přeměnu organizování a financování výzkumu a vývoje v České republice. Dnešní název nese Rada od přijetí zákona č. 1/1995 Sb., kterým byl původní zákon změněn a doplněn jako zákon o státní podpoře výzkumu a vývoje (novelizován byl dále zákonem č. 220/2000 Sb.).

     Zákon definuje Radu jako odborný a poradní orgán vlády České republiky v oblasti výzkumu a vývoje, stanovuje její úkoly a pravidla pro její činnost a ukládá jí i řadu výkonných funkcí.

     Podle ustanovení zákona má Rada patnáct členů. Nadpoloviční většinu z nich musí tvořit pracovníci zabývající se výzkumem nebo vývojem. Členství v Radě je veřejnou funkcí. Členy Rady jmenuje vláda z řad významných vědců a odborníků působících na vysokých školách, v Akademii věd České republiky, v resortních výzkumných ústavech včetně obranného výzkumu a vývoje a v podnikatelské sféře. Funkční období členů Rady je čtyřleté a zákon připouští, že člen Rady může být opakovaně jmenován pouze ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích. Způsob výběru kandidátů na členství v Radě a další náležitosti nezbytné pro činnost Rady jsou upraveny Statutem Rady, který schvaluje vláda a dále Organizačním řádem Rady, který schvaluje předseda Rady.

     V čele Rady stojí předseda, který musí být podle zákona členem vlády a je na návrh předsedy vlády vládou jmenován. Předseda Rady řídí její činnost a zajišťuje komunikaci mezi vládou a Radou - jejím poradním orgánem. Prvním představitelem Rady byl RNDr. Jan Koukal, CSc., pozdější primátor hlavního města Prahy. Od srpna 1993 do června 1996 byl předsedou Rady ministr vlády a vedoucí Úřadu vlády České republiky RNDr. Igor Němec. V roce 1996 převzal tuto funkci ministr vlády bez portfeje Ing. Pavel Bratinka. V lednu 1998 byl předsedou Rady jmenován doc. PhDr. Jan Sokol, CSc., tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 1998 jmenovala vláda předsedou Rady místopředsedu vlády pro hospodářskou politiku doc. Ing. Pavla Mertlíka, CSc. (Od července 1999 byl doc. P. Mertlík pověřen i funkcí ministra financí.). Od 3. května 2001 je předsedou Rady místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Pavel Rychetský.

     Rada má tři místopředsedy, které si členové Rady sami volí ze svých řad. První místopředseda zastupuje předsedu Rady a odpovídá zejména za finanční otázky a legislativní podklady, další dva místopředsedové mají rozdělenu odpovědnost tak, že jeden z nich odpovídá za činnost Rady v oblasti výzkumu a druhý za činnost Rady v oblasti vývoje.

     Činnost Rady zabezpečuje a podílí se na ní sekretariát Rady. Sekretariát Rady je samostatným odborem Úřadu vlády ČR; je veden ředitelem sekretariátu vědeckým sekretářem Rady. Kromě něho nyní pracuje v sekretariátu Rady šest odborných pracovníků a jeden administrativní pracovník.

     Sekretariát Rady odpovídá za správu databází výzkumu a vývoje: CEP (centrální evidenci projektů výzkumu vývoje financovaných ze státního rozpočtu), RIV (registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje), CEZ (centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu) a VES (centrální evidence veřejných soutěží o přidělení účelových prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje).

     Pro řešení úkolů spojených s bioetickými aspekty výzkumu Rada ustavila jako svůj poradní orgán "Bioetickou komisi", složenou z významných odborníků zabývajících se touto problematikou jak z hlediska vědeckého tak legislativního.

     K plnění daných úkolů Rada sestavuje vlastní pracovní skupiny složené z členů Rady a sekretáře Rady.

     Základní a aktuální informace o činnosti Rady jsou zveřejňovány na její společné stránce s MŠMT - na www stránce státní správy výzkumu a vývoje ČR "www.vyzkum.cz".

ÚKOLY RADY

     Úkoly Rady jsou vymezeny § 7zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

     Rada podle tohoto zákona zejména:

• se vyjadřuje k návrhům legislativních podkladů vztahujících se k výzkumu a vývoji, které jsou předkládány vládě,
• připravuje návrh státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje, tj. vypracovává pro vládu návrh na rozdělení účelových a institucionálních prostředků určených ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje,
• posuzuje návrh rozpočtu Grantové agentury a materiály o stavu výzkumu a vývoje předkládané ústředními orgány, Grantovou agenturou i dalšími subjekty před jejich projednáním ve vládě,
• posuzuje programy Grantové agentury a programy výzkumu a vývoje, které navrhují a vyhlašují jednotlivé ústřední orgány státní správy, před jejich vyhlášením ve veřejné soutěži,
• hodnotí výzkumné záměry organizací a na jejich základě navrhuje výši institucionálních prostředků vynakládaných ústředními orgány na činnost jimi zřízených organizací v oblasti výzkumu a vývoje,
• předkládá vládě návrhy na jmenování a odvolání členů předsednictva Grantové agentury ČR,
• volí a odvolává, společně s předsednictvem Grantové agentury ČR, členy oborových komisí Grantové agentury ČR,
• odpovídá za informační systém výzkumu a vývoje.

ČINNOST RADY

     Činnost Rady od jejího vzniku v roce 1992 do současné doby lze rozdělit do čtyř období. V prvním (od vzniku Rady koncem roku 1992 do přijetí prvních Zásad vlády pro oblast výzkumu a vývoje v roce 1994) se Rada věnovala zejména přípravě a prosazení základní koncepce pro oblast výzkumu a vývoje po vzniku České republiky a vzniku potřebných struktur, zejména Grantové agentury ČR.

     Ve druhém období se Rada především zaměřila na účelové financování výzkumu a vývoje a na přípravu souvisejících právních předpisů.

     Třetí období začalo koncem roku 1996 novelou zákona o působnosti orgánů státní správy a upřesněním činnosti Rady na základě dohody uzavřené s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Činnost Rady byla v souladu se zákonem vymezena následovně:

1. příprava návrhu státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje včetně informací s ním souvisejících,
2. hodnocení materiálů o výzkumu a vývoji včetně legislativy zpracované ústředními orgány,
3. zajišťování zákonem stanovených úkolů ve vztahu ke Grantové agentuře ČR,
4. spolupráce na koncepčních materiálech za oblast výzkumu a vývoje,
5. zpracování materiálů na základě usnesení vlády.

     V první polovině roku 1997 byly přijaty nové Zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje. V nich byl především kladen důraz na to, aby systém i výše státní podpory výzkumu a vývoje a právní předpisy a veškeré další dokumenty pro tuto oblast byly upraveny se zřetelem na budoucí vstup České republiky do Evropské unie. Jedním z významných kroků naplňování nových zásad bylo vypracování pravidel pro institucionální podporu výzkumu a vývoje. Podle nich jsou institucionální prostředky organizacím poskytovány na základě pravidelného hodnocení jejich výzkumných záměrů a výsledků činnosti.

     V lednu 2000 vláda schválila Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky a byla zahájena příprava nového zákona o výzkumu a vývoji. Tak započalo čtvrté - současné období činnosti Rady.

Návrh rozdělení finančních prostředků na výzkum a vývoj

     Rada každoročně od roku 1993 připravuje pro vládu návrh rozdělení finančních prostředků na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu. (Tento úkol Radě ukládá zákon.) Výzkum a vývoj jsou v České republice financovány z 20 rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev, ostatních ústředních orgánů a institucí (jako je Akademie věd ČR nebo Grantová agentura ČR). Rozdělení prostředků mezi tyto kapitoly a jejich rozčlenění na účelovou podporu programů, projektů, grantů a institucionální podporu výzkumných záměrů a činnosti organizací je velmi závažným úkolem Rady.

     Návrh rozdělení prostředků na podporu výzkumu a vývoje do jednotlivých rozpočtových kapitol státního rozpočtu vypracovává Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj na základě posouzení podkladů od správců rozpočtových kapitol. Podklady zahrnují požadavky resortů na institucionální podporu výzkumných záměrů a činnost výzkumných a vývojových organizací a požadavky na účelovou podporu programů a grantových projektů. Od roku 2000 se Rada řídí kromě dosud platných předpisů ještě ustanoveními Národní politiky výzkumu a vývoje ČR. (Při přípravě návrhu státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2001 bylo také přihlédnuto ke koncepcím rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti působnosti jednotlivých resortů. Vypracovat tyto koncepce v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje uložila resortům vláda zároveň s úkolem promítnout je do návrhu státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2001.) Rada posoudí požadavky resortů a porovná je s možnostmi státního rozpočtu na příslušný rok. Po projednání se správci rozpočtových kapitol Rada sestaví návrh rozpočtu výzkumu a vývoje, který splňuje uznané požadavky resortů a je realizovatelný z hlediska státního rozpočtu jako celku. Návrh vypracovaný Radou je předložen vládě a pak prostřednictvím Ministerstva financí zahrnut do návrhu státního rozpočtu České republiky. Po posouzení a konečném schválení státního rozpočtu vládou a Parlamentem přidělí Ministerstvo financí prostředky určené na výzkum a vývoj do jednotlivých rozpočtových kapitol.

     Státní podpora výzkumu a vývoje se v České republice provádí dvěma formami:

1. účelovým financováním, tj. podporou výzkumných projektů, které uspěly ve veřejné soutěži a to:
   • "grantových projektů" (tj. projektů navržených fyzickými nebo právnickými osobami ) a
   • "programových projektů" (tj. projektů naplňujících programy, které navrhují a vyhlašují správci rozpočtových kapitol a posuzuje je Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj)
2. institucionálním financováním, tj. podporou organizací zabývajících se výzkumem a vývojem a jejich výzkumných záměrů z rozpočtových kapitol příslušných ústředních orgánů (zřizovatelů) na základě hodnocení výsledků činnosti těchto organizací. Hodnocení provádí zřizovatel a Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj.

     Účelové finanční prostředky poskytují správci kapitol státního rozpočtu dvěma způsoby:

• jako dotace právnickým a fyzickým osobám na podporu projektů, jejichž výsledky jsou určeny ke zveřejnění, pro potřebu orgánů státní správy nebo pro více uživatelů,
• jako návratné půjčky právnickým a fyzickým osobám na podporu projektů, jejichž výsledky jsou určeny pro jednoho uživatele (s výjimkou výsledků určených pro potřeby orgánů státní správy).

     Veřejnou soutěž na poskytnutí účelových finančních prostředků vyhlašují správci rozpočtových kapitol. Při vyhlášení veřejné soutěže jsou oznámena její pravidla a kritéria pro hodnocení návrhů projektů.

     Před uvolněním prostředků na podporu projektů musí být podle zákona údaje o projektech financovaných ze státního rozpočtu předány ve stanovené struktuře do centrální evidence projektů (CEP), za kterou odpovídá Rada.

     Financování výzkumu a vývoje je upraveno ustanoveními následujících dokumentů:

     V roce 1996 vstoupila v platnost Pravidla pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje (usnesení vlády č. 27/1996), která jsou postupně doplňována.

     V roce 1998 vstoupila v platnost Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje (usnesení vlády č. 281/1998).

     V roce 1999 schválila vláda usnesení (č. 249/1999) o státní podpoře výzkumu a vývoje v létech 2000 - 2002 ve vazbě na výši hrubého domácího produktu. (Nárůst státní podpory výzkumu a vývoje má v roce 2000 představovat 0,60 % HDP, v roce 2001 0,65 % HDP a v roce 2002 0,70 % HDP.)

     V "Národní politice výzkumu a vývoje České republiky" (usnesení vlády č. 16/2000) je financování výzkumu a vývoje, jako hlavnímu nástroji politiky výzkumu a vývoje, věnována rozsáhlá stať. V ní jsou podrobně rozvedeny podmínky a způsoby rozdělování státních prostředků na výzkum a vývoj, aby byly v souladu s postupy obvyklými v zemích EU a aby jejich uplatnění umožnilo ekonomický růst státu a tím i růst státní podpory na výzkum a vývoj.

Databáze výzkumu a vývoje

     Rada musí mít pro svoji činnost k dispozici potřebné informace. Postupně proto podle narůstajících úkolů Rady a nabývání účinnosti předpisů pro oblast výzkumu a vývoje Rada iniciovala vytvoření databází, které provozuje, za které zodpovídá a které jsou hlavním zdrojem informací o současném stavu výzkumu a vývoje nejen pro ni, ale i pro veřejnost. Slouží k přípravě návrhu státního rozpočtu, k analýze stavu výzkumu a vývoje v České republice, pro informování veřejnosti o výši a způsobech poskytování státní podpory výzkumu a vývoje a v neposlední řadě k vyhledávání duplicit.

     Jako prvý byl v roce 1993 vytvořen informační systém CEP - Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, za který Rada odpovídá podle zákona. Údaje v CEP slouží zejména ke kontrole a informacím o využití účelových prostředků vynakládaných státem na výzkum a vývoj, k přípravě a posuzování návrhů programů a k profilaci jednotlivých resortů resp. grantových agentur.

     Pro účely kontroly institucionálního financování a zamezení dvojího financování projektů a výzkumných záměrů slouží databáze CEZ - Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu.

     CEP a CEZ obsahují následující údaje:

• identifikační kód, název projektu resp.
• výzkumného záměru v češtině a angličtině
• předmět řešení (anotaci) projektu resp. výzkumného záměru
• obor projektu resp. výzkumného záměru
• informace o zadavateli projektu resp. poskytovateli finančních prostředků na výzkumný záměr
• informace o nositeli projektu (o organizaci, která uzavřela smlouvu o řešení); u výzkumného záměru o organizaci, která výzkumný záměr koncipovala a předložila
• informace o řešiteli projektu
• rok zahájení a ukončení řešení projektu resp. výzkumného záměru
• finanční náklady na řešení projektu resp. výzkumného záměru
• stupeň důvěrnosti údajů
• hodnocení projektu resp. výzkumného záměru
• informaci o stavu řešení projektu resp. výzkumného záměru (časově)

     Pro účely hodnocení výsledků účelově i institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje a pro informování vědecké a ostatní veřejnosti o těchto výsledcích byla zřízena databáze RIV - Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (výsledky projektů zařazených v CEP resp. výzkumných záměrů zařazených v CEZ).

• identifikační kód výsledku
• druh výsledku (článek, publikace, patent, odborná monografie, výzkumná zpráva apod.)
• název výsledku v originálním a anglickém jazyce
• rok uplatnění výsledku
• hlavní vědní obor výsledku
• anotaci výsledku v originálním a anglickém jazyce
• autory výsledku
• předkladatele výsledku
• specifické údaje podle druhu výsledku - úplnou citaci publikace; vlastníka patentu; zadavatele projektu u výzkumné zprávy atd.
• identifikační kód projektu resp. výzkumného záměru souvisejícího s výsledkem

     V roce 2000 Rada iniciovala vytvoření databáze VES - Centrální evidence veřejných soutěží a veřejných zakázek. Jejím úkolem je poskytovat veřejnosti veškeré informace o vyhlašovaných veřejných soutěžích resp. veřejných zakázkách na poskytnutí účelových prostředků ze státního rozpočtu výzkumu a vývoje.

     VES obsahuje následující údaje o veřejných soutěžích vyhlašovaných na podporu výzkumu a vývoje - programů, projektů a grantů:

• identifikační kód soutěže
• cíle soutěže (nebo předmět soutěže u grantových agentur)
• termíny vyhlášení soutěže, uzávěrky k podávání přihlášek (návrhů projektů), vyhlášení výsledků soutěže
• pravidla a kritéria hodnocení návrhů projektů
• lhůtu a místo podání přihlášek (návrhů)
• adresu pro získání bližších podmínek a přihlášek
• informace o vyhodnocených soutěžích, počet doručených a přijatých přihlášek, výše přidělených účelových finančních. prostředků

     Před vyhlášením veřejné soutěže Rada podle zákona programy výzkumu a vývoje posuzuje zejména z hlediska jejich odborné úrovně a vzájemné provázanosti. Rada také vznik řady programů iniciovala, např. programu posílení vědy na vysokých školách, komplexních projektů Grantové agentury ČR, programů badatelského výzkumu Akademie věd ČR a nových programů MPO. V poslední době se Rada podílela na přípravě programu "Výzkumná centra", na který vyhlásilo veřejnou soutěž MŠMT.

     Veřejně přístupné údaje z databází CEP, CEZ, RIV a VES jsou k dispozici na www státní správy http://www.vyzkum.cz.

     Rada spolupracuje s MŠMT na koncepčním řešení rozvoje informačních databází výzkumu a vývoje. Na základě Národních databází výzkumu a vývoje ČR (NADAVaV) je připravován jednotný informační systém výzkumu a vývoje, integrující všechny čtyři databáze - CEP, CEZ, RIV a VES. Rada rozhodla o postupném zavedení nového systému sběru dat pro NADAVaV od roku 2001 pomocí pokročilé WEB technologie. Příprava tohoto systému probíhá v úzké spolupráci se zainteresovanými ústředními orgány.

Grantová agentura České republiky

     Rada se významně podílela na ustavení Grantové agentury České republiky a trvale s ní spolupracuje.

     Grantová agentura ČR vznikla v roce 1993 na základě zákona č. 300/1992 Sb. Vyhlašováním veřejných soutěží na "standardní" projekty výzkumu a vývoje, jejichž téma volí navrhovatel, umožnila jako první podporu nejkvalitnějších projektů všech vědních oborů bez ohledu na právní formu nebo resortní příslušnost nositele projektu.

     Od roku 1997, s cílem podpořit mladé vědecké pracovníky, vyhlašuje také veřejnou soutěž na granty pro absolventy doktorandského studia.

     V souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky vyhlásila Grantová agentura ČR pro rok 2001 veřejnou soutěž na projekty neorientovaného výzkumu a vývoje.

     Grantová agentura ČR je organizací, která zajišťuje posouzení návrhů projektů odbornými komisemi a financování vybraných projektů. Pro rozpočtové (finanční) účely má Grantová agentura postavení ústředního orgánu státní správy. Grantová agentura vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů výzkumu a vývoje navržených fyzickými nebo právnickými osobami a na podporu projektů naplňujících programy Grantové agentury. Finanční prostředky poskytuje Grantová agentura na základě výsledků veřejné soutěže. Organizaci Grantové agentury a způsob, jímž vyhlašuje veřejnou soutěž, upravuje vládou schválený statut.

     Statutárním orgánem Grantové agentury je předseda. Výkonným orgánem Grantové agentury je předsednictvo, které má pět členů včetně předsedy. Předsedu a členy předsednictva jmenuje vláda na návrh Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Stálými poradními skupinami předsednictva Grantové agentury jsou oborové komise, které zajišťují posouzení a hodnocení návrhů projektů. Členy oborových komisí volí na společném zasedání Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj a předsednictvo Grantové agentury. Kontrolním orgánem Grantové agentury je Dozorčí rada, jejíž členy volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Činnost Grantové agentury zajišťuje její Kancelář.

Právní předpisy

     Zákon ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, upravil systém financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu České republiky a stanovil práva a povinnosti právnických a fyzických osob zabývajících se výzkumem a vývojem a státních orgánů zajišťujících jejich podporu. Tímto zákonem byla zřízena Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj a Grantová agentura České republiky.

     Rada zpracovala návrh novely zákona ČNR č. 300/1992 Sb. - zákon č. 1/1995 Sb., který zejména zavedl podmínku veřejné soutěže pro rozdělování všech účelových státních prostředků a zprůhlednil tak celý systém státní podpory výzkumu a vývoje, dále sjednotil terminologii se zeměmi OECD (Organization for Economic Cooperation and Development) a specifikoval postavení oborových komisí Grantové agentury ČR. V navazujících předpisech Rada konkretizovala postup při poskytování účelových prostředků (jde zejména o "Pravidla pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje".

     Rada v souladu s úkolem vyplývajícím z usnesení vlády č. 247/1997 o Zásadách vlády pro oblast výzkumu a vývoje spolupracovala s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími orgány a institucemi při vypracování nového systému a pravidel meziresortního hodnocení záměrů, činnosti a výsledků výzkumných organizací. Byla vypracována "Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje". Vláda je schválila svým usnesením č. 281/1998.

     Institucionální finanční podpora je podle těchto "Pravidel" poskytována výzkumným organizacím na základě pravidelného hodnocení jejich výzkumné činnosti. Pravidla určují, které organizace se mohou o institucionální podporu ucházet, jak má být vymezen a formulován jejich výzkumný záměr spolu s dosaženými výsledky, jaká je struktura předkládaných podkladů pro hodnocení, jak a na jakých úrovních hodnocení probíhá a vymezují způsob ustavení a práce hodnotících komisí. Poprvé byla "Pravidla" uplatněna při přípravě státního rozpočtu na rok 1999.

Nový zákon o výzkumu a vývoji

     Vláda, v souladu se svým programovým prohlášením z roku 1998, zadala Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Radě úkol připravit ve spolupráci s dalšími orgány a institucemi návrh nového zákona o výzkumu a vývoji, který bude nahrazovat zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Vládě má být předložen do 31. března 2001. Návrh tohoto zákona je v současné době zpracováván na základě usnesení vlády o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky (č. 16/2000) a o organizačním zajištění výkonu státní správy ve výzkumu a vývoji v návrhu zákona o výzkumu a vývoji a v návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích a o postupu přípravy těchto návrhů zákonů (č. 460/2000).

Zákon o veřejných výzkumných institucích

     Usnesením vlády č. 460/2000 bylo rovněž uloženo Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Radě zpracovat ve spolupráci s dalšími orgány a institucemi návrh věcného záměru zákona o veřejných výzkumných institucích a vládě ho předložit do 30. června 2001; návrh zákona o veřejných výzkumných institucích má být vládě předložen do 31. října 2001.

Koncepční materiály

     Rada iniciovala a významně se podílela na zpracování dále uvedených koncepčních materiálů pro oblast výzkumu a vývoje, které stanovily pro období své platnosti základní principy státní podpory výzkumu a vývoje a vědní politiky státu.

Zásady vlády České republiky pro oblast výzkumu a vývoje z roku 1994

     V květnu 1994 přijala vláda ČR Zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje. Tyto Zásady zavedly do systému státní podpory výzkumu a vývoje řadu nových prvků a tím ho přiblížily systému obvyklému ve vyspělých zemích. Šlo zejména o:

• princip veřejné soutěže na všechny projekty (zakotvený do legislativy zákonem č. 1/1995 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, kterým byl novelizován zákon č. 300/1992 Sb. ),
• významný růst podílu účelového financování projektů na úkor institucionálního rozdělování prostředků organizacím, které mělo malou vazbu na jejich výsledky,
• zavedení pravidel pro účelovou podporu výzkumu a vývoje,
• zavedení terminologie podle OECD,
• nárůst podpory výzkumu na vysokých školách,
• postupné formulování programů a zmenšování významu grantů ve výzkumu v kompetenci resortů,
• zapojování do mezinárodních programů, zejména mnohostranné spolupráce v rámci Evropské unie.

     Zásadami z roku 1994 začalo systémové a koncepční řešení jednotlivých problémů zděděných z minulosti. Část problémů se podařilo zejména v účelové podpoře výzkumu a vývoje vyřešit, ale zároveň se postupně objevily nové problémy, koncentrované zejména do tří oblastí. Zásady z roku 1994 se nezabývaly otázkami podpory průmyslového výzkumu zejména proto, že v té době byl i zájem podniků o tuto oblast minimální. Druhou oblastí, kterou tyto Zásady neřešily, byla hranice mezi výzkumem a výkonem státní správy v příspěvkových a rozpočtových organizacích, takže pro veškerou činnost v těchto organizacích platila stejná pravidla. Třetím faktorem, který se proti roku 1994 změnil, je přiblížení vstupu České republiky do Evropské unie. Z polohy obecného cíle se přesunul do stadia podání přihlášky, vyplnění dotazníku a zahájení jednání o vlastním vstupu.

     Z uvedených důvodů byly ve druhé polovině roku 1996 Radou ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy připraveny nové Zásady, které vláda schválila dne 23. dubna 1997.

Zásady vlády České republiky pro oblast výzkumu a vývoje 1997

     Vláda si v nich stanovila základní cíle, kterých chce dosáhnout do přijetí České republiky do Evropské unie. Zejména:

• dopracovat současný systém státní podpory výzkumu a vývoje tak, aby způsob i pravidla jejího rozdělování byly kompatibilní se systémem EU;
• pravidelně, podle ekonomických možností, zvyšovat přímou státní finanční podporu výzkumu a vývoje tak, aby tato podpora představovala nejméně 0,7 % hrubého domácího produktu;
• vytvořit prostředí podporující financování výzkumu a vývoje z různých zdrojů;
• podporovat spolupráci výzkumných organizací a vysokých škol s průmyslovým výzkumem a vývojem;
• zavést systém statistického a účetního výkaznictví, který bude kompatibilní se systémem EU.

     Do Zásad byla dále zahrnuta ustanovení týkající se zaměření a způsobů státní podpory výzkumu a vývoje a využití výsledků výzkumu a vývoje. Státní podpora by měla být rozdělována tak, aby podíl pro badatelský výzkum a pro cílený výzkum a vývoj byl přibližně stejný; způsoby státní podpory výzkumu a vývoje by měly být shodné se způsoby používanými v zemích EU. Bylo navrženo poskytování institucionální podpory výzkumných záměrů organizací na základě jejich pravidelného hodnocení podle společné metodiky a také snižování daňového zatížení pro sféru výzkumu a vývoje. Významný je závazek vlády k vytvoření podmínek pro diferencované odměňování vědeckých pracovníků v rozpočtových a příspěvkových organizacích podle kvality a výsledků jejich práce. Řešena je podpora průmyslového výzkumu a vývoje, obranného výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce.

Principy vědní politiky České republiky na přechodu do 21. století.

     Principy vědní politiky České republiky na přechodu do 21. století přijala vláda svým usnesením č. 397 ze dne 10. června 1998 jako základní koncepční dokument, na který bude navazovat vypracování národní politiky výzkumu a vývoje, vycházející z potřeb České republiky a srovnatelné s politikami členských států Evropské unie. V Principech jsou uvedeny cíle a hlavní zásady vědní politiky jimiž je rozvoj společnosti, prosperita České republiky, vzdělanost, zdraví, bezpečnost jejích občanů, konkurenceschopnost její ekonomiky. Dosažení těchto cílů je závislé na úspěšném, účelně strukturovaném, dostatečně podporovaném a vhodně motivovaném výzkumu a vývoji.

Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

     Z programového prohlášení vlády z roku 1998 vyplynul úkol vypracovat národní politiku výzkumu a vývoje, která bude vycházet z mezinárodně přijatých závazků a bude srovnatelná s politikami vyspělých zemí. Orientována bude na nalezení priorit výzkumu a vývoje zaměřených na proexportně nejvýkonnější obory a na obory nezbytné pro dlouhodobý hospodářský rozvoj, na podporu oborů s vysokou mezinárodní úrovní potřebných pro rozvoj vzdělanosti národa, zdraví a bezpečnosti občanů a dalších potřeb společnosti, na podporu transferu vědeckých a technických poznatků a v neposlední řadě na sladění systému státní podpory a legislativy s Evropskou unií formou nového zákona o výzkumu a vývoji.

     Připravit návrh národní politiky výzkumu a vývoje na základě "Principů vědní politiky České republiky na přechodu do 21. století", rozvedených podle programového prohlášení vlády, na základě "Analýzy dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice" (viz. příloha č. 1), střednědobého návrhu vývoje výdajů státního rozpočtu na VaV a podkladů o úloze výzkumu a vývoje v koncepčních dokumentech ústředních orgánů, bylo uloženo usnesením vlády č. 811/1998 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Radě ve spolupráci s ústředními orgány, Akademií věd ČR, Grantovou agenturou ČR, Radou vysokých škol, Českou konferencí rektorů, Asociací výzkumných organizací a Svazem průmyslu a dopravy ČR.

     Na zpracování návrhu národní politiky výzkumu a vývoje se podílelo na 150 odborníků, zástupců výše uvedených institucí. Pracovali ve vzájemně koordinovaných pracovních skupinách - ve svodné řídící skupině a dále v pracovní skupině pro výzkum, vývoj a transfer dosažených výsledků s podskupinami pro základní výzkum a pro cílený výzkum a vývoj - průmyslový, zemědělský a resortní; v pracovní skupině pro financování a nepřímé nástroje podpory výzkumu a vývoje; v pracovní skupině pro mezinárodní spolupráci; v pracovní skupině pro infrastrukturu a v pracovní skupině pro morálně - etické aspekty výzkumu a vývoje.

     K přípravě návrhu národní politiky výzkumu a vývoje byla otevřena veřejná diskuse. Její součástí byla výzva předsedy Rady vědecké obci, aby se formou ankety vyslovila k problémům české vědy. Výsledky byly využity k dopracování návrhu.

     "Národní politika výzkumu a vývoje České republiky" formuluje základní vztah státu k výzkumu a vývoji v nejbližších letech. Vyjadřuje zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje. Je určena orgánům a pracovníkům státní správy a institucím a pracovníkům ve výzkumu a vývoji pro realizaci jejich záměrů a koncepcí ve výzkumu a vývoji, je souborem informací pro orgány EU a OECD, který vyjadřuje připravenost ČR k zapojení do mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a je odpovědí na deklaraci světové konference o vědě "Věda pro 21. století". Veřejnosti poskytuje informace o úsilí vynakládat efektivně veřejné finanční prostředky k prospěchu společnosti.

     Základním obsahem Národní politiky výzkumu a vývoje ČR jsou kapitoly: Význam VaV pro společnost; Hlavní cíl politiky; Východiska - proč potřebuje ČR politiku VaV; Principy a vize - jaká je politika VaV v ČR; Cíle a priority - cesta pro středně velkou zemi; Systémové priority pro jednotlivé oblasti VaV; Věcné, tématické priority; Horizontální, průřezové priority VaV ; Financování a podpora VaV - hlavní nástroj NP VaV; Právní prostředí a organizační struktura VaV, morálka a etika; Veřejnost, VaV v informační společnosti; Informační a technická infrastruktura VaV - podmínka moderní vědy a výzkumu.

     "Národní politika výzkumu a vývoje České republiky" byla vládě předložena v prosinci 1999. Vláda ji schválila svým usnesením č. 16 ze dne 5. ledna 2000¹. Tímto usnesením vláda zadala další úkoly, z nichž nejvýznamnější je vypracování návrhu nového zákona o výzkumu a vývoji a příprava návrhu národního programu orientovaného výzkumu a vývoje.

     Vláda doporučila vědecké a akademické obci, organizacím zabývajícím se výzkumem a vývojem a všem dalším subjektům z této oblasti promítnout národní politiku výzkumu a vývoje do své činnosti, zejména v částech zabývajících se morálkou a etikou, vztahy k veřejnosti a managementem výzkumu a vývoje.

Ostatní činnosti Rady

     Kromě Rady se na meziresortní koordinaci oblasti výzkumu a vývoje v České republice podílí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (ústřední orgán odpovídající za oblast výzkumu a vývoje včetně mezinárodní spolupráce) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (ústřední orgán odpovídající za průmyslový výzkum a rozvoj techniky a technologií). S oběma orgány Rada úzce spolupracuje - s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zejména na koncepčních materiálech, legislativě v oblasti financování a na problematice financování mezinárodní spolupráce (včetně prací souvisejících s integrací České republiky do Evropské unie). S Ministerstvem průmyslu a obchodu Rada spolupracuje na podpoře průmyslového výzkumu a na vytvoření prostředí podporujícího financování výzkumu a vývoje z různých zejména nestátních zdrojů.

     Rada při přípravě návrhu rozpočtu České republiky pro oblast výzkumu a vývoje a při jeho realizaci spolupracuje na jedné straně s odbory státního rozpočtu, financování neziskové sféry a financování podnikové sféry Ministerstva financí ČR, na straně druhé s resorty - ministerstvy a dalšími orgány státní správy, odkud je výzkum financován, a to nejen po finanční, ale i po věcné a odborné stránce.

     Rada také spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jehož úkolem je podle zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, i posuzování veřejné podpory pro výzkum a vývoj.

     Rada dále úzce spolupracuje s mnoha dalšími orgány a institucemi, sdruženími i vědci činnými ve výzkumu a vývoji jak v oblasti badatelského výzkumu (např. s Akademií věd ČR, Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol), tak v cíleném výzkumu a vývoji (např. se Svazem průmyslu a dopravy, řadou asociací apod.) i v řadě dalších oblastí (např. s Českým statistickým úřadem).

     Rada poskytuje v souladu s právními předpisy ústředním orgánům i veřejnosti řadu informací o výzkumu a vývoji (např. informace o státem podporovaných projektech), které tyto orgány a organizace využívají ke své činnosti. Informace přístupné veřejnosti jsou k dispozici na www serveru Úřadu vlády. Např. společná pracovní skupina Rady a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zpracovala na základě údajů z dotazníků, připravených podle metodiky OECD a rozeslaných organizacím zabývajícím se výzkumem a vývojem, analýzu "Současný stav výzkumu a vývoje v České republice a jeho srovnání se zahraničím", která byla zveřejněna v červenci 1996 jako samostatná publikace.

     Rada se významně podílela na vypracování "Analýzy dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím" (viz. příloha č.1). Zpracovat tuto druhou "analýzu" byl úkol zadaný usnesením vlády č. 811 ze dne 9. prosince 1998 o přípravě národní politiky výzkumu a vývoje a o činnosti Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Na vypracování analýzy spolupracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Rada a mnoho dalších orgánů a institucí. Analýza vychází z objektivních údajů o stavu výzkumu a vývoje v ČR a srovnává je s ekvivalentními údaji vyspělých zemí. Hlavními prameny byly statistiky zemí OECD, údaje státního rozpočtu ČR o výdajích na výzkum a vývoj a údaje z centrální evidence projektů výzkumu a vývoje účelově podporovaných ze státního rozpočtu (CEP). Analyzováno bylo sedm okruhů: statistické údaje OECD o výzkumu a vývoji, výdaje státního rozpočtu na výzkumu a vývoj, státem podporované projekty výzkumu a vývoje (CEP), bibliometrická analýza výzkumu a vývoje, patenty jako výsledky výzkumu a vývoje, výsledky projektů aplikovaného výzkumu a vývoje a ekonomická výkonnost a výzkum a vývoj.

     Jako jeden z podkladů pro přípravu národní politiky výzkumu a vývoje České republiky byla "Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím" (viz. příloha č. 1) schválena usnesením vlády č. 563 ze dne 9. června 1999.

     "Analýza" (viz. příloha č. 1)  byla vydána v češtině a angličtině v roce 1999 jako společná publikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Rady.

Adresy ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů a institucí,
z jejichž rozpočtových kapitol je výzkum a vývoj v roce 2000 podporován:

SLOŽENÍ RADY VLÁDY ČR PRO VÝZKUM A VÝVOJ
 

Předseda Rady

JUDr. Pavel Rychetský - místopředseda vlády ČR a předseda Legislativní rady vlády
 

Místopředsedové Rady

Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. - veřejná politika
MUDr. Vladimír Viklický, CSc. - lékařské vědy
Ing. Miroslav Janeček, CSc. - chemie
 

Členové Rady

Ing. Josef Bouška, CSc. - zemědělské vědy
Prof. JUDr. Jan Dědič - práva
Ing. Milan Holl, CSc. - aplikovaná fyzika
Ing. Karel Jungwirth, DrSc. - fyzika
Plk. doc. Ing. Karel Kotek, CSc. - chemie
Doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc. - geologie
Ing. Rostislav Mach, DrSc. - fyzika
Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc. - theologie a historie
Prof. Ing. Jaroslav Purmenský, DrSc. - materiálové vědy
Prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc. - strojnictví a elektrotechnika
Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. - matematika a informatika

(více informací o jednotlivých členech Rady je možné získat na stránce Členové Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj)
 

Vědecký sekretář a ředitel sekretariátu Rady

RNDr. Marek Blažka
 

Sekretariát

Ing. Vratislava Fremrová
Monika Hadincová
Mgr. Naděžda Kuželková
Ing. Martin Matějka
Ing. Jan Marek, CSc.
Ing. Miloš Thoma
RNDr. Jana Zoubková
 

Adresa:

Poznámky pod čarou

1. Bodem I. 1 usnesení vlády ČR č. 16 ze dne 5. ledna 2000 o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky se zrušuje usnesení vlády z 23. dubna 1997 č. 247, o Zásadách vlády pro oblast výzkumu a vývoje.