Zápis z jednání Odborné komise pro vědy živé přírody Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Jednání se konalo 27. ledna 2011 ve 13 hod. v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.

Přítomni: prof. RNDr. Pavel Hozák, DrSc., prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc., doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr., prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc., doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc., prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., RNDr. Hana Sychrová, DrSc., prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc.
Hosté: Ing. Markéta Bříšková

V úvodu předseda komise poděkoval přítomným za kompletaci materiálů k minulému zasedání a předání informací Komisi pro hodnocení výsledků. Dále seznámil s návrhem programu zasedání a členové s ním vyjádřili souhlas. Hlavním bodem zasedání bude diskuze nad návrhem systémů oborů a zkratek určených pro nový hodnotící systém VaV a vycházející z WOS, dále bude diskutováno jak přistupovat k IF, jakým způsobem nastavit bodové hodnocení výstupů.


Program zasedání:

1. Pověření zapisovatelem

2. Schválení zápisu z minulého zasedání OK

3. Upřesnění plánu zasedání a činnosti komise pro rok 2011, určení zodpovědných členů komise za přípravu obsahové náplně jednotlivých zasedání

4. Diskuse ke stanovení kritérií pro nový hodnotící systém výsledků VaV – viz materiály uloţené na pracovním adresáři Google – výstup bude slouţit pro nastavování kritérií hodnocení Metodiky 2012, připravované na KHV RVVI.

a) podrobná diskuse k hodnocení publikačních výstupů typu Jimp

b) diskuse ke způsobu nastavení bodového hodnocení u jednotlivých výstupů

5. Kontrola současného stavu a návrh dělení oborů pro účely evidence a hodnocení výstupů

6. Různé


Ad 1)
Zpracováním zápisu byla pověřena M. Bříšková.

Ad 2)
Na zasedání byly upřesněny termíny zasedání OK ŢP v roce 2011.
OK ŢP se sejde v následujících termínech:
15. 2. 2011, 31. 3. 2011, 28. 4. 2011, 26. 5. 2011, 23. 6. 2011.

Ad 4)
Prof. Kocourek zahájil diskusi ke stanovení členění oborů pro nový hodnotící systém výsledků VaV podle připojeného materiálu, který obsahuje stávající klasifikaci oborů CEP a CEZ a RIV, obsahuje také navrhované úpravy skupin podle WOS.

Prof. Mayer řekl, ţe je moţné členit například hematologii na deset podskupin a operativní a neoperativní obory. Poloţil otázku jak moc při členění oborů jít do hloubky.

Předseda komise upozornil, ţe kaţdá komise, která hodnotí výsledky má vyjmenované obory. V budoucnu bude probíhat hodnocení v rámci jednotlivých oborů. WOS se bude vyuţívat pro bodové hodnocení publikací. Při třídění oborů by tedy bylo vhodné vyuţívat WOS.

Prof. Fajkus řekl, ţe OK můţe svým návrhem odstranit chyby v klasifikaci. Např. Ochrana krajinných území je řazena ve skupině lékařských věd.

Prof. Kocourek si v úvodu diskuze chtěl ujasnit k čemu návrh OK ŢP bude slouţit. Současná klasifikace je dána historicky. Některé členění má vazbu např. na akreditace na univerzitách (rostlinolékařství). Ústavy si konkurují při hodnocení o peníze, které dostanou přidělené na základě vyhodnocení databáze RIV. Z tohoto pohledu slučování oborů není vhodné.

Pro hodnocení aplikovaného výzkumu nelze převzít WOS, hodnotí se impakt výsledku pro společnost a pro ekonomiku. Např. Agriculture engineering je široce definován, obsahuje hospodaření, sklizeň, zavlaţování, ustájení. Nejedná se jen o technologii, ovšem je to obor technický a měl by v databázi WOS zůstat.

Předseda komise řekl, ţe databáze WOS by měla být vyuţívána a vyhovovat vědám.
Prof. Kocourek navrhl sloučit v klasifikaci oborů např. skupinu GC a GD. Některé obory ve stávající klasifikaci se prolínají do dalších oborů.

Předseda komise seznámil přítomné s tím, ţe na MŠMT se připravuje studie, která bude zkoumat jaké postupy pouţít v novém, dokonalejším hodnotícím systému výsledků VaV, výstupy ze zasedání OK ŢP mohou odborně ovlivnit zadání celé studie. Různé instituce v budoucnu nejspíše budou moci hlásit výsledky do různých oborů, výsledky se budou hodnotit v rámci těchto oborů a nikoliv bodovat stejně napříč celým spektrem oborů.


Prof. Kocourek upozornil, ţe tento systém můţe slouţit k přerozdělování prostředků mezi obory. (V současné době jdou prostředky do oborů podle podílu přihlášených subjektů do oborů.)

Předseda komise sdělil, ţe přidělování peněz do oborů se v různých státech posuzuje různě. Např. v GB se peníze rozdělují podle náročnosti a velikosti oborů. Nejedná se tedy o čistě politické rozhodnutí.

Prof. Mayer řekl, ţe nebude rozhodováno pouze na podkladě počtu bodů. Politicko-manaţerská rozhodnutí povedou k tomu, ţe určitá oblast se stane abundantní pro ekonomiku a společnost.

Prof. Kocourek shrnul, ţe Akademie věd jiţ nyní hodnotí výsledky svých institucí pomocí peer review. Široké spektrum oborů bude v budoucnu hodnoceno jednou metodikou.

Odborná komise se shodla, ţe klasifikace WOS by měla být pouţívána v českém systému hodnocení výsledků a dělení by mělo být oborové. Pro provádění podrobnějšího hodnocení navrhla komise pouţít podrobné statistické hodnocení vycházející z RIVu.

Paní dr. Sychrová sdělila, ţe prováděla kříţové vyhledávání oborů a vše co našla v databázi RIV našla i v databázi WOS.

Prof. Mayer reagoval, ţe by se drţel databáze WOS, která je dlouhodobě pouţívána a akcentoval by obory ČR.

Prof. Kocourek mluvil o tom, ţe se dají dokladovat výsledky zemědělství na konkrétních parametrech (např. dochází ke zvýšení výnosů obilí o 3% ročně pomocí zavádění nových odrůd). Dále uvedl příklad, ţe výzkum v oblasti vodního hospodářství nikdo nepotřeboval a vzhledem k povodním na našem území získal příslušný výzkumný ústav peníze na výzkum z evropských fondů.

Prof. Mayer upozornil, ţe by byl zdrţenlivý při klasifikaci aplikované vědy, do jaké míry s vědou skutečně souvisí.

Doc. Flajšhans podpořil členění podle WOS a řekl, ţe median impakt faktoru je v zemědělské oboru relativně nízký.

Předseda komise shrnul diskuzi. WOS odráţí vývoj oboru. OK doporučuje pro hodnocení výsledků vědy v ČR vyuţívat členění oborů podle WOS pro všechny vědy o ţivé přírodě. WOS pokrývá celé spektrum oborů správným způsobem. Databáze je dynamická, odráţí vývoj oborů, členění na kategorie je dostatečně podrobné. WOS pokrývá beze zbytku současné kategorie RIVu. OK doporučí její vyuţívání v maximální míře v hodnocení oborů o ţivé přírodě.

Ad 3)
Prof. Mayer mluvil o nutnosti nastavit správně kritéria, aby výsldky hodnocení podporovaly kvalitní instituce. Měla by se drţet vysoká úroveň výzkumné kvality.
Prof. Tkadlec navrhuje, aby ústavy samy výsledky výzkumu prodávaly. Příjemci podpory by měli uvádět publikační výsledky za jakékoliv peníze. Prof. Kocourek k tomu dodává, ţe za kaţdý peníz veřejné podpory na vědu musí být výsledek. To je v rozporu s legislativou EU, kdy zemědělský výzkum je ze 100 % financován z veřejných prostředků, potom by měl být veřejný.

Prof. Tkadlec řekl, ţe ústavy mohou metodiky prodávat, ale musí publikovat a uvedl příklad.

Počet licencí v zemědělství klesá. Vývoj nových českých odrůd je ve velké světové konkurenci a jejich počet se asi propadá.

Členové OK si kladli otázku, zda vznášet návrh modifikace klasifikace na dva roky do doby vzniku nové metodiky hodnocení VaV.

Předseda komise zjistí u Ing. Martina Matějky technické podrobnosti, které by vyvolala aktualizace v klasifikaci oborového členění. Podle toho se OK rozhodne a vznese své návrhy.

Komise se shodla, ţe u impaktovaných publikací, v rámci oboru, chce preferovat mimořádné výsledky v oboru ve špičkové kvalitě a vědce na úplném konci souboru chce stimulovat, aby se posunuli do lepší části hodnocení výsledků.

Prof. Tkadlec poukázal na to, ţe dosud uţívaná křivka hodnocení pomocí hyperbolické funkce nivelizuje bodový přínos za publikace v časopisech. Dosud uţívaná funkce diskriminuje část vědců publikujících v časopisech s větším impakt faktorem. Navrhl proto, aby bodové zisky kopírovaly nárůst impakt faktoru napříč oborem. Vysvětlil komisi svoji představu kumulativní sumy impakt faktoru.

Předseda komise vyjádřil svůj názor, ţe pravděpodobně zaniká rozdíl mezi špičkovými a průměrnými publikacemi. Špičkové výsledky by se mohly bonifikovat pomocí percentilů. Výjimečné výsledky by měly být hodnoceny nadstandardně. Předseda komise navrhl matematický přístup, který pouţívá reálnou křivku, která můţe být rozdělena na pět pásem, jeţ se budou chovat vůči křivce s reálnými IF chovat v prostřední části neutrálně, pak však budou zvyšovat bodové hodnocení za kvalitní publikace a naopak sniţovat bodové hodnocení vna konci pořadí časopisů podle IF. V různých oborech ak budou poţívány různé (reálné ) křivky.

Prof. Tkadlec doplnil, ţe subjekt, který bude na křivce poslední, bude mít nulový zisk. Potom nárůst roste a je zaslouţený. Úpravy jím navrţeného modelu povaţuje za nevhodné, poukazuje na maximální jednoduchost návrhu (systému). Systém musí být spravedlivý, odráţet křivku impakt faktoru.
Doc. Kirschner řekl, ţe obory se v tomto navrhovaném systému výrazně liší. Relativní pokles bodového zisku s nízkým mediánem bude niţší neţ s vyšším mediánem.

Prof. Fajkus by navrhovanou bonifikaci (nejlepších) řešil mimo křivku.

Předseda komise shrnul, ţe ve 2. fázi hodnocení můţe být posuzována i výše IF. Nejlepší časopisy navrhuje stanovit pomocí percentilu. Prof. Tkadlec namítal, ţe percentil zrelativizuje stupnici.Předseda komise by upřednostnil plynulou hranici přechodů.

Komise doporučila, aby křivka u časopisů vyuţívala reálný průběh impakt faktoru, určování pořadí oborů. Komise se dohodla, ţe by měla být zvýhodněna asi 10 % skupina uvnitř počtu v kaţdém oboru, podle pořadí IF. Ve vědách o ţivé přírodě existují 3 skupiny oborů: vědy o biologii, lékařské vědy a zemědělské vědy.

Předseda komise navrhl bonifikaci podle impakt faktoru a zdůraznil, ţe návrh nastavení bodového hodnocení u jednotlivých výstupů (např. článků v časopise) bude slouţit pro bodové hodnocení výsledků vědy a ne primárně pro návrhy rozdělení finančních prostředků.
Pro bonifikaci nejlepších časopisů bude vyuţito nejlepší pořadí časopisů podle IF, ze kterých bude bonifikováno 10 % s tím, ţe parametry pro skupiny věd budou jiné. K časopisům z kaţdé skupiny oborů budou přidány nejlepší multidisciplinární.

Předseda komise shrnul, ţe většina členů OK preferuje pouţívat reálnou křivku. Systém, který OK s vyuţitím členení na WOS obory modeluje je dynamický a je schopen změny absorbovat. To znamená, ţe např. některý z oborů se můţe rozdělit na další obory, některý obor můţe zaniknout apod.

Prof. Kocourek shrnul, ţe komise mluvila o dělení počtu bodů za výsledky a sdělil, ţe dělení bodů za výsledky, které podléhají ochraně duševního vlastnictví se provádí mechanicky. U výsledků, které podléhají ochraně duševního vlastnictví by měl být zadáván počet bodů podle licenční smlouvy. Dělení bodů by mělo zohlednit procentní podíl autorů na licenční smlouvě. Jestliţe nedojde k uzavření licenční smlouvy u výsledků nepublikačního charakteru, potom by neměly být přidělovány výsledku body.

Komise diskutovala o definicích určitých výsledků. Navrhovaný výsledek, např. léčebný postup by měl být zveřejněn ve věstníku. Pro definici výsledku je důleţitý protokol o ověření a smlouva o uplatnění výsledku. Nová technologie by měla být uplatněna, protokol by měl být doloţen. Doc. Flajšhans sděluje, ţe pro drůbeţ, ryby, včely existuje tzv. plemenářská evidence. Proto by měla být definice upřesněna takto: Výsledkem je nové plemeno, pro které je zřízena nová plemenná kniha podle § 9 nebo plemenářská evidence podle § 10 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Prof. Tkadlec se zavázal, ţe na příští zasedání OK ŢP vymodeluje křivky uplatněných výsledků – impaktovaných časopisů pro obory biologické, lékařské a zemědělské. Předseda komise navrhl pouţít modelaci křivky alespoň pro tři podobory (malý, velký a střední s různými hladinami IF) podle členění WOS.
Komise bude hledat další moţnosti, jak spravedlivě vyuţívat IF pro hodnocení mezi WOS obory.

Na závěr komise diskutovala o výsledcích jako je kniha.
Komise navrhuje nezahrnovat knihy do bodového hodnocení výsledků, ale zahrnout je do panelového hodnocení.

Ad 5)
V rámci bodu Různé seznámila dr. Sychrová přítomné s průběhem konference zabývající se hodnocením výsledků VaV, kterou uspořádalo Forum Věda ţije dne 13. 1. 2011. Mezi pozvanými řečníky byl za OK RVVI také prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc.

Členové komise poţádali sekretariát Rady o dodání potvrzení o zdanitelných příjmech pro jednotlivé členy komise (za odměnu vyplacenou za práci komise v minulém roce).

Příští jednání komise se koná 15. února 2011.
Zapsala: M. Bříšková, Ověřil: prof. Hozák

Sdílejte na: