III.3. SOCIOEKONOMICKÉ CÍLE VÝZKUMU A VÝVOJE

Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

III.3. SOCIOEKONOMICKÉ CÍLE VÝZKUMU A VÝVOJE


     Čím výrazněji je výzkum nasměrován k aplikaci svých výsledků v praxi, tím zřetelněji je pociťována potřeba brát v úvahu potřeby i zájmy budoucích uživatelů. Ve podnikovém VaV je to samozřejmostí.

     U státem financovaného civilního výzkumu jsou potenciální uživatelé jeho výsledků mnohem méně konkrétní; obecně je jimi celá společnost.

     S  potřebami a zájmy společnosti operují volení zastupitelé (ovšem jen s perspektivou několika nejbližších let), ale také nevolený byrokratický aparát. Pro ten by bylo samozřejmě nejjednodušší poskytovat prostředky na VaV buď všem subjektům VaV víceméně stejně (indexová metoda), nebo se spolehnout na mínění skupiny (nutně početně omezené) předních odborníků, jak prostředky rozdělit. Je přirozené, že každý specialista považuje svůj obor za důležitý a zájmy společnost vnímá oslabeně. Výsledkem takového přístupu je obvykle rozladění ve vědecké komunitě a nespokojenost ve společnosti.

     Zvyšující se tlak na efektivnost VaV (je myšlena zejména efektivnost vedoucí k rychlému růstu ekonomiky) vedl k hledání vhodných metod pro optimální orientaci cílově zaměřeného výzkumu (ovlivnitelnou financováním). Výsledkem této snahy bylo stanovení socioekonomických cílů pro VaV, pojatých dostatečně široce, aby zůstal dostatečný prostor pro iniciativu tvůrčích pracovníků.

     Konsensuální přijetí těchto cílů (ať už v rámci OECD či EU) umožňuje rovněž porovnávat VaV členských států na základě příslušně strukturovaných statistických dat.


     Statistika pro oblast VaV používaná v OECD operuje s více než stovkou různých ukazatelů, ale u státem financovaných programů civilního VaV rozlišuje kvůli přetrvávajícím rozdílům v detailnějším členění jen pět následujících skupin:

  • programy hospodářského rozvoje
  • programy z oblasti zdraví a životního prostředí
  • kosmické programy
  • programy neorientovaného výzkumu
  • všeobecný výzkum na vysokých školách

     V příslušných tabulkách OECD zatím Česká republika chybí (stejně jako Polsko a Maďarsko), a to i v posledním vydání Main Science and Technology Indicators (1999/1), z něhož jsou převzaty údaje pro následující tabulku. Údaje jsou většinou za rok 1997.

     Pro označení jednotlivých států v této tabulce jsou převzaty zkratky používané na motorových vozidlech pro ty státy, v nichž jsou registrována (z méně běžných označení platí SF pro Finsko, GR pro Řecko).Výběr států je shodný s výběrem pro “Analýzu dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v ČR a jejich srovnání se zahraničím”, kterou vláda schválila v květnu 1999.

 T 1 - Podíly (%) z celkových výdajů na VaV ve vybraných zemích

Programy USA J D F GB A DK NL SF GR
hospodářského rozvoje 19,7 34,8 22,8 18,8 13,6 12,6 23,7 22,5 41,3 28,0
zdraví a život. prostředí 46,6 7,3 12,7 12,6 32,8 8,3 14,0 10,4 17,0 18,1
neorientovaného výzkumu 9,2 11,5 17,3 26,8 18,9 13,6 20 10,8 12,3 9,8
kosmického výzkumu 24,5 6,7 5,3 15,6 4,3 0,1 3,1 3,6 2,6 0,6
Všeobecný VaV na VŠ - - - 39,7 42,2 22,9 29,7 65,8 38,6 48,6 26,9 43,4

 

     Český statistický úřad používá o něco strukturovanější členění socioekonomických cílů než OECD. Je uvedeno v následující tabulce (1997) i s výší státních prostředků [103 Kč] pro jednotlivé směry a s jeho percentuální účastí na čerpání celkových prostředků pro civilní VaV.

T 2 - Výdaje na jednotlivé socioekonomické cíle VaV v ČR v roce 1997 (% z celk. výdajů)

č. Oblast či směr VaV [103 Kč] [%]
1 Rozvoj zemědělství, lesnictví a rybolovu 519217 7,22
2 Podpora odvětvovému rozvoji 815693 11,34
3 Výroba a racionální využití energie 98303 1,37
4 Rozvoj infrastruktury 251796 3,5
4.1 Doprava a telekomunikace 241178 3,36
4.2 Rozvoj měst a venkova 10618 0,15
5 Ochrana životního prostředí 426326 5,93
5.1 Prevence znečištění 193843 2,70
5.2 Zjišťování a zpracování znečištění 23843 3,23
6 Zdraví (s výjimkou znečištění) 1015983 14,13
7 Sociální rozvoj a služby 138938 1,93
8 Průzkum a využití Země a atmosféry 238229 3,31
9 Všeobecná podpora vzdělávání 3561488 49,55
9.1 Podpora výzkumu 3111083 43,29
9.2 Všeobecné univerzitní fondy (financované MŠMT) 450405 6,27
10 Civilní vesmírný prostor 62619 0,87
11 Obrana (14,67 % celk. státních prostředků na VaV) 1235910 ----
12 Ostatní cíle 58824 0,82

 

EUROSTAT - statistický úřad Evropské unie (jejíž členské státy vykazují ve VaV menší rozdíly než členské státy OECD) zavedl podrobnější členění1) socioekonomických cílů, umožňující důkladnější srovnávání VaV členských států EU a v důsledku toho i koordinaci jejich politik VaV. Byla přitom použita metodika NABS (Nomenclature pour l´Analyse et la Comparaison des Budgets et Programmes Scientifiques2)). Rozlišují se následující oblasti či směry VaV:

0100 Průzkum a využití zdrojů Země (Exploration and exploitation of the Earth)
0200 Infrastrukturní a územní záležitosti (Infrastructure and general planning of land-use)
0300 Ochrana životního prostředí (Control and care of the environment)
0400 Ochrana a zlepšování lidského zdraví (Protection and improvement of human health)
0500 Výroba, distribuce a racionální využívání energie (Production, distribution and rational utilization of energy)
0600 Produktivita a technologie v zemědělství (Agricultural productivity and technology)
0700 Produktivita a technologie v průmyslu (Industrial productivity and technology)
0800 Společenské struktury a jejich vzájemné vztahy (Social structures and relationships)
0900 Výzkum a využití kosmu (Exploration and exploitation of space)
1000 Všeobecný výzkum na vysokých školách3) (Research financed from General University Funds)
1100 Neorientovaný výzkum (Non-oriented research)
1200 Ostatní civilní výzkum (Other civil research)
1300 Obrana (Defense)

 

     Uvedené socioekonomické cíle jsou vlastně nejobecněji formulovanými prioritami;

  • jsou pro VaV průmětem potřeb a zájmů společnosti i jejích představ o žádoucím směru budoucího vývoje;
  • představují výsledek hledání konsensu jednotlivých zájmových skupin o rámcovém nasměrování VaV a o jeho prioritách (k takovému konsensu se podařilo dojít komplikovanými procedurami dlouhodobě probíhajících aktivit aparátu EU a mnoha jednání4), jichž se zúčastňovali zástupci zainteresovaných zemí);
  • umožní efektivněji využívat finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na VaV;
  • usnadní v oblasti VaV proces začleňování ČR do EU.


Ilustrativní přehled procentuálního zastoupení jednotlivých socioekonomických cílů v čerpání prostředků na civilní VaV ze státních rozpočtů vybraných členských zemí EU

     Následující tabulka dává nahlédnout, které směry cílově orientovaného výzkumu jsou považovány v daných poměrech za významné, a které méně. Za povšimnutí stojí např. enormně vysoký podíl výdajů na všeobecný výzkum na vysokých školách v Rakousku na celkových státních výdajích na VaV (má tam dlouholetou tradici). Ve Velké Británii je kladen mimořádný důraz na zdravotnický výzkum; největší podporu výzkumu a vývoji průmyslových technologií poskytuje rychle se rozvíjející Finsko (v případě zemědělských technologií je to Řecko).

     Zajímavé je i srovnání s tabulkou T 2 OECD na str. 2 této přílohy, která obsahuje i mimoevropské země (Spojené státy americké a Japonsko). I když identickými socioekonomickými cíli OECD a EU jsou pouze kosmický výzkum a neorientovaný výzkum, lze s patřičnou opatrností získávat potřebné informace i z nekompatibilních položek.

     Ve zdravotnickém výzkumu je Velká Británie (v Evropě nejvýkonnější) hladce překonávána Spojenými státy. U nich také nepřekvapí vysoký podíl kosmického výzkumu, absentuje však státní financování všeobecného výzkumu na vysokých školách!

T 3 - Podíly výdajů na jednotlivé sociekonomické cíle ve vybraných zemích v roce 1996 (%)

D F UK NL DK A SF GR
Průzkum a využití zdrojů Země 2,1 0,8 1,9 0,3 1,3 1,8 1,2 5,8
Infrastrukturní a územní záležitosti 1,5 0,5 1,7 4,1 2,0 1,7 3,4 1,9
Ochrana životního prostředí 3,7 2,0 2,4 3,6 4,1 2,1 2,6 3,9
Ochrana a zlepšování zdraví lidí 3,3 5,2 13,7 2,1 1,7 2,4 3,4 5,7
Výroba, distribuce a racionální využití energie 3,4 4,7 0,9 3,5 2,3 0,4 3,3 3,0
Produktivita a technologie v zemědělství 2,6 3,6 5,1 4,9 7,1 3,5 7,2 10,8
Produktivita a technologie pro průmysl 13,3 4,8 2,7 12,2 10,9 7,3 28,5 12,0
Společenské struktury a jejich vzájemné vztahy 2,4 0,9 2,5 2,4 10,1 2,0 7,3 2,5
Výzkum a využití kosmu 5,0 10,9 2,7 4,4 1,8 0,0 3,0 0,6
Všeobecný výzkum na VŠ 37,3 16,0 18,3 41,1 38,4 65,3 27,5 42,9
Neorientovaný výzkum 14,9 19,2 11,7 12,0 19,9 13,4 10,7 9,7
Ostatní civilní výzkum 0,8 2,5 0,4 6,1 0,1 0,1

Poznámka: Do této tabulky byly vybrány stejné státy, jaké byly sledovány v “Analýze vývoje a stavu výzkumu a vývoje v ČR a jejich srovnání se zahraničím”, kterou schválila vláda v květnu 1999 (s výjimkou států mimoevropských).


  1. Uvedené členění ČSÚ se mu podobá, ale kompatibilní s ním dosud není.
  2. Metodika analýz a porovnávání vědeckých programů a jejich rozpočtů.
  3. Jemu v podmínkách ČR zhruba odpovídá VaV financovaný z institucionálních prostředků VŠ spolu s projekty VŠ.
  4. V ČR takový proces neprobíhal, o konsensu nemohla být řeč a priority byly dlouhodobě tabu.

Sdílejte na: