Predmetny navrh II. Predkladaci zprava

 

 

 

     Vyzkum a vyvoj maji velky vyznam pro zivotni prostredi, vzdelavani a zdravi obcanu a dalsi stranky zivota spolecnosti. Klicovy je ale jejich vyznam pro ekonomiku, zejmena jeji konkurenceschopnost. Vyzkum a vyvoj ovlivnuji natolik vyznamne rozvoj cele spolecnosti, ze postoj statu k nim je jednim z mezinarodne uznavanych meritek urovne statu a jsou predmetem spoluprace jednotlivych zemi a jejich spolecne politiky. Vydaje na vyzkum a vyvoj jsou mj. ctvrtou financne nejvyznamnejsi polozkou rozpoctu Evropske unie. To jsou duvody, proc Evropska unie vznasi na sve clenske staty pozadavky, jejichz splneni zarucuje primerenou pozornost vyzkumu a vyvoji a aplikacim jejich vysledku. Vyjadrenim postoje statu je narodni politika vyzkumu a vyvoje.

     Klicovym pozadavkem Evropske unie (zakotvenym v clanku 130 Smlouvy o Evropske unii) je existence a prosazovani adekvatni narodni politiky vyzkumu a vyvoje u kazdeho statu. K tomu vlada Ceske republiky svuj postoj formulovala ve svem usneseni c. 811 ze dne 9. prosince 1998 o priprave narodni politiky vyzkumu a vyvoje Ceske republiky.

     Cile, mechanismy a nastroje pro podporu vyzkumu a vyvoje, ktere musi byt stanoveny v narodni politice vyzkumu a vyvoje, jsou strednedobym vyhledem objemu financnich prostredku natolik ovlivneny, ze je nezbytne jiz pri prvnich pracich na formulovani narodni politiky presne znat perspektivu financovani teto oblasti na nekolik let dopredu. Stejny postup, vcetne stanoveni presnych financnich objemu na celou dobu reseni, je zakotven pro ramcove programy vyzkumu a vyvoje Evropske unie v clanku 130i Smlouvy o Evropske unii. Narodni politika vyzkumu a vyvoje, od rozsahu a struktury vyzkumnych instituci pres zpusob podpory prumysloveho vyzkumu az po za zapojeni do mezinarodnich programu, je zcela jina pro statni podporu do vyse 0,5 % HDP (soucasny stav v CR) a jina pro 0,7 % HDP (cilovy stav v CR).

     Vyvstava tedy se znacnou nalehavosti potreba, aby vlada potvrdila - a odpovednym institucim zavazne ulozila provest sve rozhodnuti, podporovat vyzkum a vyvoj tak, aby cilovem roce byla prima statni podpora vyzkumu a vyvoje 0,7 % HDP. Tato vule byla predchozimi vladami deklarovana nekolikrat (v usnesenich vlady c. 282/1994, c. 247/1997, c. 397/1998), skutecnost je vsak jina. Vyse statni podpory v budoucnosti je jen orientacni, radu let statni podpora vyzkumu a vyvoje prakticky stagnuje, cilovy rok se postupne presouva (v roce 1994 to byl rok 2000). Proto se vlada ve svem programovem prohlaseni zavazala splnit tento dlouho odkladany zavazek.

     Nasledujici tabulka, kde pro porovnani jsou uvedeny i udaje z let 1996 - 1998, ukazuje rust statni podpory vyzkumu a vyvoje. Vychozim bodem je hodnota podle zakona o statnim rozpoctu CR na rok 1999 a navrhuje se, ze hodnoty 0,7% HDP bude dosazeno v roce 2002 tak, aby i v oblasti vyzkumu a vyvoje byla Ceska republika na vstup do EU (event. v roce 2003) pripravena. V tabulce je vyjadren i odhad dopadu na statni rozpocet vychazejici ze soucasneho odhadu vyvoje HDP (uvedene objemy jsou orientacni, protoze jsou zavisle na vyvoji HDP):

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

HDP (mld. Kc) dle MF

1532

1649

1779

1892

2072

2272

2488

Vydaje SR na VaV (v % HDP)

0,41

0,47

0,49

0,51

0,60

0,65

0,70

Vydaje SR na VaV (mld. Kc)

6,238

7,772

8,732

9,672

12,432

14,768

17,416

     Ihned pri prvnich krocich v priprave narodni politiky vyzkumu a vyvoje Ceske republiky se ukazalo, ze financovani teto oblasti musi byt ujasneno s vetsim predstihem nez se puvodne predpokladalo (tj. drive, nez v kvetnu 1999, podle bodu III.2. usneseni vlady c. 811/1998). Druhym duvodem, proc je tento navrh vlade predkladan jiz nyni, je pripravovany strednedoby rozpoctovy vyhled (a jednani o mandatornich vydajich statniho rozpoctu), na nez teprve navaze priprava statniho rozpoctu CR na rok 2000 vcetne oblasti vyzkumu a vyvoje. Uvedene materialy spolu souviseji a proto je navrh predkladan jiz v soucasne dobe.

     Dalsi udaje o statni podpore vyzkumu a vyvoje jsou uvedeny v prilohach.


III. 1.

Graf c. 1 - Statni podpora vyzkumu a vyvoje v CR
- dosavadni prubeh, soucasny stav a moznosti dalsiho vyvoje (v % HDP)

Statni podpora vyzkumu a vyvoje v CR

Prameny: Zakony o statnim rozpoctu CR 1993-99, Zasady vlady pro vyzkum a vyvoj z r. 1994 a 1997

Komentar

     Prestoze byly vladou v roce 1994 prijaty prvni Zasady vlady pro oblast vyzkumu a vyvoje, rasantni pokles celkove statni podpory pokracujici od roku 1990 se podarilo zastavit az v roce 1996. V roce 1997 byly prijaty nove Zasady vlady, ale historie se opakovala - misto rustu doslo k zvolneni tempa. Proto se navrhuje, aby pro rok 2000 vyrazneji vzrostly vydaje na vyzkum a vyvoj tak, aby byly splneny minule zavazky v souladu s programovym prohlasenim vlady.

Graf c. 2 Vyvoj statni podpory vyzkumu a vyvoje - celkem a z toho civilni vyzkum a vyvoj
(% HDP)

Vyvoj statni podpory vyzkumu a vyvoje - celkem a z toho civilni vyzkum a vyvoj

Prameny: Zakony o statnim rozpoctu CR 1993-99

Komentar

     Podrobnejsi struktura vydaju na vyzkum a vyvoj ukazuje, ze zatimco celkove statni vydaje v roce 1998 vzrostly, vydaje na civilni vyzkum a vyvoj znacne poklesly. Bylo to zpusobeno predevsim zapoctenim casti vydaju na akvizice MO do vydaju na vyzkum a vyvoj. V roce 1999 jiz tyto vydaje do statni podpory vyzkumu a vyvoje zapocteny nejsou. V roce 1999 se opet zpomalilo tempo rustu celkove statni podpory vyzkumu a vyvoje. Rozdil mezi celkovou statni podporou a podporou civilniho vyzkumu a vyvoje predstavuje vydaje na obranny vyzkum a vyvoj.


III. 2.

Statni podpora vyzkumu a vyvoje v letech 2000 - 2002:
srovnani vydaju v CR a v EU

  1. Podil statnich vydaju na vyzkum a vyvoj v zemich Evropske unie v roce 1995 resp. 19961 byl:
    1. 0,72 % HDP (celkove statni vydaje zemi EU na vyzkum a vyvoj k celkovemu HDP zemi EU)
    2. 0,65 % HDP (aritmeticky prumer podilu statnich vydaju na vyzkum a vyvoj zemi EU na HDP)2
  2. Hlavnim faktorem zpusobujicim mirny pokles statnich vydaju na vyzkum a vyvoj v letech 1991-1995 v EU bylo snizeni vydaju na obranny vyzkum a vyvoj u nejvetsich zemi Evropske unie, doprovazeny uspornymi opatrenimi u techto zemi s vysokou podporou vyzkumu a vyvoje:
    • Francie: 1991 = 1,176 % HDP, 1995 = 0,986 % HDP (pokles o 0,19 % HDP)
    • Italie: 1991 = 0,615 % HDP, 1995 = 0,540 % HDP (pokles o 0,08% HDP)
    • Nemecko: 1991 = 0,934 % HDP, 1995 = 0,860 % HDP (pokles o 0,07 % HDP)
    • V. Britanie: 1991 = 0,739 % HDP, 1995 = 0,683 % HDP (pokles o 0,06 % HDP)
  3. Naproti tomu u zemi srovnatelnych s CR tyto vydaje rostly (napr. Dansko) a rostly zejmena u novych clenu EU ( to jeste pred vlastnim vstupem do EU), napr.:
    • Svedsko: 1991 = 0,983 % HDP, 1995 = 1,188 % HDP (rust o 0,21 % HDP)
    • Finsko: 1991 = 0,847 % HDP, 1995 = 0,832 % HDP (pokles o 0,02 % HDP)3
    • Rakousko: 1991 = 0,693 % HDP, 1995 = 0,756 % HDP (rust o 0,06 % HDP)
  4. Podil statnich vydaju na vyzkum a vyvoj rostl zejmena u tech zemi, kde probihala restrukturalizace jejich ekonomiky. Krome jiz uvedeneho Finska a Rakouska (zmena orientace z vychodnich trhu) je to napr.:
    • Irsko: 1991 = 0,267 % HDP, 1995 = 0,316 % HDP (rust o 0,05 % HDP)
  5. V zemich Evropske unie je podstatna nejen prima podpora vyzkumu a vyvoje ze statniho rozpoctu, ale i tzv. neprima podpora (danove a celni ulevy atd.), ktera dosahuje prumerne cca 20 % objemu prime podpory (v CR pouze okolo 1 %). Rozdil v podpore vyzkumu a vyvoje mezi EU (0,72 % HDP) a CR (0,37 % HDP) tedy nebyl v roce 1995 jen 0,35 % HDP, ale ve skutecnosti cca 0,5 % HDP.
  6. Pri porovnani vydaju na vyzkum a vyvoj v EU a v CR nelze srovnavat udaje ze statistik OECD (resp. EU) s udaji statniho rozpoctu CR, protoze vychazi ze zcela jinych udaju. Rozdil cini nejen za CR, ale i u ostatnich zemi, minimalne 0,1 % HDP pro oblast vyzkumu a vyvoje.
  7. Statisticke udaje OECD (resp. EU) ukazuji stav pred 3 - 4 lety. Z dilcich udaju jednotlivych zemi po roce 1995 vyplyva, ze po poklesu v letech 1991 - 1995 se tento pokles u rady zemi zastavil, resp. podpora vyzkumu a vyvoje ze statniho rozpoctu zacala znovu rust.
  8. Z hlediska vydaju statniho rozpoctu CR (kde roste podil predem stanovenych vydaju) je podstatna struktura techto vydaju. Vetsina oblasti verejneho zajmu byla podle statistik OECD Ceskou republikou podporovana vyssim podilem HDP nez je prumer EU. Vyzkum a vyvoj je v CR nejmene podporovanou oblasti verejneho zajmu a dlouhodobe kolisa okolo poloviny prumeru zemi EU (napr. v roce 1995 byla statni podpora vyzkumu a vyvoje v EU 0,72 % HDP, v CR 0,37 % HDP - CR tedy primo podporovala vyzkum a vyvoj pouze 51,5 % podilu prumerne podpory v zemich EU).


  1. U vetsiny zemi EU jsou ve statistice OECD ("Main Science and Technology Indicators 1997/2" resp. "OECD in Figures - statistics on member countries", June/July 1998) udaje ze rok 1995, pouze u ctyr zemi za rok 1996 a u dvou zemi za rok 1994 nebo starsi.
  2. Stanoveni prumeru zemi EU jako aritmetickeho prumeru je nekorektni postup, ktery se ve statistice OECD resp. EU nepouziva u zadneho ukazatele. Zde jen uveden pouze pro uplnost, nebot je v CR mylne pouzivan.
  3. U Finska sice statni vydaje stagnovaly, ale celkove vydaje Finska na vyzkum a vyvoj vyrazne vzrostly (o 0,3 % HDP) vzhledem k vyrazne podpore prumysloveho sektoru, mj. neprimymi nastroji (danove ulevy atd.).

Sdílejte na: