Helena Langšádlová: 100 dní v úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace

 

Hlavním úspěchem prvních sto dní je výsledek jednání o rozpočtu na rok 2022. „I přes nutné rozpočtové škrty se nám podařilo rozpočet na vědu a výzkum oproti minulému roku navýšit o 1,61 mld. Kč. Zejména došlo k navýšení klíčové položky rozpočtu, a to institucionálního financování na rozvoj výzkumných organizací v segmentu vysokých škol a Akademie věd tak, aby mohly reagovat na inflaci a růst cen energií a zároveň aby byla zajištěna podpora excelence české vědy a výzkumu,“ sdělila k výsledkům jednání ministryně. Díky koordinaci s Ministerstvem financí se dále podařilo zajistit, aby i v době rozpočtového provizoria mohlo co nejvíce příjemců obdržet maximální možné částky podpory na výzkumné projekty dle rozpočtových pravidel.

 

V rámci programových priorit vlády se pozornost soustředila na implementaci Metodiky hodnocení 2017+. Ke zvýšení efektivity financování vědy a výzkumu v České republice přispěje sběr dat o oborových kapacitách výzkumných organizací i nastavení komunikace s jednotlivými poskytovateli podpory o principech využití Metodiky pro rozdělování institucionální podpory, tak aby bylo  dosaženo přiměřeného vztahu mezi hodnocením a následným financováním. 

 

Úřad ministryně je po dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) spolugestorem připravované novely zákona o vysokých školách, která přinese úpravu doktorského studia. Ministryně iniciovala řadu setkání věnovaných možné podpoře začínajících vědkyň a vědců, slaďování jejich rodinného a pracovního života a obecnému rozvoji podnikavosti v akademickém prostředí. Prostřednictvím Rady jsou aktuálně distribuována doporučení, jak zlepšovat podmínky zejména žen ve vědě. Jedná se například o možnost zařadit náklady na péči mezi způsobilé náklady v souvislosti s činností výzkumné práce.

 

Pevné místo v agendě zaujalo i nastavení lepšího prostředí pro transfer technologií a znalostí a pro komercializaci výsledků výzkumu. Za tímto účelem se ministryně setkala s řadou stakeholderů, jak z center technologického transferu při univerzitách, z příslušných institucí veřejné správy, tak i se zástupci soukromé sféry, například úspěšných start-upů. Mapování současného stavu v ČR i zahraniční dobré praxe, zde mj. ve spolupráci s velvyslanci příslušných zemí a také našimi vědeckými diplomaty, poslouží jako podklad pro přípravu vhodných legislativních i nelegislativních nástrojů podpory. 

 

Rovněž byly zahájeny práce na Strategii rozvoje publicity a komunikace vědy, výzkumu a inovací. Dokument, který se mj. zaměří na potřeby jednotlivých aktérů v systému vědy, výzkumu a inovací, má za cíl propojit svět vědy se světem médií a veřejností a podpořit motivaci studentek a studentů ke kariéře ve vědě. 

 

Již v prvních dnech ruské invaze vydala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace pod vedením ministryně prohlášení k situaci na Ukrajině. V něm vyzvala poskytovatele podpory na výzkum, aby praktickými kroky umožnili rozvoj spolupráce s ukrajinskými výzkumnými subjekty a aby připravili společné projekty s ukrajinskými vědci. Na základě této výzvy tak například Technologická agentura ČR uvolnila z Fondů EHP a Norska necelé 4 miliony korun na rozšíření výzkumných týmů o ukrajinské vědkyně a vědce.

 

V návaznosti na toto prohlášení se ve spolupráci s MŠMT podařilo úřadu ministryně spustit webové stránky na podporu ukrajinských výzkumnic a výzkumníků prchajících před válkou. Stránka RESEARCHIN.CZ, která je provozována společně s Domem zahraniční spolupráce a projektem Researchjobs.cz a je napojena na evropskou platformu Science for Ukraine, poskytuje v ukrajinštině a angličtině jednoduchý koordinovaný přehled nabídek práce v oblasti vědy a výzkumu. Web navíc poskytuje širší informační podporu. Přicházející výzkumníci zde najdou, co dělat přímo po příjezdu do země, jak získat nostrifikaci vysokoškolských diplomů či jakých sociálních služeb mohou využít.