III.4. KONCEPCE NÁRODNÍCH DATABÁZÍ VÝZKUMU A VÝVOJE ČR

Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

III.4. KONCEPCE NÁRODNÍCH DATABÁZÍ VÝZKUMU A VÝVOJE ČR


I. SOUHRN

     V České republice je v roce 1999 výše státní podpory výzkumu a vývoje 9,7 mld. Kč (cca 0,5 % HDP), v roce 2000 má dosáhnout podle usnesení vlády č. 249/1999 v souladu s přijatými závazky 0,6 % HDP (cca 12 mld. Kč) a v roce 2002 podílu 0,7 % HDP. Tato podpora je poskytována prostřednictvím 20-ti rozpočtových kapitol. V zemích Evropské unie (resp. ve všech vyspělých zemích) jsou základní principy státní podpory výzkumu a vývoje stejné, jak co se týká základní struktury státní podpory, tak co se týká jejího poskytování prostřednictvím řady rozpočtových kapitol.

     Ve vyspělých zemích proto existují z veřejných prostředků podporované databáze, které poskytují informace o vyhlášených programech VaV, o VaV projektech a výzkumných záměrech financovaných z veřejných prostředků a o jejich výsledcích. Největší a nejznámější databází výzkumu a vývoje je CORDIS, sdružující informace o všech společných aktivitách Evropské unie ve výzkumu a vývoji, ale existuje i řada dalších databází jednotlivých zemí. Uvedené informace jsou využívány jak státní správou (příprava rozpočtu a kontrola využití prostředků, příprava koncepcí atd.), tak veřejností (informace využití veřejných prostředků, o řešených projektech, hledání partnerů atd.).

     V České republice od roku 1993 funguje databáze všech projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočt (CEP), v roce 1996 přibyla databáze publikací (RIP), rozšířená v roce 1998 i o další druhy výsledků výzkumu a vývoje (na RIV) a od stejného roku i databáze výzkumných záměrů institucionálně podporovaných organizací (CEZ). Základní principy těchto databází, stanovené zákonem a návazně usneseními vlády č. 27/1996 a 281/1998 jsou stejné jako ve vyspělých zemích . Přesto se však postupně zejména při jejich realizaci nahromadila řada problémů. Postupně přibývaly jak ze strany státní správy, tak ze strany vědecké obce i veřejnosti požadavky na ně kladené. Z původně jednoduchých databází se vyvinul složitý systém, který plní řadu úkolů, s rostoucími administrativními i finančními nároky jak na poskytovatele dat (VaV organizace), tak na státní správu. Tyto databáze se tak vzdálily svému původnímu účelu, stále nejsou plně kompatibilní se zahraničními databázemi a ani po právní stránce není získávání řady údajů podloženo.

     Namísto cesty přizpůsobovat rostoucím požadavkům databáze výzkumu a vývoje (včetně vyvolaných nákladů a obtížně řešitelných legislativních problémů oprávněnosti těchto požadavků) byl zvolen opačný přístup –zjednodušení těchto databází tak, aby plnily pouze ty základní úkoly (funkce), které mají ve vyspělých zemích a které skutečně státní správa i veřejnost jako informace o státní podpoře výzkumu a vývoje a jejích výsledcích jako celku potřebují.

     Cílem národních databází výzkumu a vývoje ČR je poskytovat státní správě a veřejnosti informace o státní podpoře výzkumu a vývoje a jejích výsledcích na úrovni evropských databází.

     Po řadě jednání se zainteresovanými resorty a po veřejné diskusi tak byla navrhnuta předkládaná koncepce, členěná do následujících částí:

  • principy NADAVaV (část II.), které stanovují cíle těchto databází a principy z nichž se při realizaci koncepce (tj. při naplnění cílů) vychází;
  • specifikace účelu NADAVaV a návazně jejich informačního obsahu (část III.), obsahující vymezení funkcí těchto databází (k čemu slouží) a údajů, které jsou pro tyto funkce nezbytné;
  • návrh obsahu dat těchto databází (část IV.), který by měl zůstat řadu let stabilní;
  • způsob jejich zveřejňování (část V), kde nové www aplikace jsou dalším krokem k poskytování informací veřejnosti, který je standardní ve vyspělých zemích.

II. PRINCIPY NADAVaV

Koncepce národních databází výzkumu a vývoje, která bude realizována od roku 2000, vychází z následujících principů:

  1. Cílem koncepce je dopracovat stávajících databáze VaV do moderních evropských databází VaV projektů, výzkumných záměrů, výsledků VaV a veřejných soutěží (programů) VaV. Jako koncepční model (vzor) byla vybrána databáze EU – CORDIS. Neustálé přepracovávání a postupné přizpůsobování v řadě dílčích kroků uplatňované v uplynulých letech u NADAVaV se neosvědčilo, stejně jako pokusy řešit prostřednictvím těchto databází některé současné problémy.1)
  2. Cílem těchto databází je poskytovat státní správě a veřejnosti informace o státní podpoře výzkumu a vývoje a výsledcích příslušných aktivit. Jedná o databáze související s poskytováním, využíváním a výsledky výzkumu a vývoje podporovaného ze státních resp. veřejných prostředků. Stát (jako poskytovatel veřejných prostředků) předáním údajů podle zákona podmiňuje poskytnutí prostředků a tyto databáze tedy nemohou zahrnovat aktivity nepovinné, ať už jde o výzkum a vývoj financovaný z nestátních prostředků nebo aktivity založené na komerčních principech. S tím souvisí i dodržování pravidel pro údaje, které takto státní orgány získají – od jejich zveřejňování až po pro jejich použití (např. podle evropského práva pouze na základě údajů z těchto databází nelze vyvozovat žádné důsledky, týkající se konkrétních případů).
  3. Základem návrhu koncepce je vymezení účelu NADAVaV (k čemu jsou skutečně potřeba) a návazně nejmenšího množství údajů, které pro daný účel uživatelé potřebují. Zároveň jde o to, omezit překrývání údajů s jinými databázemi na minimum a nespojovat je na jakékoliv úrovni a včas se připravit na požadavky EU tak, aby struktura dat zůstala delší dobu stejná.
  4. Národní databáze VaV tedy budou zahrnovat pouze ty údaje, které jsou pro státem podporovaný výzkum a vývoj v ČR společné, tj. jsou společné pro výzkum a vývoj financovaný nyní z 20-ti kapitol státního rozpočtu ČR. Obsah dat je dále jednoznačně definován a bude shromažďován samostatně (odděleně) od jiných údajů, které státní správa potřebuje. Veřejně přístupné údaje NADAVaV mohou nejen resorty využít ke své činnosti, ale pokud potřebují údaje další (ať už specifická kritéria pro konkrétní veřejnou soutěž VaV nebo pro přípravu rozpočtu či další funkce státní správy), musí je jednoznačně deklarovat a zajistit získávání potřebných údajů.
  5. Údaje z NADAVaV budou (s výjimkou osobních údajů a údajů tvořících předmět obchodního tajemství nebo utajovaných skutečností) veřejně přístupné. Postupně byly (CEP, CEZ resp. budou (RIV) na www stránce Rady zveřejněny nové aplikace (”prohlížeče”), které umožní vyhledávání v těchto databázích podle nejrůznějších kritérií. Tyto aplikace již byly připravovány s ohledem na předkládanou koncepci NADAVaV.
  6. Za věcnou správnost údajů ručí správce rozpočtové kapitoly - resort jako poskytovatel prostředků, správce NADAVaV (Rada) je nemá právo sám měnit. Všechny údaje jsou předmětem smlouvy o poskytnutí státních prostředků (CEP, CEZ), resp. hodnocení projektu či záměru (RIV). Tento samozřejmý princip odpovědnosti za státní prostředky a jejich využití jednak částečně předurčuje informační toky a technické provedení při získávání údajů do NADAVaV, jednak je klíčový při opravách chyb.2)
  7. Vzájemné vazby databází NADAVaV jsou znázorněny ve schématu:

III. FUNKCE A STRUKTURA NADAVaV

III. 1. Účely (funkce) CEP a CEZ

     Vše, co je v této části uvedeno pro CEP, platí i pro CEZ, která je do značné míry zrcadlem CEP pro institucionální financování. Specifikám CEZ je věnována část III.1.3. Funkce CEP (CEZ, RIV) jsou uvedeny bez pořadí důležitosti. Pro přehlednost jsou vzájemné vazby funkce a struktura CEP a CEZ uvedeny v následující tabulce č. 1 a dále jsou v částech III.1.1. až III.1.3. popsány.

Tab. č. 1

podrobnější. specifikace

obsah dat CEP CEZ

Funkce CEP (CEZ) dle bodů III.1.1 až III.1.4.

náplň podle usn.vl.27/96

a)

b)

c1)

c2)

d)

e1)

e2)

e3)

f)

g)

h)

i)

k)

název projektu v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační číslo identifikační číslo projektu 01,02

+

   

+

+

+

+

+

+

+

+

+

 
název projektu v českém jazyce 03

+

         

+

           
název projektu v anglickém jazyce 04      

+

                 
doba řešení projektu rok a měsíc zahájení projektu 08

+

+

 

+

+

+

             
rok a měsíc ukončení projektu 09

+

+

 

+

+

     

+

       
stupeň důvěrnosti údajů stupeň důvěrnosti údajů 10

+

+

 

+

                 
předmět řešení projektu, tj. anotace a obor projektu obor projektu 11

+

+

 

+

   

+

         

+

anotace projektu (česky) 12

+

         

+

           
anotace projektu (anglicky) 13      

+

                 
celkové náklady projektu, z toho objem prostředků ze státního rozpočtu a jejich specifikace celkové náklady projektu, z toho ze státního rozpočtu za dobu řešení 14

+

+

 

+

+

   

+

+

       
celk. náklady projektu, z toho ze SR v minulém, současném a budoucím roce 15-17

+

+

+

+

+

   

+

         
forma (dotace/půjčka) 15,16    

+

       

+

         
název, identifikační číslo a typ organizace nositele název, identifikační číslo a typ organizace nositele 05

+

+

+

+

   

+

   

+

+

   
jméno, příjmení, tituly a rodné číslo řešitele a spoluřešitelů jméno, příjmení, tituly a datum narození řešitele 06

+

+

 

+

   

+

     

+

   
další, vzájemně dohodnuté náležitosti Email a fax na řešitele 07      

+

                 
stát nositele 05      

+

                 
stav řešení 18      

+

             

+

 
identifik.kód projektu se stejným výsledkem 19              

+

+

       
hodnocení ukončeného projektu či záměru 20                

+

       
poznámky 21                

+

       
vazba na RIV dle usn.vl. 281/98 ident.kód RIV – výsledek projektu či záměru 22      

+

   

+

           

III.1.1. Účely CEP jako celku

a) Informování veřejnosti3) o jednotlivých projektech

     Tato funkce CEP vyplývá přímo ze zákona, je standardem vyspělých zemí vč. EU a je nezbytná i pro možnost zpětné kontroly dat v CEP jednotlivými nositeli (řešiteli). Stejně jako v zahraničí je realizována prohlížečem (www aplikací) umístěným na www stránce Rady.4) Rozsah potřebných údajů je zřejmý z tabulky č. 1 a (až na jazyk, spojení na řešitele resp. kontaktní osobu a odkaz na výsledky ukončených projektů) již stávající struktura odpovídala standardům EU.

b) Informování veřejnosti o souhrnných informacích za určitý obor, odvětví, program atd.

     Funkce CEPu, která je využívána čím dál tím častěji širokým spektrem uživatelů od orgánů státní správy (příprava podkladů pro koncepce jako byly zásady vlády a je národní politika výzkumu a vývoje, jsou specifickým případem této funkce) přes vystoupení představitelů ČR na nejrůznějších úrovních v zahraničí až po různá sdružení, organizátory kongresů atd. Nejčastějším požadavkem jsou výše výdajů a počty projektů za určitý obor, odvětví, program nebo právní formu nositele v daných letech.

     Z hlediska struktury dat CEP tedy není (kromě specifických požadavků, které CEP nemůže splnit, protože uvedený údaj neobsahuje) problém v jednotlivých položkách, pro tento účel obecně stačí položky využívané pro ostatní účely. Základní otázka u této funkce CEPu je legislativního charakteru, nakolik a komu jsou orgány státní správy povinny tyto údaje poskytovat. Kromě povinností vyplývajících ze zákona je řešením tohoto problému zpracování nadstavby www aplikace, která uvedené standardní souhrnné informace umožní získávat.

c) Plnění požadavků a standardů EU

c1) Poskytování údajů o výši a cíli státní (veřejné) pomoci5), tj. forma státní podpory (dotace/půjčka).

c2) Zpřístupnění údajů o projektech cca v rozsahu bodu a) do zahraničí; dosud nebylo nerealizováno www aplikací, ale předáním výběru dat z CEP na základě dvoustranných resp. mnohostranných smluv. V dohledné době (v roce 2000) bude nutné data zpřístupnit po veřejné síti i v anglické verzi www aplikace. S tím souvisí i přidání položek fax a email řešitele (spoluřešitele) jako kontaktní osoby; má-li být CEP kompatibilní se standardy EU, pak musí obsahovat (kromě adresy) i tato spojení.

d) Příprava návrhu státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje

     I když byl v prvních letech existence CEPu na tuto funkci kladen značný důraz, v současné době má samotný CEP smysl prakticky z jediného hlediska - pro zjištění finančního objemu prostředků projektů přecházejících do následujícího roku (tj. pro projekty CEP99 jsou to prostředky na rok 2000 a dále). Prostředky na přecházející projekty jsou brány jako základ (závazek), který nemůže být krácen a proto jsou celkové prostředky a prostředky ze státního rozpočtu na další rok uvedeny ve struktuře dat.

e) Kontrolní funkce CEPu

     V první řadě je nutné uvést, že nejde (a z hlediska legislativy EU ani nemůže jít) o automatizovanou kontrolu, kde by jen na základě údajů z CEP (a analogicky z dalších databází) byl vůči jednotlivým právním subjektům vyvozován postih bez možnosti vysvětlení. Kontrolní funkce CEP slouží jako signál nedostatků, které je nutné na základě podrobnějších údajů standardním způsobem prověřit. Tyto kontrolní funkce6) CEPu lze rozdělit na:

e1) Kontrolu splnění podmínek pro uvolnění prostředků, jíž je samo zařazení dat do CEP. Tato kontrola významně přispěla k rychlejšímu uvolňování prostředků nositelům (podle předpisů do konce února pro přecházející projekty nebo pro projekty začínající v lednu daného roku). V EU platí, že prostředky jsou poskytnuty nejpozději do dvou měsíců od nabytí účinnosti smlouvy v prvním roce řešení a do počátku března daného roku v dalších letech řešení. Je (i zpětně) uskutečňována pomocí termínu poskytnutí dat do CEPu7) a termínů zahájení projektů.

e2) Kontrola duplicit (identické projekty financované z více rozpočtových kapitol bez jejich vědomí nebo řešení již vyřešených projektů). V prvních letech významná funkce CEPu, nyní už je efekt kontroly shodnosti názvu resp. anotace méně účinný a bude doplňován kontrolou projektů prostřednictvím jejich výsledků).8) Ve struktuře dat se projevuje pouze položkou, která rozlišuje projekty financované od více zadavatelů s jejich souhlasem a bez něj.

e3) Kontrola financování projektů - jeden z požadavků, jehož přímým důsledkem byl vznik dosavadní složité struktury vstupních dat se všemi problémy. Výchozí myšlenkou bylo, že státní správa (stejně jako ostatní financující) má vědět, kdo a z jakých zdrojů se na financování projektu podílí. Chybou bylo řešit tento požadavek ne legislativně (např. jako povinnou součást smlouvy), ale informačně prostřednictvím CEP. Chybou nejen proto, že způsobila uvedené problémy, ale především proto, že údaje o zdrojích financování je nutné kontrolovat zejména na úrovni jednotlivých rozpočtových kapitol. Údaje budou proto výrazně zjednodušeny a zdroje sledovány jen v základním členění.

f) Souhrnné hodnocení výsledků projektu

     V CEPu je sledováno pouze souhrnné zhodnocení výsledků projektu zadavatelem, povinnost poskytnout toto souhrnné hodnocení je do šesti měsíců od ukončení projektu. Vlastní výsledky by (návazně na zobecnění RIP na RIV) měly být sledovány v RIV. Povinnost informovat veřejnost o výsledcích řešení projektu je uložena zákonem. Po věcné stránce je RIV nejvhodnějším způsobem jak povinnost uloženou zákonem splnit.

g) Zajištění informací ztracených změnou (neexistencí) právní subjektivity

     Dojde-li ke změně právní subjektivity nositele (a nový subjekt přebírá všechny práva a povinnosti stávajícího), projekt většinou dále beze změny pokračuje. Typickým případem je ztráta právní subjektivity fakult vysokých škol v důsledku zákona č. 111/1998 Sb. nebo ztráta právní subjektivity některých resortních ústavů.9) Z hlediska funkcí CEPu jde o ztrátu informace (např. celá UK v Praze je jedna právnická osoba), která by prakticky znemožnila většinu funkcí CEPu (vazby na minulé roky, na výsledky atd.). Ve vztahu k EU a budoucímu zapojování do jejich informačních systémů je situace obdobná. Ve struktuře dat se projevuje kódem vnitřního členění nositele (spolunositele).

III.1.2. Účely (funkce) CEP z hlediska jeho jednoznačnosti a konzistence

     K tomu, aby mohl CEP plnit výše uvedené funkce, musí zajišťovat jednoznačnost a konzistenci dat.

h) Identifikátory CEP

h1) Identifikace projektu - identifikační kód projektu je 13-ti místný, první dva znaky jsou vyhrazeny pro kód programu do kterého projekt patří (přiděluje Rada), ostatní stanovuje zadavatel tak, aby v rámci programu byl jedinečný. Doporučuje se zachovat.

h2) Identifikace organizací - založena na IČO, jediný problém je v ztrátě či neexistenci právní subjektivity (viz dále).

h3) Identifikace osob - byla založena na rodném čísle. I když je jednoznačná identifikace osob problémem zejména u výsledků (tj. u RIV), které jsou od publikací až po patenty vázány ne na instituce, ale na osoby (autory), jde o obecný problém všech tří národních databází a jejich vzájemných vazeb.10) Jednoznačná identifikace osob tam, kde je nutná11) musí být zajištěna pomocí univerzálního a neměnného identifikátoru, kterým je prakticky pouze rodné číslo. Vzhledem k připravované legislativě byl však zvolen kompromis – jako identifikátor používat ne plné rodné číslo, ale pouze datum narození ve formě rrmmdd.

i) Vazby mezi CEP z jednotlivých let

     V průběhu řešení dochází ke změnám v zařazení projektů do programů, k zastavení nebo přerušení projektu, ke změnám v řešení projektu atd. Má-li CEP plnit své funkce, musí zajišťovat i vazby mezi údaji z jednotlivých let bez ohledu na změny k nimž došlo. Jde o položku změny stavu (statusu) projektu shrnující všechny změny stavu projektu. Jak ukázaly zkušenosti z minulých let, informace o stavu projektu musí být součástí struktury databáze.12)

j) Kontrola dat

     Podstatným prvkem pro zajištění správnosti předkládaných údajů je kontrola předávaných údajů (údaje které nejsou kontrolovány jsou často chybné). K dispozici je pro každou strukturu dat CEPu kontrolní program a pro zadavatele rovněž přehled kontrol. Z hlediska koncepce CEPu (resp. všech národních databází) nevyžaduje žádné změny, resp. změny musí vycházet ze struktury dat.

k) Číselníky

     Ze všech číselníků použitých v CEP je již šestým rokem diskutován číselník oborů (ostatní číselníky - programů, částí vysokých škol atd. jsou ze své podstaty jednoznačně stanoveny). Při vzniku centrální evidence projektů proběhla koncem r. 1993 diskuse o způsobu zařazování projektů (pro účely jejich hodnocení, oborového třídění projektů, výměnu údajů se zahraničím atd). Po dlouhé diskusi a srovnání šesti různých číselníků byl nakonec jako výchozí zvolen číselník používaný SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe) - bibliografická databáze 10 států EU umožňující přístup k evropské tzv. "šedé" literatuře. Na rozdíl od obdobných systémů (UNESCO, ANNEX aj.) pokrývá nejen oblast vědecké činnosti, ale i vývoj technologií. Po více než dvouletém používání SIGLE se projevily některé jeho nedostatky pro daný účel. Hlavním je ten, že tento číselník (stejně jako obdobné číselníky) je určen především pro knihovnické účely a správné začleňování do jednotlivých oborů vyžaduje studium pokladů a metodiky. Kromě toho je samozřejmě přizpůsoben struktuře výzkumu v Evropské unii (včetně velkých zemí), která se od výzkumu a vývoje v ČR liší např. v rozsahu vojenského výzkumu nebo v členění lékařského výzkumu. Na základě průběžně předávaných připomínek byl proto číselník rozeslán do připomínkového řízení s cílem jeho dopracování a využití zkušeností s jeho užíváním. Upravený číselník, který by vznikl po zapracování všech návrhů z připomínkového řízení, by byl prakticky nefunkční, jak kvůli rozsahu (cca 400 oborů a podoborů), tak kvůli obsazenosti a řadě duplicit (více než dvě třetiny oborů a podoborů by zahrnovaly méně než 10 projektů a třetina žádný projekt). Stav roku 1996, kdy vzhledem ke složitosti, nejednoznačnosti a nevyváženosti bylo řešiteli chybně zařazeno cca 20% všech projektů, by se výrazně zhoršil. Z těchto důvodů byl návrh přepracován tak, aby jeho vyplnění nevyžadovalo důkladné studium obsáhlých pokynů, aby umožnilo efektivní třídění projektů podle jednotlivých oborů a aby nepřesnosti vzniklé při předávání údajů byly podstatně menší, než chyby vzniklé při zařazování projektů řešiteli. Tímto způsobem vznikl číselník. používaný od roku 1997.

     Návrhy na jeho změnu (které jsou samozřejmě vzhledem k vývoji oborů atd. možné), ale musí splňovat ty podmínky, které jsou z hlediska funkce CEP i dalších národních databází podstatné (jednoduchost atd.). Zanedbatelná není ani kompatibilita (zachování jednoznačné vazby) s dosavadním číselníkem (aby byly využitelné i údaje z minulých let) a i se SIGLE.

     Jedním z mála oborů, kde byl uvedené podmínky splěny a kde dojde ke změně je informatika (dosud je částí oborů AF: Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi, BD: Teorie informace, JC: Počítačový hardware a software a JD: Využití počítačů, robotika a její aplikace). Vzhledem k nejednoznačnosti této změny (příslušnou část z 15 tis. projektů bude nutné zatřídit znovu) se projeví až v roce 2000. Paralelně probíhá slaďování číselníků s databázemi EU a jejích zemí (CORDIS aj.) s cca stejným horizontem, takže oba kroky budou spojeny. Jednání o novém číselníku oborů bude předmětem jednání o struktuře dat 2000/II.

III.1.3. Účely (funkce) CEZ - specifika

     Rozhodnutím o sledování údajů CEP pouze na úrovni celého projektu se (s výjimkou neexistence půjček u institucionálních prostředků) obsah dat u CEP a CEZ nyní neliší.

III.2. Účely (funkce) RIV

     Stejně jako u CEP a CEZ jsou i zde pro přehlednost vzájemné vazby funkce a struktury RIV uvedeny v následující tabulce a dále jsou v částech III.2.1. a III.2.2. popsány.

Tab. č. 2

podrobnější. specifikace

obsah dat CEZ

Funkce RIV dle bodů III.2.1 a III.2.2.

náplň podle usn.vl.281/98

a)

c)

d)

e)

f)

g1)

h)

j)

název, identifikační číslo a typ organizace, která výsledek dosáhla identifikační kód výsledku 01

+

+

+

+

+

+

+

+

druh výstupu, tj. publikace atd. druh výsledku 03

+

+

+

+

+

     
název výstupu název výsledku v orig.jazyce 04-05

+

     

+

     
název výsledku v angličtině 06  

+

           
jméno, příjmení, tituly a rodné číslo autorů výstupu a jejich vztah k nositeli nebo příjemci přesná citace autorů 08

+

+

         

+

garant výsledku 10

++

+

+

+

+

     
počet autorů a jejich příslušnost k organizaci 09    

+

+

+

     
stupeň důvěrnosti údajů stupeň důvěrnosti údajů 11

+

+

           
název projektu nebo výzkumného záměru identifikační kód projektu nebo záměru 12    

+

+

       
údaje jednoznačně identifikující daný výstup obor 02

+

+

           
rok uplatnění výsledku 07

+

+

+

       

+

identifikace článku 15

+

+

       

+

+

identifikace patentu 16

+

+

       

+

+

identifikace monografie, sborníku,knihy, zprávy, akce 17

+

+

       

+

+

identifikace technologie atd. 18

+

+

       

+

+

stručná anotace v orig.jazyce 13

+

             
stručná anotace v angličtině 14  

+

   

+

     

III.2.1. Účely (funkce) RIV

     Zásadním problémem RIV je, že jeden a ten samý výsledek předkládá nejen více organizací najednou (pokud se jejich pracovníci na něm podíleli), ale zároveň je často výsledkem více projektů najednou.13) Vyjdeme-li z principu, že každému projektu (záměru) musí NADAVaV přiřadit jednoznačný výstup, pak nezbývá než analogicky EU zavést pojem kontaktní osoby výsledku, dále nazývané “garant výsledku”.14) Pokud neexistuje (nehledě na EU) osoba, odpovědná za daný výstup, dochází k tomu, že jeden a ten samý výstup je každým z autorů výstupu popsán jinak a tento stav se bude zhoršovat (různé anotace atd.). Zavedení garanta výstupu umožní zároveň odstranit tolik kritizovaná rodná čísla u ostatních autorů výstupu (dosud nutná k tomu, aby bylo možné různě popsaný identický výstup určit).

a) Informování veřejnosti o jednotlivých výsledcích

     Tato funkce RIV vyplývá přímo ze zákona, je standardem vyspělých zemí vč. EU a je nezbytná i pro možnost zpětné kontroly dat v RIV jednotlivými autory. Stejně jako v zahraničí bude realizována prohlížečem (www aplikací) umístěným na www stránce Rady.

b) Informování veřejnosti o souhrnných informacích

     Zatím neprovozovaná funkce RIV, v budoucnu se dá analogicky vývoji CEP předpokládat zájem i o souhrnné údaje (kolik která organizace má výstupů daného druhu atd.) od orgánů státní správy přes vystoupení představitelů ČR na nejrůznějších úrovních v zahraničí až po různá sdružení, organizátory kongresů atd.

     Z hlediska struktury dat RIV není problém v jednotlivých položkách, pro tento účel obecně stačí položky využívané pro ostatní účely. Základní otázka u této funkce RIVu je, že na jednom a tom samém výsledku se podílí více autorů často z různých organizací a prostý součet počtu vykazovaných výsledků organizacemi je pak nic neříkající číslo (viz výše).

c) Plnění požadavků a standardů EU

     Jde o zpřístupnění údajů o projektech cca v rozsahu bodu a) do zahraničí, od bodu a) se budou lišit plným název výstupu v angličtině. Novými položkami, které se vyskytují ve všech databázích vyspělých zemí (a proto jsou uvedeny zde) je stručná anotace (popis) výsledku.

d) Příprava návrhu státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje

     Přímá vazba mezi RIV a návrhem prostředků sice neexistuje, ale již podle současného zákona má Rada za povinnosti rozdělovat prostředky mj. podle hodnocení výsledků.15) V budoucnosti (analogicky vyspělým zemím) bude na vazbu mezi dosaženými výsledky a prostředky kladen ještě vyšší důraz než nyní. Způsob hodnocení (jakou bude mít který výstup váhu atd.) nemůže být řešen v této koncepci. Z hlediska struktury dat RIV je ale potřebné, aby umožňovala nejen jednoznačnou vazbu mezi organizací a jejími výstupy, ale i podíl16) autorů dané organizace na výstupu - v RIV jsou k tomu určeny položky počet autorů celkem a počet domácích autorů.

e) Kontrolní funkce RIV

     V podstatně menší míře než CEP (CEZ), ale přece nezanedbatelně má RIV i kontrolní funkce. Jedná se zejména o kontrolu, zda organizace získávající státní prostředky na výzkum a vývoj vůbec dosahuje nějakých výsledků. Tato zdánlivá samozřejmost nebyla v uplynulých letech vždy splněna, v některých (i když ojedinělých případech) byly tyto prostředky využity na zajištění jiných činností.

f) Hodnocení výsledků projektu resp. záměru

     Jak už bylo řečeno, je v CEPu bylo dosud sledováno pouze souhrnné zhodnocení výsledků projektu zadavatelem. Vlastní výsledky by (návazně na zobecnění RIP na RIV) měly být sledovány v RIV. I když se dosud výzkumné záměry a projekty (granty) překrývají35, v budoucnu nastane analogicky vyspělých zemím doba, kdy bude možné resp. nutné jednoznačně říci, jaké výsledky z daného projektu či záměru financovaného ze státního rozpočtu byly dosaženy Jedná se o princip 1 smlouva na záměr či projekt = jednoznačný výsledek (který až na výjimky, např. mezinárodní projekty, nebude zároveň vykazován jinou aktivitou podporovanou ze státního rozpočtu).

III.2.2. Účely (funkce) RIV z hlediska jeho jednoznačnosti a konzistence

     K tomu, aby mohl RIV plnit výše uvedené funkce, musí zajišťovat jednoznačnost a konzistenci dat.

g) Identifikátory RIV

g1) Identifikace výsledku - identifikační kód výsledku je konstruován tak, aby mohl být přidělen na úrovni příjemce (organizace), vzhledem k počtu výsledků není možné toto provádět z úrovně zadavatele resp. Rady. Proto obsahuje identifikační kód výsledku i IČO organizace, která výsledek předkládá a (zejména pro vysoké školy) i vnitřní členění organizace.

g2) Identifikace osob – dosud byla založena na rodném čísle. Jednoznačná identifikace osob byla problémem zejména u výsledků (tj. u RIV), které jsou od publikací až po patenty vázány ne na instituce, ale na osoby. Vzhledem k funkcím RIV se navrhuje celou část týkající se autorů (s výjimkou garanta výstupu - viz III.2.1.) vypustit, neboť pro identifikaci výsledku pak stačí přesná citace autorů (bez jejich identifikace).17)

h) Kontrola dat

     Podstatným prvkem pro zajištění správnosti předkládaných údajů je kontrola předávaných údajů (údaje které nejsou kontrolovány jsou často chybné). I když je u RIV kontrola problematičtější (a spolehlivost dat horší než u CEP) je k dispozici je pro každou strukturu dat RIVu kontrolní program a pro zadavatele rovněž přehled kontrol. Kontrola se týká zejména údajů jednoznačně identifikující daný výstup.

i) Číselníky

     Ze všech číselníků použitých v RIV je stejně jako u CEP nejvíce diskutován společný číselník oborů (ostatní číselníky - částí vysokých škol atd. jsou ze své podstaty jednoznačně stanoveny) - blíže viz CEP.

j) Jednoznačnost dat RIV

     Je nutné si uvědomit, že svou podstatou je RIV databáze, kde může být jeden výsledek (např.publikace) uveden několikrát. Důvod je prostý, pokud má více autorů z různých institucí, každá ho předkládá samostatně. Je samozřejmě možné shodným záznamům (s výjimkou položek s vazbou na předkládající organizaci) přidělit vnitřní kód správce databáze RIV a např. ve www aplikaci tento výstup zveřejňovat pouze jednou (s uvedením obou či více institucí). Problém je jinde - v tom, že většina shodných výstupů (citací atd.) je zapsána odlišně a při rozsahu desítek tisíc výstupů v RIV je srovnávací program uvede jako různé výstupy (i když se liší velmi málo). Proto jsou v RIVu požadovány i kódy ISSN a ISBN (pokud existují) a v budoucnu se předpokládá zpětná kontrola správnosti citace pomocí těchto kódů i v kontrolním programu.

III.3. Účely (funkce) databáze Centrální evidence veřejných soutěží výzkumu a vývoje (CEVS)

     Jak ze strany veřejnosti, tak ze strany EU se objevuje požadavek na zveřejňování programů výzkumu a vývoje resp. všech vyhlášených veřejných soutěží o účelovou podporu výzkumu a vývoje. Přestože jsou požadavky EU na zpřístupnění programů VaV v jednání, z hlediska dlouhodobější koncepce je třeba předpokládat, že postupně dojde k zpřístupnění veřejných soutěží o účelovou podporu výzkumu a vývoje v ČR subjektům z členských zemí EU a to jak po legislativní, tak po informační stránce (dostupnost informací o podmínkách účasti, způsobu přihlášení atd.).

     Pro subjekty z ČR by (bez ohledu na výsledek jednání s EU) bylo velmi účelné na jednom místě mít aktuální přehled vyhlášených veřejných soutěží o státní podporu výzkumu a vývoje.

     V současné době je základní přehled vyhlášených veřejných soutěží o státní podporu výzkumu a vývoje sice na www Rady, ale jde o její iniciativu, poskytované údaje jsou značně neúplné a nemají charakter databáze (jedná se o stručný výpis z údajů poskytovaných podle usn.vlády č.27/1999 k posouzení Radě před vyhlášením veřejné soutěže). Naproti tomu ve vyspělých zemích jsou informace o programech výzkumu a vývoje jednou ze základních složek příslušných databází o výzkumu a vývoji.

     Vzhledem k tomu, že podle zákona a Pravidel pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje jsou resorty vyhlašující veřejnou soutěž (zadavatelé) mj. povinni předložit Radě vlády k posouzení programy výzkumu a vývoje, navrhuje se zřízení databáze Centrální evidence veřejných soutěží výzkumu a vývoje (CEVS)18) s následujícími principy:

         Údaje, které resorty o vyhlášení veřejné soutěže dosud poskytují v písemné podobě a struktuře podle svého uvážení, budou poskytovány od roku 2000 (tj. pro veřejnou soutěž o podporu v roce 2001) v digitální podobě ve stanovené struktuře. Na rozdíl od databází CEP, CEZ a RIV se tedy při poskytování údajů jedná výlučně o vztah mezi resortem a Radou, bez účasti organizací.

         Návrh struktury údajů CEVS (viz část IV.3.) vychází z uvedeného usnesení vlády, které obsahuje i údaje dostupné v zahraničních databázích. Jediná věcná změna oproti současnému stavu je poskytnutí části údajů (textu) i v angličtině, což je dáno výše uvedeným požadavkem EU.

         Technický způsob předávání údajů by měl být analogický jako u ostatních NADAVaV (zpracování formuláře s kontrolou správnosti vyplnění položek atd.).

         Stejně jako u ostatních NADAVaV budou uvedené údaje zveřejněny (s výjimkou utajovaných skutečností). Vzhledem k omezenému počtu programů (i údajů, které by mohly být předmětem vyhledávání) se nyní s prohlížečem počítá až po roce 2000.

IV. OBSAH DAT NADAVaV

Obsah dat není identický se strukturou dat! V obsahu dat se jedná o to, jaké údaje budou v NADAVaV sledovány, co je jejich obsahem. Ve struktuře dat jde o to, v jaké formě budou získávány (zda budou v jedné či více položkách, jakou budou mít délku atd.).

Základní pojmy:

zadavatel: ústřední orgán-správce rozpočtové kapitoly, z níž jsou na základě smlouvy v souladu s usnesením vlády č. 27 /1996 (o Pravidlech pro poskytování účelových finančních prostředků ze SR na podporu VaV) poskytovány účelové finanční prostředky na řešení projektu

poskytovatel: ústřední orgán-správce rozpočtové kapitoly, z níž jsou na základě smlouvy v souladu s usnesením vlády č. 281 /1998 (o Pravidlech pro poskytování institucionálních finančních prostředků ze SR na podporu VaV) poskytovány účelové finanční prostředky na řešení záměru

nositel: příjemce účelových prostředků ze státního rozpočtu, s nímž zadavatel uzavřel smlouvu o řešení projektu (u veřejných zakázek je synonymem zhotovitele), resp. příjemce institucionálních prostředků u záměru

řešitel: pracovník (osoba) odpovědný nositeli za odbornou stránku řešení projektu resp. záměru, s nimž nositel uzavřel pracovně-právní vztah.Z hlediska EU jde o kontaktní osobu.

IV.1. OBSAH DAT CEP a CEZ

01 * Jednoznačný identifikační kód projektu, resp. záměru (po celou dobu řešení neměnný)

02 * Kód programu (typu grantu) ke kterému projekt patří v daném roce, resp. kód kapitoly, ze které je záměr v daném roce podporován

03 * Název projektu, resp. záměru - česky

04 * Název projektu, resp. záměru - anglicky

05 * IČO, název, právní forma (druh právního subjektu) a stát nositele projektu, resp. záměru, a jeho vnitřní členění (s výjimkou VŠ nepovinné)

06 *Jméno příjmení, tituly a datum narození řešitele projektu, resp. záměru

07 *Kontakt na řešitele projektu, resp. záměru – pracovní adresa, fax a Email

08 * Rok a měsíc zahájení projektu, resp. záměru

09 * Rok a měsíc ukončení projektu, resp. záměru

10 * Stupeň důvěrnosti údajů podle zákona

11 * Klasifikace hlavního a vedlejšího oboru projektu, resp. záměru, dle číselníku CEP,CEZ a RIV

12 * Anotace vystihující předmět řešení projektu, resp. záměru - česky

13 * Anotace vystihující předmět řešení projektu, resp. záměru - anglicky

14 *Celkové náklady na projekt, resp. záměr, za celou dobu řešení – náklady celkem a celkové účelové prostředky zadavatele u projektu, resp. celkové institucionální prostředky poskytovatele u záměru

15 * Prostředky na projekt, resp. záměr, v minulém roce – celkové, účelové prostředky zadavatele u projektu a z toho výše půjčky, resp. institucionální prostředky poskytovatele u záměru, a ostatní státní prostředky

16 * Prostředky na projekt, resp. záměr, v běžném roce – celkové, účelové prostředky zadavatele u projektu a z toho výše půjčky, resp. institucionální prostředky poskytovatele u záměru, a ostatní státní prostředky

17 *Prostředky na projekt, resp. záměr, v budoucím roce – celkové, účelové prostředky zadavatele u projektu, resp. institucionální prostředky poskytovatele u záměru

18 * Stav řešení projektu, resp. záměru (běžící, přerušený, zastavený atd.)

19 * Identifikační kód jiného projektu nebo záměru se stejným výsledkem

20 * Hodnocení ukončeného projektu, resp. záměru (splnil-nesplnil cíle)

21 * Poznámka k hodnocení projektu, resp. záměru

22 * Identifikační kód RIV s výsledkem/y projektu, resp. záměru (po ukončení projektu a realizaci výsledku)

IV.2. OBSAH DAT RIV

01 * Jednoznačný identifikační kód výsledku

02 * Klasifikace hlavního oboru výsledku dle číselníku CEP, CEZ a RIV

03 * Druh výsledku – kódem (viz 14-17)

04 * Plný název výsledku v originálním jazyce

05 * Originální jazyk výsledku

06 * Plný název výsledku anglicky (pouze v případě, že originální jazyk výsledku není angličtina)

07 * Rok uplatnění výsledku

08 * Citace autorů výsledků v originálním jazyce

09 * Počet autorů celkem a počet domácích autorů výsledku

10 * Garant výsledku19) – jméno, příjmení, datum narození a vztah k organizaci předkládající výsledek

11 * Stupeň důvěrnosti údajů o výsledku podle zákona

12 * Původ výsledku - identifikační kód projektu VaV resp. identifikační kód výzkumného záměru

13 * Stručná anotace (abstrakt) popisující výstup v originálním jazyce

14 * Stručná anotace (abstrakt) popisující výstup v angličtině (pouze v případě, že originální jazyk výsledku není angličtina)

15 * Identifikace článku v odborném periodiku (J) – ISSN (pokud existuje), originální název periodika, s tát vydavatele, ročník, číslo, strana (od) a počet stran

16 * Identifikace patentu (P) – číslo patentu, název vydavatele, místo vydání a název vlastníka patentu

17 * Identifikace odborné monografie (B), kapitoly v knize (C), článku ve sborníku (D), výzkumné oponované zprávy pro státní správu (V) nebo presentace výsledků VaV (A) – ISBN (pokud existuje), místo vydání a název knihy, sborníku či akce (C, D a A) , název edice a číslo svazku resp. verze (B, C a V), strana (C,D), počet stran (C,D), název nakladatele resp. objednatele event. pořadatele, datum a místo konání konference nebo původ sborníku event. akce (D,A)

18 * Identifikace prototypu, poloprovozu, ověřené technologie - lokalizace výsledku, technické a ekonomické parametry výsledku, název a IČO vlastníka výsledku a stát, event. další potřebné údaje

IV.3. OBSAH DAT CEVS

Pouze pro ústřední orgány – správce rozpočtových kapitol, kteří vyhlašují veřejnou soutěž.

01 * Aktivita – kód programu, veřejné soutěže grantových agentur nebo veřejné zakázky

02 * Vyhlašovatel (resort) (znaková 3)

03 * Název programu, veřejné soutěže grantových agentur nebo veřejnou zakázku v češtině

04 * Název programu nebo veřejné soutěže grantových agentur v angličtině

05 * Rok zahájení programu nebo veřejné zakázky

06 * Rok ukončení programu nebo veřejné zakázky

07 * Cíle programu, předmět soutěže grantových agentur nebo veřejné zakázky v češtině

08 * Cíle programu nebo předmět soutěže grantových agentur v angličtině

09 * Podmínky veřejné soutěže (vč. důvodů pro vyloučení návrhu ze soutěže) v češtině

10 * Podmínky veřejné soutěže (vč. důvodů pro vyloučení návrhu ze soutěže) v angličtině

11 * Kritéria hodnocení návrhů projektů v češtině

12 * Kritéria hodnocení návrhů projektů v angličtině (znaková 254)

13 * Výš e prostředků, které jsou na program nebo soutěž grantových agentur vyčleněny v tis Kč na daný rok

14 * Lhůta pro podání návrhu projektů - termín uzávěrky

15 * Místo a způsob pro podání návrhu projektů v češtině

16 * Místo a způsob pro podání návrhu projektů v angličtině

17 * Příjmení a jméno, adresa, telefon, fax a Email kontaktní osoby

18 * Lhůta a způsob oznámení výsledků soutěže v češtině

19 * Lhůta a způsob oznámení výsledků soutěže v angličtině

20 * Poznámka, komentář

21 * Plné znění programu vyhlašované ve veřejné soutěži (soubor obsahující i údaje, které pro rozsah nelze uvést v předchozích částech).

V. ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ NADAVaV

     Jak již bylo uvedeno, při zveřejňování údajů NADAVaV plynoucím ze zákona se přechází na standard vyspělých zemí. V roce 1999 byly uvedeny do provozu nové www aplikace pro CEP, CEZ a RIV umožňující hledání projektů (resp. skupin projektů) a analogicky záměrů podle nejrůznějších kritérií. Výsledkem je přehled nalezených projektů (záměrů) společně s tabulkou udávající za výsledný výběr celkové prostředky a prostředky ze státního rozpočtu (pro CEP účelové, pro CEZ institucionální) za dobu řešení a za vybraný rok. O každém z vybraných projektů lze získat podrobné informace.


  1. V některých připomínkách se objevily např. požadavky na sledování věkové struktury všech řešitelů (aby bylo možné řešit problémy mladých vědců) nebo informací o přístrojích atd.
  2. V první řadě musí řešitel zjistit, zda chyba nevznikla v dané organizaci a potom se obrátit na příslušný resort.
  3. Z tohoto hlediska je veřejností každý, kdo potřebuje informace o jiných projektech než o těch, za které odpovídá.
  4. Rada nemůže poskytovat kompletní data CEP k zveřejnění jiným subjektům (jak z právních, tak z věcných důvodů - aktualizace atd.), přestože o to byla opakovaně žádána. Technicky není problém umístit na dané stránce odkaz na www stránku Rady či přímo na www aplikaci CEP.
  5. Z CEP jsou poskytovány Orgánům EU v souladu s Asociační dohodou údaje o nositeli, jeho IČO, výši a formě (dotace/půjčka) prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu v daném roce všem právnickým osobám, založeným za účelem dosahování zisku.
  6. Za celou dobu existence CEP došlo (resp. bylo zjištěno) pouze několik případů pouze několik úmyslných podvodů (čerpání prostředků na stejný projekt od více zadavatelů bez jejich vědomí), ale častější je řešení analogických problémů bez vzájemné informovanosti nebo nevědomé řešení již vyřešených otázek.
  7. Nejde tedy o kontrolu předání prostředků nositeli, ale o splnění podmínek pro jejich uvolnění. Hlavním faktorem, který prodlužuje dobu mezi oběma kroky jsou zdlouhavá rozpočtová opatření, které ale nemůže řešit CEP, ale transformace příspěvkových na veřejnoprávní organizace (analogicky vysokým školám).
  8. Specifickým případem je i kontrola četnosti projektů u jednotlivých řešitelů.
  9. Analogická je situace na Ministerstvu obrany, která je jednou právnickou osobou a i když je část projektů utajena, vyplývá povinnost informovat o ostatních neutajených projektech ze zákona.
  10. V CEPu jde např. o řešitele projektu, který musí být jednoznačně identifikován (tj. na dotaz, u kterých projektů je řešitelem ing. Jan Novák, musí být pouze jedna odpověď, i když budou různé projekty řešit různí Novákové).
  11. Nutná je v případě, že by mohlo shodou jmen dojít k záměně osob, tj. je nutná u všech "kontaktních osob" (řešitele a spoluřešitelů záměru a u garanta výsledku)
  12. Opomenutí informovat písemně Radu o změně stavu projektu vedlo v minulých letech k značným disproporcím mezi CEP (kde projekt stále běžel) a skutečností (kde byl zastaven či přerušen).
  13. Vykazování jednoho a toho samého výsledku jako výstupu více projektů je problém legislativní (za jakých podmínek mohou mít dvě či více smluv stejný výstup), který nelze řešit touto koncepcí. Co však nutné řešit je (minimálně z důvodu, že se jedná o velmi rozšířenou praxi, která i v případě legislativních úprav se bude projevovat dalších 5-7 let), jsou důsledky ve struktuře dat tak, aby nedocházelo k neřešitelným problémům.
  14. Garant výsledku - osoba odpovědná nositeli za odbornou úroveň výstupu. Pokud se všichni autoři explicitně nedohodnou jinak, je to první autor výstupu.
  15. Platí to zejména o výzkumných záměrech, kdy výsledky dosažené v minulosti jsou jedním z hlavních kritérií pro rozdělování prostředků viz § 4 zákona č. 300/1992 Sb., ve znění zákona č. 1/1995 Sb. a příloha k usn. vlády č. 281/1998.
  16. Je samozřejmě možný i systém, kdy i účast jednoho autora z desetičlenného kolektivu bude započtena jako plný výstup. Problém je v tom, že toto hodnocení je dosud v zárodcích, bude muset projít řadou diskuzí (společně s dalšími kritérii) a zpětně by se data o podílu instituce na výsledcích jen velmi obtížně získávala.
  17. Stejný postup nelze uplatnit u údajů jednoznačně identifikující daný výstup - zde musí být možnost daný výsledek (článek, patent aj.) podle uvedených údajů vyhledat, což předpokládá kontrolu údajů (např. názvu časopisu atd.)
  18. Přes současnou nejednoznačnou právní úpravu Rada navrhuje, aby se tato databáze týkala nejen programů výzkumu a vývoje, ale i veřejných soutěží vyhlašovaných grantovými agenturami (rozdíl mezi nimi je v řadě případů minimální a v novém zákonu o výzkumu a vývoji bude muset být tento problém řešen).
  19. Garant výsledku - osoba odpovědná nositeli za odbornou úroveň výstupu. Pokud se všichni autoři explicitně nedohodnou jinak, je to první autor výstupu. Z hlediska EU jde o kontaktní osobu.

Sdílejte na: