Program konference PŘIPRAVENI K BOJI? JAK VĚDCI PŘISPÍVAJÍ KE SPOLEČENSKÉ ODOLNOSTI VŮČI HYBRIDNÍM HROZBÁM

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace pořádá konferenci PŘIPRAVENI K BOJI? JAK VĚDCI PŘISPÍVAJÍ KE SPOLEČENSKÉ ODOLNOSTI VŮČI HYBRIDNÍM HROZBÁM, která má za cíl posílit odolnost České republiky vůči hybridnímu působení. Konference propojí odborníky a tvůrce veřejných politik a seznámí je s výsledky nejnovějších výzkumů a poskytne také možnost diskutovat a hledat společná řešení této naléhavé výzvy.

11. 12. - 12. 12. 2023

Lichtenštejnský palác
U Sovových mlýnů 506/4
118 00 Praha 1 - Malá Strana

Pro přihlášení prosíme využijte REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ. 

Druhý den konference můžete sledovat živě zde: https://www.youtube.com/watch?v=S_vkEt0LXlo 

Připraveni k boji? Jak vědci přispívají ke společenské odolnosti vůči hybridním hrozbám

Dvoudenní konference je rozčleněná do dvou dopoledních a dvou odpoledních bloků. Bloky jsou koncipovány na půdorysu SWOT analýzy a směřují k synergickému propojení zkušeností a kompetencí odborníků z akademického světa, bezpečnostní sféry, armády a státní správy.

Struktura konference:

Úvodní vystoupení každého bloku – keynote speaker (40 minut)

Navazující vystoupení (každé 25 minut)

Souhrnná diskuse vždy na závěr každého ze čtyř bloků

11. 12. 2023 – první den konference:

Helena Langšádlová – Úvodní slovo konference

10:00–10:10

Dopolední blok (moderuje Marie Koldinská):

S (STRENGTHS) – SILNÉ STRÁNKY

Karel Řehka (keynote speaker) – Na válku je třeba připravovat se již v míru

10:10–10:50

Biogram: Generálporučík Karel Řehka zastává pozici náčelníka Generálního štábu AČR. Během své vojenské kariéry se zúčastnil vojenských misí na Balkáně a v Afghánistánu, působil u 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, které od roku 2010 velel. Od listopadu 2014 stál v čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Poté byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Polsku. V letech 2020 až 2022 působil jako ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Je nositelem mnoha armádních vyznamenání a ocenění. Byl vyznamenán Cenou Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Je autorem knihy Informační válka, která pojednává o využívání informačních technologií a dezinformací v novodobých konfliktech a vedení války v informačním prostředí. Pravidelně se zúčastňuje odborných konferencí a seminářů zaměřených na otázky bezpečnosti a obrany doma i v zahraničí.

Anotace: Bezpečnostní situace ve světě se nadále zhoršuje. Ruská agrese na Ukrajině ukázala pravou podstatu ruského vidění světa. Společně s Čínou usilují o demontáž světového řádu založeného na pravidlech. K tomu využívají celou škálu nástrojů počínaje hrozbou vojenské agrese, hybridním působením nebo vytvářením strategických závislostí. Cílí na naše zranitelná místa. Na naši vůli pomáhat ohroženým, na naši vůli investovat do obrany státu, na naši vůli se bránit se v případě válečného konfliktu. Řešení sporů násilnou cestou se stává takřka pravidlem. Na válku se musíme připravovat již v míru, a to zejména proto, že se jí chceme vyhnout. Jediný způsob je odstrašovat, a to tím, že na ni budeme připraveni a budeme dostatečně odolní. Vzhledem k současným hrozbám se proto musíme připravovat na válku velkého rozsahu, vysoké intenzity, s technologicky vyspělým protivníkem. Musí se připravovat vojáci, státní instituce i celá společnost. Dlouhodobě a systematicky. Musíme být schopni působit ve všech operačních doménách a zajistit efektivní spolupráci mezi vojáky a civilním sektorem. Informační prostředí je toho všeho nedílnou součástí. Informace a působení na ně, jejich prostřednictvím či v jejich prostředí, jsou rozhodující pro vedení válek a vojenských operací, ale stejně tak pro formování mezinárodních vztahů v dnešním, dynamicky se vyvíjejícím bezpečnostním prostředí.

Oldřich Bruža – Proč na faktech záleží?

10:50–11:15

Biogram: Major Oldřich Bruža byl od roku 2002 do roku 2014 bojovým operátorem 601. skupiny speciálních sil v Prostějově. Účastnil se čtyř bojových misí v Afghánistánu a nasazení na africkém kontinentu. Mezi léty 2014–2018 sloužil na Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, kde se mimo jiné zabýval problematikou informačního válčení, uměním propagandy a absolvoval kurz ochrany sil v informačním prostoru (Digital Force Protection) při velitelství speciálních sil NATO v belgickém Monsu. Od roku 2018 byl u zrodu nového druhu sil a pomáhal budovat Velitelství kybernetických sil a informačních operací v Brně. Prováděl školení napříč Armádou České republiky, ale i v akademickém prostředí na téma informačního válčení. Implementoval program Digital Force Protection do Armády České republiky. V roce 2020 byl nasazen v NATO operaci eFP Lithuania (enhanced Forward Presence) na mezinárodním štábu velení mise se zodpovědností za plánování a koordinaci informačních operací a dále poradenství a implementaci strategické komunikace pro východní křídlo aliance v Litvě. Na konci roku 2023 končí svoji službu v AČR jako voják z povolání.

Anotace: Lidský rozhodovací proces je ovlivňován jak fakty, tak emocemi. Ačkoliv často máme veškeré dostupné a faktické informace, často se rozhodujeme na základě pocitů. Velkou chybou bývá, že se snažíme rozhodovat o složitých věcech pouze na základě dojmů a emocí. Pracovat efektivně s lidskými emocemi je letitým řemeslem dezinformátorů a manipulátorů. Pokud jsme však postaveni před složité rozhodnutí, na kterém závisí životy ostatních, neměli bychom podléhat „dojmologii“, ale měli bychom zjišťovat tvrdá data a hlavně umět je správně interpretovat. Na faktech, na pravdivých informacích a na pravdě vůbec, by mělo být závislé nejen naše rozhodování, ale také tvorba názorů na složité problematiky.

Iva Poláčková Šolcová – Rozum a cit v informační válce

11:15–11:40

Biogram: Iva Poláčková Šolcová je sociální psycholožka, vedoucí vědecká pracovnice Psychologického ústavu AV ČR a senior výzkumnice Národního institutu SYRI. Působí jako docentka psychologie na FHS UK. Specializuje se na emoce a prožívání člověka a skupiny ve specifických a extrémně náročných podmínkách (např. kosmu), na psychologii a chování specifických sociálních skupin a skupinové jevy v rámci mezikulturní psychologie. Je autorkou desítek studií publikovaných v prestižních časopisech i knihy věnované emocím a jejich vývoji či regulaci.

Anotace: Digitální svět nemá hranice a je nasnadě přijmout, že i hranice mezi online a offline světem je redundantní a spíše vzpomínaná. „Digital natives“ generace jsou srostlé s komunikačními technologiemi ve všech aspektech (od zdroje informací přes prostor pro interakci s ostatními až po zábavu a relaxaci). Démonizace online světa jako zdroje zla a zároveň přisuzování online zkušenosti atributy menší škodnosti či újmy, protože přece nejsou opravdové a skutečné, ale zprostředkované technologiemi, slouží chabě i v teorii, natož v každodenním životě. Podobně teoretická je i hranice mezi rozumem a citem, mezi racionalitou a emocemi. To, co lidem (resp. jejich pozornosti) pomáhá filtrovat nekonečný proud zpráv z vnějšího světa, jsou právě emoce. Emoce nám poskytují informace o tom, co je pro nás důležité, co má pro nás význam, co dělat dál: emoce jsou „detektory významnosti“. Navzdory častému a mylnému přesvědčení emoce a rozum spolu nesoupeří o moc či vliv. V každodennosti rozum a emoce spolupracují, resp. emoce jsou nedílnou součástí našich rozumových procesů (myšlení, rozhodování, hledání řešení, plánování atd.). Bez emocí bychom se těžko rozhodovali (jedině losem či zvykově), těžko čelili výzvám či řešili jakýkoliv problém. Emocemi nejenom komunikujeme, ale lze je využít k tomu, aby nás vedly k racionálním rozhodnutím a kooperativnímu jednání (např. soucit nás motivuje jednat ve prospěch druhých), stejně tak jako nám mohou pomoci ostatními manipulovat k dosažení vlastních (ne nutně altruistických) cílů, zvláště jedná-li se o emoce spojené se základními potřebami a vysokým nabuzením (strach, vztek, bolest, frustrace, závist). V konečném důsledku rozhoduje o našem chování a myšlení pocit. Každý, kdo chce ovlivnit lidi či společenství, rozklížit společnost a získat vliv, musí nejprve vědět, jak se člověk rozhoduje, myslí, plánuje, co potřebuje, což znamená přijmout fakt, že bez emocí to nejde. Místo snahy emoce z informační války eliminovat či nadále sami sebe klamat (ve jménu racionality lidstva), že emoce v rozumných a dobrých řešeních nemají místo, je třeba emoce vzít do hry a jejich moc využít dobrým způsobem. Předkládání emočně plochých informací a hutně argumentovaných faktů v informační válce, jakožto obraně proti lžím, pololžím, fámám a dalším manipulativním útokům, je střelbou do vzduchu slepými náboji. Bez emocí rozum nefunguje.

Marián Hajdúch – (Dez)informace ve zdravotnictví

11:40–12:05

Biogram: Doc. MUDr. Marián Hajdúch, PhD., je významnou osobností ve světě medicíny a výzkumu, který se specializuje především na onkologii a molekulární medicínu. Je známý svým přínosem k výzkumu v oblasti identifikace nových biomarkerů, terapeutických cílů a léčiv, což má zásadní význam pro včasnou diagnostiku a léčbu infekčních a nádorových nemocí. Jeho práce má silný translační charakter, což znamená, že výsledky jeho výzkumu nacházejí rychlou aplikaci v klinické praxi. Tato aplikace je zásadní pro zlepšení prognózy a kvality života pacientů s onkologickými onemocněními. Vedle vědecké práce se věnuje také pedagogické činnosti, kde svým studentům předává nejen teoretické znalosti, ale také praktické zkušenosti získané při práci na čele výzkumných týmů a v laboratořích. Jeho výuka je ceněna pro propojení teoretického základu s klinickými aplikacemi. Doc. Hajdúch je také autorem či spoluautorem řady vědeckých publikací v prestižních mezinárodních časopisech, což dokládá jeho aktivní účast v mezinárodním výzkumném diskurzu a vysokou úroveň jeho odborné práce. Jeho angažmá v různých výzkumných projektech a iniciativách, často ve spolupráci s mezinárodními partnery, je doprovázeno aktivním zájmem o inovační přístupy v léčbě a diagnostice. Dr. Hajdúch je také často zván jako přednášející na konference a semináře, kde sdílí své zkušenosti a perspektivy s odbornou i laickou veřejností. Jeho práce je příkladem kombinace vysoké odbornosti, inovačního myšlení a praktického přístupu k medicíně, což z něj dělá respektovaného člena akademické a vědecké komunity.

Anotace: V současné informační éře se dezinformace stávají stále větší hrozbou pro veřejné zdraví a společenskou soudržnost. Přednáška se zaměřuje na problematiku šíření dezinformací ve zdravotnictví, jejich zdroje, mechanizmy šíření a hlavně na jejich společenské dopady. Na konkrétních příkladech z pandemie COVID-19 a také léčby a prevence nádorových chorob bude ukazovat, jak dezinformace ovlivňují veřejné vnímání zdravotních rizik, očkovací kampaně, léčbu nemocí a v neposlední řadě důvěru ve veřejné zdravotní instituce.  Přednáška dále ukáže, jak dezinformace přispívají k rozkolům v názorech mezi různými sociálními skupinami a jaký mají dopad na politické rozhodování a legislativní procesy. Diskutovány budou také strategie, které mohou pomoci v identifikaci, boji a korigování dezinformací, včetně vývoje digitální gramotnosti, zpřísnění regulací sociálních médií a podpory otevřeného dialogu mezi zdravotnickými profesionály a veřejností.

Ladislav Krištoufek - Znalostní bezpečnost a limity otevřené vědy

12:05-12:30

Biogram: Ladislav Krištoufek je prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy a profesorem ekonomie Univerzity Karlovy. Patří k nejcitovanějším vědcům v České republice. Jako jediný společenskovědní výzkumník v ČR je zařazen mezi vysoce citované osobnosti dle společnosti Clarivate a je takto i jediným ekonomem ve střední a východní Evropě. Odborně se zabývá kryptoaktivy, kryptoměnami, energetickými financemi a ekonomií, v obecnější rovině se považuje za aplikovaného finančního ekonometra.

Anotace: Vyvážení otevřenosti a bezpečnosti: Jak udržet otevřenost, která je zásadní pro akademický výzkum a spolupráci, a zároveň chránit citlivé znalosti a technologie proti zahraničnímu vměšování a dalším bezpečnostním rizikům?
Globální spolupráce vs. bezpečnostní rizika: Rozsáhlá mezinárodní spolupráce univerzity zdůrazňuje její závazek ke globální akademické výměně a inovacím. Současně však představuje potenciální rizika v oblastech duševního vlastnictví, správy dat a zahraničního vlivu.
Komplexní strategie řízení rizik: Přístup univerzity není omezovat mezinárodní spolupráci, ale řídit rizika prostřednictvím robustních politik, důkladné péče a programů osvěty. Toto odráží proaktivní postoj v řešení bezpečnostních obav bez omezení akademické svobody.
Vzdělávání a sdílení dobré praxe: Prostřednictvím seminářů a workshopů se univerzita snaží poskytnout své komunitě znalosti a dovednosti pro identifikaci a minimalizaci potenciálních rizik. Tento důraz na vzdělávání je klíčový pro vytvoření bezpečnostně uvědomělé kultury v akademickém prostředí.
Strategická partnerství a financování: Strategická partnerství jako příležitosti pro financování, ale s důrazem na soulad s bezpečnostními a výzkumnými cíli. 

Diskuse k příspěvkům dopoledního bloku (12:30–13:00)

Přestávka na oběd (13:00–14:00)

Odpolední blok (moderuje Eva Klusová):

W (WEAKNESSES) – SLABÉ STRÁNKY

Helena Langšádlová (keynote speaker)– Naše reakce na globální výzvy

14:00–14:40

Biogram: Helena Langšádlová zastává od prosince 2021 post ministryně pro vědu, výzkum a inovace ve vládě Petra Fialy. Od roku 2010 je poslankyní PČR. V letech 2010 až 2013 působila jako místopředsedkyně rozpočtového výboru, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, předsedkyně podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy a rovněž byla členkou podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy. Od roku 2013 byla předsedkyní stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a rovněž působila jako místopředsedkyně ve výboru pro evropské záležitosti (VEZ). Od roku 2014 byla členkou podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci. V roce 2014 se stala členkou meziparlamentní skupiny ČR – Izrael a ČR – Spojené státy americké. Od roku 2016 byla členkou petičního výboru. V návaznosti na své působení ve VEZ v roce 2018 spoluiniciovala vznik podvýboru pro migraci a azylovou politiku a stala se jeho předsedkyní. Dlouhodobě se zaměřuje na oblast čínského a ruského vlivu, hybridních hrozeb a strategické autonomie EU. V letech 2017 až 2021 se podílela na zakládání stálé komise pro hybridní hrozby a následně se stala její členkou.

Anotace: Příspěvek bude věnován naší připravenosti čelit hybridním hrozbám a rovněž slabým stránkám, které existují v současném systému. Zaměří se na hybridní působení na akademické půdě a možná rizika s tím spojená. Příspěvek zmíní  tzv. disruptivní technologie, na jejichž rozvoj je nutné reagovat a eliminovat možná rizika, která přináší. Mezi tyto technologie patří například umělá inteligence nebo kvantové technologie. Stát by měl být schopen flexibilně se adaptovat a reagovat na výzvy a potřeby v těchto oblastech. V příspěvku bude rovněž zohledněna otázka dlouhodobého vlivu Ruska a Číny na území ČR. V rámci globálních dodavatelských řetězců a vlivu Číny je souvisejícím tématem otázka strategické autonomie EU v kriticky důležitých oblastech, jako jsou například polovodiče nebo léčiva.

Josef Holý – Rozbitý informační prostor v časech AI a jak ho spravit

14:40–15:05

Biogram: Technolog s vášní pro vše lidské a stejně hlubokou nedůvěrou k technoutopismu. Pracoval ve firmách jako Sun Microsystems, MSD, Avast nebo Semantic Visions. Přes téma rizik umělé inteligence se v posledních letech dostal k širšímu tématu digitálních manipulací, výpočetní propagandy a dezinformací, o kterých spoluvytváří český podcast Kanárci v síti a přednáší na FIT ČVUT předmět Hacking mysli.

Anotace: Příspěvek bude věnován deficitům nastavení současného informačního prostoru. Ten je řízen algoritmy informačních platforem, které pracují s kritérii kvality obsahu, jenž je ve značném rozporu s hodnotami demokratické společnosti (tj. attention/viralita vs fakticita/ objektivita). Objektivní a kvalitní tvůrci a jejich obsah se tak ve většině případů ztratí v šumu emočně nabitého obsahu, dezinformací a propagandy. Zodpovědnost jednotlivců za jejich chování je relativně omezená a špatně vymahatelná. Do digitálního světa navíc začíná stále více různým způsobem promlouvat generativní umělá inteligence (velké jazykové modely a generátory obrázků a videí). Díky tomu jsme a budeme i nadále svědky různých negativních jevů, které již nyní rozbíjejí naší sdílenou realitu, vyvolávají nejrůznější kulturní války a ztěžují společný konsensus na nejdůležitějších tématech. Přednášející se soustředí na postižení oněch důležitých slabin a na nastínění směru k budoucímu řešení, jehož součástí by měl být nejen další regulatorní tlak příslušných institucí, ale také jejich aktivnější zapojení v procesech nastavení informačního prostoru. Doposud jsme byli (my a naše instituce) reaktivní a je třeba začít být proaktivní.

Tomáš Kolomazník – Alternativní zpravodajství v éře digitálních médií

15:05–15:30

Biogram: Tomáš Kolomazník je spoluzakladatelem a ředitelem poradenské firmy Center for Security Consulting. Věnuje se bezpečnostní politice, obrannému průmyslu, kybernetické a informační bezpečnosti. Je členem bezpečnostní komunity při Geneva Centre for Security Policy Alumni Association. Účastní se mezinárodních projektů a publikuje o bezpečnostních tématech doma i v zahraničí.

Anotace: Příspěvek bude pojednávat o zpravodajských kanálech na digitálních platformách, zejména na youtube. Budou prezentovány výsledky dlouhodobé studie mapování zmiňovaných kanálů v českém prostředí. Cílem studie je představit českou alternativní zpravodajskou scénu, především obsah prezentovaných příspěvků a charakteristiku klíčových aktérů, kteří na těchto platformách vystupují.

Miroslav Mareš, Petra Mlejnková – Využití dezinformací extremistickou scénou v ČR 

15:30–15:55

Biogram: Miroslav Mareš je garantem studijního programu Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se výzkumem extremismu, terorismu a bezpečnostní politiky se zaměřením na střední a východní Evropu. Je členem řídícího výboru Evropské sítě pro záležitosti terorismu. Je autorem či spoluautorem několika set publikací, například spolu s Janem Holzerem editoval knihu Czech Security Dilemma: Russia as a Friend or Enemy (Cham: Palgrave Macmillan, 2020).

Biogram: Petra Mlejnková je odbornou asistentkou Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se výzkumem radikalizace, pravicového extremismu a propagandy. Působí v expertních platformě Evropské sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN). Je autorkou či spoluautorkou několika desítek publikací, například spolu s Milošem Gregorem editovala knihu Challenging Online Propaganda and Disinformation in the 21st Century (Cham: Palgrave Macmillan, 2021).

Anotace: Příspěvek analyzuje využití dezinformací v politickém působení extremistických sil v České republice. Popisuje v základních rysech historický vývoj interakcí mezi dezinformacemi a extremisty. Dále objasňuje nynější vztah mezi tzv. tradičním extremistickým spektrem a tzv. dezinformační scénou. Věnuje se příkladům z doby covidové krize, z rusko-ukrajinského konfliktu i z aktuálního vyhrocení izraelsko-palestinského konfliktu. Diskutovány jsou i postupy proti hrozbám, které z využití dezinformací extremisty vyplývají.

Diskuse k příspěvkům odpoledního bloku (15:55–17:00)

12. 12. 2023 – druhý den konference:

Dopolední blok (moderuje Marie Koldinská):

O (OPPORTUNITIES) – PŘÍLEŽITOSTI

Michal Koudelka (keynote speaker) – Budování odolného systému

10:00–10:40

Biogram: V roce 1991 Michal Koudelka dokončil základní vojenskou službu. V roce 1992 působil ve Federální bezpečnostní informační službě. Od roku 1994 působí v Bezpečnostní informační službě České republiky. V letech 2006 až 2016 byl ředitelem odboru kontrašpionáže Bezpečnostní informační služby. V letech 2016 až 2021 působil jako ředitel Bezpečnostní informační služby. V letech 2021 až 2022 byl pověřen zastupováním ředitele Bezpečnostní informační služby. Od roku 2022 zástava pozici ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky.

Anotace: Dezinformace - hrozba  pro stabilitu demokratických zemí

Jindřich Karásek – AI v kybernetické kontrašpionáži. Když si hacker neumyl ruce

10:40–11:05

Biogram: Jindřich Karásek je výzkumníkem kybernetické bezpečnosti ve společnosti trend Micro. Zaměřuje se zejména na domény kognitivního válčení, špionáže v kyberprostoru a na zpravodajství kybernetických hrozeb. Je také vědcem zabývajícím se bezpečnostními daty z více méně otevřených zdrojů, známým jako tzv. 4n6strider.

Anotace: Přednáška se zaměří na využití umělé inteligence (AI) ve vlivových operacích. Přednášející vysvětlí, jak může být AI použita k analýze narativu a na konkrétním příkladě ukáže, jak lze pomocí metod z kybernetické oblasti kontrašpionáže vystopovat nejen aktéry vlivové operace, ale dokonce dodat podklady k právnímu postihu za použití již existující legislativy.

Eva Klusová – Jak hacknout český mozek

11:05–11:30

Biogram: Eva Klusová je absolventkou politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL). Hlavními oblastmi jejího zájmu jsou sociální angažovanost, politika a lidská práva. Od roku 2018 se věnuje problematice dezinformací, vzdělávání, monitoringu a tvorbě metodik týkajících se českého informačního prostředí. Její práce zahrnuje analýzu bezpečnosti psychologických vlivových operací, kyberšikany a vliv na zranitelné skupiny společnosti.

Anotace: V rámci našeho regionu se řadíme mezi ty nečetné země, které systematicky mapují své informační prostředí a sledují vliv cizího informačního působení, zejména v rámci informačních kanálů. Toto úsilí nám otevírá jedinečnou příležitost nahlédnout do tohoto prostředí, porozumět jeho dynamice a vyvinout efektivní nástroje pro posílení odolnosti vůči hybridním hrozbám, které mohou nejvíce ohrozit naši společnost. Přednáška se bude věnovat aktuálnímu stavu českého informačního prostředí a ukázkám, včetně jeho vlivu na ohrožené cílové skupiny a technikám kognitivní manipulace, často překračujícím hranice kritického myšlení.

Josef Šlerka – Jak měřit dopady informačních operací

11:30–11:55

Biogram: Josef Šlerka je vedoucím Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na analýzu dat ze sociálních sítí a na problematiku digital humanities a umělé inteligence. Po anexi Krymu se zaměřil na výzkum šíření konspirací a dezinformací v českém a východoevropském kontextu. Jako datový analytik pro server Investigace.cz dlouhodobě vede projekt Firehose of Falsehood, který analyzuje dezinformační a konspirační prostor ve dvanácti evropských zemích.

Anotace: Ruské tajné služby mají dlouhou tradici v oblasti vlivových operací, sahající od carských časů přes sovětskou Čeku a KGB až po současnost. Jejich tzv. aktivní opatření jsou podrobně dokumentována, včetně svědectví defectorů ze zemí východní Evropy. Ale měly tyto operace skutečný dopad? Jak KGB hodnotila úspěšnost svých vlastních operací? A jak můžeme měřit jejich efektivitu dnes? Tyto a další otázky budou zkoumány v sérii případových studií, primárně z České republiky.

Diskuse k příspěvkům dopoledního bloku (11:55–12:30)

Přestávka na oběd (12:30–14:00)

Odpolední blok (moderuje Eva Klusová):

T (THREATS) – HROZBY

Marie Koldinská (keynote speaker)– Češi nemocní dějinami uprostřed informační války

14:00–14:40

Biogram: Marie Koldinská je docentkou Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Do roku 2023 působila na FF UK. Specializuje se na novověké a soudobé politické a vojenské dějiny, na dějiny propagandy a na výzkum dezinformačních narativů. Kromě několika knih a desítek článků je autorkou diskusních cyklů Ukrajinské sondy Marie Koldinské (2022) a Dezinformační sondy Marie Koldinské (2023), realizovaných na Univerzitě Karlově v rámci Kampusu Hybernská. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí jako scenáristka a moderátorka – diskusní pořad Historie.cs (2010–dosud), dokumenty Zahraniční mise (2022) atd.

Anotace: Dezinformační narativy nejsou už ze své podstaty univerzální. Jejich funkčnost a schopnost efektivně fungovat v konkrétním prostředí je kulturně a civilizačně podmíněná, ale ovlivňují ji i mnohem subtilnější faktory – například význam, jaký daná komunita přikládá vlastním dějinám, resp. tomu, nakolik a jakým způsobem spoluutvářejí její aktuální identitu. Česká společnost je v tomto ohledu přímo posedlá vlastní minulostí – od „vyrovnávání se“ s dějinami po roce 1989 až po současné diskuse inspirované „revizionistickými“ výklady historie. Potřeba české společnosti neustále se vztahovat k vlastní minulosti a odvozovat z ní „poučení“ pro přítomnost a budoucnost se ovšem stává úrodnou půdou pro dezinformace nejen s politickým přesahem, ale především s manipulativním potenciálem, konstruované jako „nemainstreamový“ výklad historie a nabízející „nečekané objevy“ – tedy nejen prostou bulvarizaci historických témat, ale především jejich účelovou, často ideologicky zacílenou, dezinterpretaci. Cílem je vyvolávání informačního chaosu a nabourávání resilience české společnosti útokem na její identitu a zpochybňováním základních hodnot, na nichž stojí. Příspěvek se zaměří nejen na tyto procesy, ilustrované na konkrétních příkladech, ale také na možnosti, jak jim čelit efektivněji než standardním racionálním fact-checkingem – totiž využitím emočního potenciálu, který vztahování se k vlastním dějinám (resp. k jejich zjednodušeným obrazům) evokuje v myslích recipientů, tvořících významnou část české veřejnosti.

Zdeněk Vojtíšek – Dezinformace, konspirace a náboženství

14:40–15:05

Biogram: Zdeněk Vojtíšek je religionista. Působí na Univerzitě Karlově; na Husitské teologické fakultě vede katedru religionistiky. Zabývá se současným žitým náboženstvím, především tzv. alternativní religiozitou a novými náboženskými hnutími. Částečně se věnuje i poradenství a psychoterapii zaměřené na klienta (PCA). Je šéfredaktorem populárně odborného religionistického časopisu Dingir a religionistické internetové informační báze Náboženský infoservis. 

Anotace: Náboženství a konspiracismus (který s sebou může nést i dezinformační zátěž) se překrývají v několika oblastech: je jasné, že některá náboženství často figurují v konspiračních teoriích a naopak některá náboženská hnutí konspirační narativy častěji vytvářejí a šíří. V referátu jde ale více o dvě další oblasti: 1) kde se náboženská hnutí (patrně nevědomě) stávají součástí informačních operací a hlavně 2) kde se konspiracismus sám stává implicitním náboženstvím, tedy funkčním ekvivalentem běžných náboženství. Příspěvek vychází z předpokladu, že v „informační válce“ je důležité porozumění tomu, co konspirační narativy znamenají pro ty, kdo je vytvářejí a šíří, a jakou úlohu v jejich životě hrají.

Lukáš Kintr – Kybernetický prostor jako nástroj pro dezinformace

15:05 – 15:30

Biogram: Lukáš Kintr je od července 2022 ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vystudoval obor informační management na Vysokém učení technickém v Brně. V roce 2015 nastoupil do Národního centra kybernetické bezpečnosti (NCKB) jako auditor kybernetické bezpečnosti. Později se stal vedoucím oddělení kontroly na NÚKIB. Od září 2019 do června 2022 působil jako náměstek ředitele NÚKIB pro řízení sekce NCKB. Řídil tak celek, který zajišťoval činnost vládního CERT České republiky, prevenci před kybernetickými hrozbami, řešení kybernetických bezpečnostních incidentů, spolupráci s národními i mezinárodními organizacemi podílejícími se na zajišťování bezpečnosti kybernetického prostoru, organizaci a účast na kybernetických cvičeních na národní a mezinárodní úrovni, zastupování České republiky v orgánech mezinárodních organizací působících v oblasti kybernetické bezpečnosti, v rozsahu své působnosti bezpečnostní politiku NÚKIB, plnění mezinárodních závazků a spolupráci na mezinárodní úrovni při realizaci předpisů vyplývajících z členství České republiky v NATO, EU a jiných mezinárodních organizacích. Během své kariéry absolvoval řadu kurzů a získal několik certifikací v oblasti kybernetického a bezpečnostního managementu.

Anotace: Technologický rozvoj, masivní růst využívání online služeb napříč věkovými kategoriemi, digitalizace a existencionální závislost společnosti na technologiích v kombinaci s nízkou digitální gramotností a minimálním bezpečnostním povědomím jsou výzvami samy o sobě. Prostředí, které nám umožňuje bezprecedentní životní úroveň a pohodlí, zároveň dává obrovský prostor škodlivým aktivitám v oblasti informačního působení či dezinformací. Nikdy nebylo tak snadné sbírat a vyhodnocovat behaviorální data v tak masovém měřítku, stejně jako podsouvat jednotlivci na míru přizpůsobený obsah. Hrozby, kterým čelíme, dále umocňuje rozvoj umělé inteligence, která posouvá generování (od reality nerozeznatelného) syntetického audiovizuálního obsahu. Lze technicky snižovat velikost souvisejících hrozeb?

Jiří Kůs – Psychologie ovlivňování v digitálním věku

15:30–15:55

Biogram: Jiří Kůs je český podnikatel, propagátor nanotechnologií a konceptu třetí průmyslové revoluce amerického ekonoma Jeremyho Rifkina. Je technik s humanitním přesahem. Vystudoval průmyslovou energetiku a později i sociologii a psychologii. Dvacet let se věnoval oboru průmyslové automatizace, zahraničnímu obchodu a marketingu. Byl obchodním ředitelem česko-italské firmy. Je spoluzakladatelem firmy nanoSPACE, duchovním otcem projektu Česko je nano a předsedou Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, jejíž založení inicioval. Ve svých vizích vidí svět založený na sdílení a decentralizaci, kde energie přestala být zajímavou komoditou, po ulicích jezdí autonomní elektromobily a zdraví člověka hlídají nanosenzory.

Anotace: Psychologie ovlivňování (persvaze) zažila svůj zlatý věk v padesátých až sedmdesátých letech minulého století. Zejména v USA proběhla řada experimentů a výzkumů. Byly objeveny různé behaviorální vzorce, které vstupují do hry při ovlivňování přesvědčení a postojů lidí tak, aby následně došlo i ke změně jejich chování. Výsledky těchto výzkumů pak rychle přešly do marketingu, ať už se jednalo o zboží nebo politiku. V té době ale ještě neexistoval internet, sociální sítě a AI. Digitální technologie 21. století přinesly do psychologie persvaze úplně nový rozměr dosahu a efektivity využití starých nástrojů.

Diskuse k příspěvkům odpoledního bloku (15:55–17:00)

Ukončení konference (cca 17:00)