TÉMA: Perspektivy strategického financování vědy do r. 2024
TÉMA: Perspektivy strategického financování vědy do r. 2024

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek se ve středu 8. listopadu setkal na Úřadu vlády ČR u kulatého stolu se zástupci médií k tématu "PERSPEKTIVY STRATEGICKÉHO FINANCOVÁNÍ VĚDY DO ROKU 2024". Společné rozpravy byli dále přítomni náměstek pro řízení Sekce VVI Arnošt Marks a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karel Havlíček.

Ke klíčovým podkladům debaty patřil materiál "Dlouhodobé strategické financování systému výzkumu, vývoje a inovací" v říjnu t.r. schválený Radou pro výzkum, vývoj a inovace k předložení vládě, a dále výstupy „Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím“, která každoročně přináší vyhodnocení současného stavu včetně návrhu opatření do budoucna. Zazněly také závěry nejnovějšího šetření AMSP v oblasti zapojení podnikového sektoru do financování vědy a výzkumu.

 

Soukromé výdaje na výzkum rostou, musí být ještě vyšší

Český výzkum v posledních letech získal jistotu stabilního financování z veřejných i soukromých zdrojů. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2016 dosáhly 80,1 miliardy korun, zatímco v roce 2012 to bylo 72,4 miliardy korun. Údaje za rok 2016 přitom jednorázově – a tedy jen dočasně – ovlivnil výpadek financování z evropských fondů. Důvodem byl pomalejší nájezd čerpání na začátku nového programového období strukturálních fondů Evropské unie.

Jde o spojené nádoby – podnikatelské výdaje na financování výzkumu v Česku rostou také díky programům, které motivují soukromé firmy ke spolupráci s výzkumnými institucemi,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na středečním kulatém stolu o strategickém financování výzkumu v Praze.

 

Útlum zdrojů EU

Výdaje na vědu a výzkum schválené vládou na rok 2018 vzrostly oproti roku 2014 o více než 33 %, nominálně o 9 miliard korun. „Současně finance podstatně lépe cílíme. V roce 2016 jsme ale zaznamenali dočasný pokles výdajů na vědu a výzkum, způsobený změnou programového období evropských fondů. Po roce 2020 bude s ukončením dopingu EU fondů ještě hůře,“ řekl Pavel Bělobrádek.

Vicepremiér Bělobrádek zdůraznil, že vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace tuto situaci dlouhodobě očekávala a od roku 2014 ji zohledňovala při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu se střednědobými a dlouhodobými výhledy.

„Abychom se přiblížili ekonomicky vyspělým zemím, chceme do roku 2024 výrazně zvýšit podíl soukromých zdrojů na 1,5násobek,“ uvedl Pavel Bělobrádek.  „Navázali jsme strukturovaný dialog státu se zástupci firem, jejich asociací a výzkumnými organizacemi, což se nepodařilo žádné z předchozích vlád. Společně se soukromým sektorem jsme se rámcově shodli, do jakých oblastí by měla primárně směřovat veřejná podpora – tak aby se tyto finance vhodně doplňovaly se soukromými prostředky,“ dodal vicepremiér Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek dále poznamenal, že vzhledem k očekávanému výpadku evropských peněz po roce 2023 jsou právě podnikatelské zdroje skutečně klíčové. Vládní sekce pro vědu, výzkum a inovace připravila v říjnu pro vládu dokument k dlouhodobému strategickému financování, který navrhuje konkrétní nástroje pro zapojení firemní sféry do financování výzkumu.

 

* výdaje, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a z finančních mechanismů; pro období  2013–2016 je uvedena skutečnost předfinancování

** pro plán výdajů na VaV z podnikatelských zdrojů byla použita data z ČSÚ pro léta 2005 až 2016

Pro vývoj HDP byl použit Konvergenční program z dubna 2017, výchozí předpoklad pro meziroční růst HDP po roce 2019 je růst o 2 %.

 

Zdroj: zákony o Státním rozpočtu v jednotlivých letech, Konvergenční program a ČSÚ

 

Motivace menších firem

Náměstek vicepremiéra Arnošt Marks v této souvislosti upřesnil, že od roku 2014 je možné pozorovat pokles financování výzkumu a vývoje ze strany malých a středních firem. Soukromé výdaje velkých podniků (hlavně zahraničních) přitom výrazně rostou.

Je třeba lépe zacílit programy aplikovaného výzkumu tak, abychom podporovali zájem o financování právě ze strany malých a středních podniků,“ uvedl Arnošt Marks. Připomenul, že z šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vyplývá, že s výzkumnými organizacemi spolupracuje 12 % malých a středních podniků. Dalších zhruba 9 % takovou spolupráci zvažuje. „Chceme ke spolupráci povzbudit i další menší firmy a zároveň podpořit ty, které již mají s investicemi do výzkumu dobré zkušenosti,“ dodal Arnošt Marks.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karel Havlíček připomněl, že pokud se potvrdí trend z posledních let, během příštích osmi let by měly vzrůst výdaje podnikatelského sektoru ze 48,2 miliard korun v minulém roce až na 90 miliard korun, což by znamenalo úroveň 1,5 % HDP. Karel Havlíček ale zároveň upozorňuje, že nebude snadné tento trend udržet – podnikatelský sektor je totiž do značné míry závislý právě na evropských dotacích, které bude složité nahradit z vlastních zdrojů.

 Viz dále tiskové sdělení AMSP k tématu: Podnikatelé táhnou český výzkum, tikající bombou se ale stávají evropské dotace

 

Problém daňových odpočtů

Karel Havlíček dále poukázal na skutečnost, že významnou motivací pro soukromý výzkum mohou být daňové odpočty, jejichž uplatňování se ale zatím potýká se značnými problémy. Podniky, které investují do výzkumu, stále narážejí na přístup finančních úřadů, jež mnohdy odmítají jejich nároky na daňové odpočty uznat. Firmy tak ztrácejí motivaci k dalším investicím do výzkumu.

Finanční úřady vidí v odpočtech snahu o daňovou optimalizaci a pomíjejí, že tady jde především o posilování konkurenceschopnosti,“ uvedl Karel Havlíček.

 

Fotbalová metafora

Náměstek vicepremiéra Arnošt Marks během kulatého stolu představil publikaci VĚDA A VÝZKUM: ČESKÁ ULIČKA DO OTEVŘENÉ BUDOUCNOSTI, kterou připravila vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace. Tato publikace pomocí fotbalové metafory poprvé přehledně představuje celý český systém výzkumu, vývoje a inovací (VVI).

Publikace na konkrétních příkladech ukazuje, jak je na hřišti VVI (podobně jako na tom fotbalovém) potřebná souhra mezi všemi hráči – od základního přes aplikovaný výzkum k firmám, které zavádějí inovace. Výsledkem této souhry (ve fotbalové terminologii „góly“) jsou konkrétní unikátní produkty či technologie, které vznikají v České republice. Patří mezi ně tkací stroj na pevné 3D tkaniny, dále technologie, jež pomáhá likvidovat následky havárie ve fukušimské jaderné elektrárně, nebo obrovský „lustr“ – přesněji kinetická skleněná svítící plastika, která interaktivně reaguje na pohyb diváků.

Publikaci ČESKÁ ULIČKA v PDF verzi najdete spolu s úvodním videoklipem na webu www.vyzkum.cz.