Členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace

prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc. 
1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narozena v roce 1954 v Praze.

Vystudovala obor Ekonomická statistika na Vysoké škole ekonomické v Praze (1978) a v tomto oboru pedagogicky stále působí na katedře ekonomické statistiky VŠE. V roce 1994 se habilitovala, v roce 2001 byla jmenována profesorkou pro obor statistika. V letech 2001-2006 byla proděkankou Fakulty informatiky a statistiky VŠE pro vědu a výzkum, od roku 2006 je prorektorkou pro vědu a výzkum VŠE. Je členkou řady vědeckých rad (VŠE, ČVUT, TU Liberec, Fakulty informatiky a statistiky VŠE, Ekonomické fakulty UMB, Ekonomické fakulty JČU), členkou výkonné rady impaktovaného časopisu Politická ekonomie a místopředsedkyní výkonné rady recenzovaného časopisu Statistika. V letech 2008 až 2010 byla členkou Odborné komise pro společenské a humanitní vědy při RVVI.

V devadesátých letech působila jako hostující profesor na francouzských univerzitách (Université Nancy – Metz, Institut National Polytechnique de Lorraine, Paris 1 – Pantheon-Sorbonne), dlouhodobě spolupracuje s Českým statistickým úřadem. Je členem řídícího výboru Asociace národního účetnictví (Association de Comptabilité Nationale – ACN) se sídlem v Paříži, členem ISI (International Statistical Institute), sekce IASE (International Association for Statistical Education), členem/předsedou organizačního výboru každoroční mezinárodní konference Mathematics and Statistics in Economy.
Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje na národní účetnictví a další oblasti hospodářské a sociální statistiky. Je spoluautorkou více než 30 monografií a učebnic, více než 120 článků, členkou autorského kolektivu 4 encyklopedií, řešitelkou (spoluřešitelkou) 23 výzkumných projektů v ČR a v zahraničí. Je nositelkou francouzského státního vyznamenání - Palmes Académiques, řádnou členkou Klubu Českých hlav.

Členkou Rady je od 10. května 2010.

prof. Ing. Vladimír Haasz, CSc. 
místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narodil se 23.března 1949 v Praze.

Absolvoval ČVUT - FEL, obor Technická kybernetika (prospěl s vyznamenáním, 1972), v roce 1977 obhájil disertační práci (CSc.) v oboru Měřicí technika, v roce 1991 byl jmenován docentem na ČVUT - FEL, obor Měřicí technika, v roce 1998 byl jmenován profesorem na ČVUT - FEL, obor Měřicí technika.

Pracoval jako asistent na katedře měření ČVUT - FEL (1972), odborný asistent na katedře měření ČVUT - FEL (1975), ustanoven docentem na katedře měření ČVUT - FEL (1991), jmenován vedoucím katedry měření ČVUT - FEL (1997).

Zabývá se využitím měřicích systémů v oblasti měření elektrických veličin, vzorkovacími metodami měření parametrů neharmonických průběhů, měřením dynamických parametrů AČ modulů včetně testování EMC.

Je předsedou oborové rady oboru Měřicí technika DSP na ČVUT – FEL, členem člen oborové rady oboru Měřicí technika DSP na VŠCHT, členem technických normalizačních komisí Českého normalizačního institutu TNK 12 „Veličiny a jednotky“ a TNK 56 „Elektrické měřicí přístroje“, IMEKO (International Measurement Confederation), členem technického výboru TC-4 – Measurement of Electrical Quantities, IEEE Instrumentation & Measurement Society, členem technického výboru TC-10 – Waveform Generation, Measurement and Analysis a členem Editorial Board of int. Journal “Computer Standards & Interfaces“, responsible subject area “Data Acquisition“.

V současné době je předsedou Rady vysokých škol (od roku 2005), ve které byl dříve členem (1997 - 2002) a místopředsedou (2003 - 2005). Je členem akademického sněmu AV ČR (od 1997), členem akademického senátu ČVUT (od 1992) a členem Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí.

Členem Rady je od 16. listopadu 2006 (druhé funkční období od 10. května 2010).

PhDr. Miroslava Kopicová 
místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Miroslava Kopicová se většinu svého pracovního života věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání, kvalifikace pracovní síly a dalším aspektům rozvoje lidských zdrojů.

Od počátku devadesátých let úzce spolupracuje s Komisí EU, v níž byla také vyškolena. Od roku 1994 je ředitelkou Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. Vedla naprostou většinu programů Phare na podporu transformace trhu práce, vzdělávání a sociální politiky (Restrukturalizace trhu práce, PALMIF, Reforma středního odborného vzdělávání – Pilotní školy, Zdokonalení veřejné zprávy, Podpora manažerského vzdělávání, Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, EQUAL, Leonardo da Vinci, aj.). Podílela se tak na formulování rozhodujících politik rozvoje lidských zdrojů. Byla 1. místopředsedkyní Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů.

Spolupracuje řadu let s mezinárodními organizacemi. Deset let byla vedoucí pracovní skupiny Lidské zdroje a vzdělávání v rámci Středoevropské iniciativy; byla Národním úředníkem pro studijní návštěvy CEDEFOP; byla členkou poradního fóra Evropské nadace pro odborné vzdělávání; spolupracuje s OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) v řadě funkcí; Národní vzdělávací fond (držitel ISO 9001:2000 a ISO 10006:2003) byl pod jejím vedením americkou USAID vyhodnocen jako jedna z dvaceti nejlepších organizací svého druhu na světě.

Je členkou Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Členkou správních rad několika vysokých škol, (VŠE Praha, VÚT Brno, Univerzity Hradec Králové, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno). Je členkou Akademické rady VŠFS. V roce 2006 - byla ministryní školství, mládeže a tělovýchovy.

V roce 2007 jako Generální sekretářka vyjednávala strukturálních fondy EU za ČR pro oblast sociální soudržnosti a operační programy financované z Evropského sociálního fondu.

Členkou Rady je od 19. března 2007 (druhé funkční období od 10. května 2010).

Ing. Karel Aim, CSc. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narozen v roce 1947 v Praze. Vystudoval s vyznamenáním obor technická analytická a fyzikální chemie na VŠCHT Praha v roce 1971. Kandidátskou disertaci v oboru fyzikální chemie obhájil v roce 1977. Od r. 1971 pracuje v Ústavu chemických procesů AV ČR (ÚCHP). V letech 1981-82 absolvoval devítiměsíční pracovní pobyt na Dánské vysoké škole technické v Lyngby a v letech 1989-94 pracoval v rámci několika pobytů jako hostující výzkumný pracovník na Universitě v Terstu. Od r. 1988 působí v předmětech doktorského studia na VŠCHT Praha.

Od roku 1992 byl zástupcem vedoucího Termodynamické laboratoře E. Hály ÚCHP, od r. 2006 je jejím vedoucím. V letech 1992-2006 byl předsedou Vědecké rady ÚCHP, od r. 2007 je předsedou Rady ÚCHP. V letech 1997-2005 pracoval v Akademické radě AV ČR (2001-2005 v jejím předsednictvu) a v letech 2005-2009 ve Vědecké radě AV ČR. Od r. 2009 působí opět v Akademické radě AV ČR.

Hlavním předmětem jeho odborného zájmu je experimentální a aplikovaná statistická termodynamika tekutých soustav. Byl řešitelem řady projektů. Publikoval přes 50 původních prací v mezinárodních periodikách, 5 monografií či kapitol v zahraničních monografiích a přednesl řadu přednášek na mezinárodních konferencích a zahraničních pracovištích. Podílel se na organizování mnoha významných mezinárodních vědeckých setkání (i v zahraničí). Je členem řídícího výboru Evropských symposií o aplikované termodynamice a zástupcem ČR v oborové sekci Evropské federace chemického inženýrství.

Byl a je členem řady vědeckých a expertních grémií (oborových rad, rad programů VaV, poradních orgánů Akademické rady AV ČR, programových výborů RP EU, pracovních skupin pro přípravu národních programů, strategií a politik v oblasti VaVaI apod.), účastnil se práce na projektech strategických studií Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) a zastupoval ČR na konzultacích s Evropskou komisí a ve Správní radě JRC (od r. 2008 je jejím místopředsedou). Je členem Inženýrské akademie ČR.

Členem Rady je od 10. května 2010.

doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Doc. Ing. Jiří Cienciala,CSc. se narodil 10.3.1950 ve Vendryni. Po ukončení studií na hutní fakultě VŠB v Ostravě, obor systémové inženýrství (1974) nastoupil v Třineckých železárnách (TŽ) do útvaru výpočetní techniky. Deset let, od roku 1976, externě vyučoval na VŠB Ostrava v oboru systémového inženýrství. V roce 1982 dosáhl vědecké hodnosti kandidáta věd. Od roku 1987 pracoval v útvaru automatizace výroby TŽ. Řídil celostátní výzkumně-vývojový úkol „Robotizace hutnictví a těžkého strojírenství“ (1987-89) z pozice vedoucího útvaru robotiky TŽ, jehož vznik v TŽ inicioval. Byl v roce 1991 u zrodu joint venture Gardena Třinec (dnes STEELTEC.CZ, s.r.o. s 250 zaměstnanci), jednoho z prvních společných podniků, které byly v ČR se zahraničními partnery založeny.

V období let 1991 až 1997 pracoval ve funkci ředitele pro vývoj a obchod strojírenské divize TŽ a následně povýšil na místo ředitele společnosti TŽ-strojírenská výroba, a.s., o jejíž vznik se zasloužil (1997).

Od roku 1997 vykonává funkci generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Řídil přípravu projektu na rekonstrukci válcovny u firmy EISCO v Egyptě, absolvoval certifikační školení Inter Manager a dne 12. května 2000 získal certifikát AMA (American Management Association), MCE (Management Centre Europe) a SSŘIP (Společnost pro strategické řízení, inovace a podnikatelství) s právem užívat titul Certified Strategic Manager (SCM). V roce 2003 obhájil habilitační práci na téma „Nástroje strategického řízení v TŽ“ na VŠB-TU a byl jmenování docentem pro obor “Řízení průmyslových systémů“ (2004).

Je členem vědecké rady VŠB-TU v Ostravě, prezidentem odvětvového Svazu hutnictví železa a předsedou dozorčí rady Hutnictví železa, a.s., členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, viceprezidentem Sdružení pro rozvoj MSK, místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody MSK, předsedou Česko-polské smíšené obchodní komory, členem Společnosti pro strategické řízení, inovace a podnikatelství, členem představenstva Krajské hospodářské komory i členem rady ředitelů Světové ocelářské acociace (Worldsteel).

Členem Rady je od 10. května 2010.

prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr.h.c. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narozen v roce 1949 v Českém Těšíně. Od r. 1973 pracuje v Ústavu chemických procesů AV ČR, v období 1992-1995 a 2004-2005 byl zástupcem ředitele, v letech 1996-2003 zastával funkci ředitele ústavu. Od r. 2009 je předsedou AV ČR.

Vystudoval fyzikální chemii na VŠCHT Praha, ve stejném oboru získal hodnost CSc. na tehdejším ÚTZCHT ČSAV (nyní ÚCHP). Na VŠCHT Praha se habilitoval v oboru chemické inženýrství (1994), obhájil zde doktorát věd (1999) a v r. 2003 byl jmenován profesorem chemického inženýrství. V r. 2006 obdržel čestný doktorát Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Od r. 2005 do 2009 byl místopředsedou AV ČR.

V letech 1985-86 pracoval v rámci stipendia nadace Alexandra von Humboldta na Univerzitě Hannover, SRN; působí rovněž jako hostující profesor na Univerzitě Sao Paulo, Brazílie.

Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem 10 zahraničních a 9 čs. patentů, přednesl řadu zvaných přednášek na mezinárodních konferencích. Podle SCI je na jeho práce přes 700 citačních ohlasů. V roce 1984 získal cenu ČSAV.

Je předsedou sekce Chemické inženýrství a biotechnologie Inženýrské akademie ČR, předsedou České společnosti chemického inženýrství a členem představenstva Svazu chemického průmyslu ČR. Je předsedou komise pro udílení hodnosti DSc. v oboru chemické inženýrství, dále členem vědeckých rad VŠCHT Praha, Univerzity Karlovy, FCHI VŠCHT Praha a FSI VUT Brno.

Byl opakovaně zvolen do prestižní funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006-2009), v r. 2005 byl zvolen čestným členem Institution of Chemical Engineers UK. Od r. 2002 předsedá pravidelnému Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.

Je redaktorem mezinárodního časopisu Chemical Engineering Research and Design a členem redakčních rad dalších mezinárodních časopisů.

Členem Rady je od 10. května 2010.

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narodil se 1. září 1964 v Brně.

Po studiu češtiny a historie na Masarykově univerzitě (1983-1988, tehdy UJEP) pracoval jako historik v muzeu. V osmdesátých letech se účastnil některých neoficiálních aktivit, např. tzv. podzemní univerzity (1984-1989), spoluorganizoval nezávislé studentské hnutí (Revue 88), po listopadu 1989 krátce působil jako novinář a redaktor, od roku 1990 se podílel na založení politologie v ČR. V roce 1996 získal Ph.D. v oboru politologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a habilitoval se na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, od roku 2002 je profesorem politologie.

Na Masarykově univerzitě byl mj. vedoucím Katedry politologie (1993-2002), Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (2002-2004), ředitelem Mezinárodního politologického ústavu (1996-2002), ředitelem Institutu pro srovnávací politologický výzkum (od 2005) a děkanem Fakulty sociálních studií (2004). Od roku 2004 je 32. rektorem Masarykovy univerzity.

Ve své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii, evropskou politiku a na výzkum politické dimenze náboženství. Autor 14 monografií a více než 150 odborných studií publikovaných v řadě zemí, podílel se na řešení mnoha národních i mezinárodních výzkumných projektů.

Působil a je činný v institucích zabývajících se vysokým školstvím a výzkumem v ČR i v zahraničí (např. místopředseda České konference rektorů, člen European University Council for the Jean Monnet Action), v orgánech jmenovaných vládou nebo volených parlamentem (Akreditační komise ČR, Rada Ústavu pro studium totalitních režimů), je členem vědeckých a akademických rad veřejných i soukromých vysokých škol a výzkumných institucí.

Členem Rady je od 16. září 2008 (druhé funkční období od 10. května 2010).

Ing. Zbyněk Frolík 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narodil se 26. 12. 1953 v Praze.

Absolvoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, obor Technická kybernetika a elektronické počítače. Pracoval v ČSAV jako samostatný inženýr ýpočetního střediska, poté vedl technický odbor ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. V roce 1990 založil na zelené louce společnost Linet, doposud je jejím generálním ředitelem a jednatelem. Společnosti Linet dnes patří mezi pět největších výrobců nemocničních lůžek na světě.

Zbyněk Frolík založil v roce 2005 Akademii produktivity a inovací a je předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti Pracujme chytřeji. Je autorem řady patentů a inovačních myšlenek a jako spoluautor vydal knihu Štíhlý a inovativní podnik (2006).

Získal několik titulů jako úspěšný podnikatel a manažer, v roce 2003 zvítězil v soutěži Podnikatel roku a reprezentoval ČR na mezinárodní soutěži Světový podnikatel v Monte Carlu. Jako spoluautor designu stolku k lůžku Eleganza získal od Design Centra ČR ocenění Vynikající design. V roce 2005 a 2006 pracoval v Radě vlády ČR pro rozvoj lidských zdrojů. Od roku 2007 je členem rady Exportní akademie ČR při CzechTrade a členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Od roku 2008 je členem Rady pro obchod a investice.

Hovoří německy, anglicky a rusky. Je ženatý a má tři děti, rodinu považuje za základ a zdroj své energie.

Členem Rady je od 16. září 2008 (druhé funkční období od 10. května 2010).

prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narodil se v Praze v roce 1962. V roce 1985 vystudoval biologii se zaměřením na živočišnou fyziologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po aspirantuře na Fakultě dětského lékařství téže univerzity obhájil v roce 1990 kandidátskou dizertaci v oboru fyziologie a patofyziologie člověka. Ve stejném oboru se v roce 1998 habilitoval, v roce 2001 získal titul DrSc a v roce 2002 byl jmenován profesorem (vše na Univerzitě Karlově).

V letech 1991-1996 pracoval jako vědecký pracovník na Lékařské fakultě Minnesotské univerzity v Minneapolis, USA. Od roku 1996 pracuje na Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1997-2000 absolvoval čtyři 2-3 měsíční výzkumné stáže na University of Alberta v kanadském Edmontonu. Od vzniku Centra experimentálního výzkumu chorob srdce a cév v Praze v roce 2000 (dnes Centrum výzkumu chorob srdce a cév) je členem jeho řídícího kolegia. Od února 2006 je rektorem Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti je místopředsedou České konference rektorů zodpovědným za agendu tvůrčích činností a členem Pracovní skupiny Evropské asociace univerzit pro vědní politiku.

Jeho odborným zájmem je funkce plicního a fetoplacentárního cévního řečiště ve zdraví a nemoci. Byl hlavním řešitelem 8 českých a mezinárodních grantových projektů a spoluřešitelem řady dalších. Publikoval přes 40 původních prací a desítku přehledných textů v mezinárodních odborných periodikách a též 9 kapitol v mezinárodních vědeckých monografiích. Podle SCI je na jeho práce přes 2100 citačních ohlasů. Pro prestižní odborné časopisy a grantové agentury také pravidelně působí jako recenzent.

Je členem České fyziologické společnosti, American Physiological Society, American Heart Association, vědecké rady Masarykovy univerzity v Brně a vědecké rady Univerzity Komenského v Bratislavě.

Není a nebyl členem politické strany. Je ženatý a má 3 děti.

Členem Rady je od 10. května 2010.

prof. Ing. Rudolf Haňka, MA, Ph.D., FEng. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Vystudoval s vyznamenáním elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze (1956-1961), obor sdělovací elektrotechnika. V roce 1968 odešel do zahraničí a od roku 1972 působí na Cambridžské univerzitě, kde se specializoval na aplikace statistického rozpoznávání obrazců v medicíně, aplikace umělé inteligence v problémech lékařské diagnostiky a na management informací. Od roku 1999 je profesorem lékařské informatiky. Do roku 2004 byl ředitelem Centra pro klinickou Informatiku, lékařské fakulty Cambridžské univerzity. Od roku 1982 je Fellow Wolfsonovy koleje Cambridžské univerzity kde zastával následující funkce: Tutor (1984-1989), Akademický děkan (1989-1992) a Vice-President (1999-2002).

Kromě své akademické práce v oboru lékařské informatiky byl postupně členem všech vrcholných orgánů Cambridžské univerzity a zastával řadu vedoucích funkcí v jejím řízení. Po řadu let byl předsedou Oxfordské a Cambridžské Rady pro maturitní zkoušky (Oxford and Cambridge Schoul Examination Board). Mezi 1997 a 2004 byl předsedou správních rad dvou VC fondů, jejichž úkolem bylo financování spin-off firem vycházejících z univerzity.

Od roku 2004 je profesorem Institutu managementu zdravotních služeb na Fakultě managementu, VŠE v Praze. Je členem několika vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program a odborných společností s národní i mezinárodní působností, mimo jiné Královské statistické společnosti, Královské lékařské společnosti a Inženýrské akademie ČR. V roce 2003 mu byla Akademií věd ČR udělena čestná Bolzanova Medaile za jeho přínos k matematickým vědám.

Členem Rady je od 10. května 2010.

prof. RNDr. Pavel Hobza, DrSc. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narodil se 21. října1946 v Přerově.

Pavel Hobza vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a kandidátskou disertační práci (CSc.) obhájil v roce 1973 na Ústavu fyzikální chemie ČSAV (školitel Rudolf Zahradník). Z politických důvodů nemohl pokračovat v práci na ČSAV a přešel do Institutu hygieny a epidemiologie. Do Akademie věd se mohl vrátit až v roce 1986, nejprve do Ústavu organické chemie a biochemie, pak do Heyrovského ústavu fyzikální chemie a v roce 2003 zpět do Ústavu organické chemie a biochemie, kde pracuje dosud. V současnosti je vedoucím Centra biomolekul a komplexních molekulových systémů (2005-2010) a na ústavu má pozici "Distinguished Chair". Je profesorem fyzikální chemie na Universitě Karlově v Praze a Palackého universitě v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabývá nekovalentními interakcemi a jejich aplikacemi v přírodních vědách a v poslední době zejména počítačovými návrhy nových léků.

Je členem Učené společnosti ČR a Britské královské společnosti chemické. V roce 2007 získal cenu "Praemium Academiae" a v následujícím roce nejvyšší vědecké ocenění, Cenu Česká hlava. Publikoval více než 380 vědeckých prací v recensovaných časopisech a 3 knihy a jeho práce byly citovány více než 15 000 x. 

Členem Rady je od 10. května 2010.

Ing. Pavel Kafka, dr.h.c. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narozen r. 1949 ve Znojmě.

V r. 1972 ukončil studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor světová ekonomika, zahraniční obchod a začal zde pracovat jako pedagogický asistent. V letech 1973 - 1991 působil na Ministerstvu zahraničních věcí, z toho řadu let v Japonsku, Řecku a v letech 1986-1991 jako vedoucí ekonomického oddělení velvyslanectví v Bonnu.

Od roku 1993 pracoval u firmy Siemens s.r.o., v letech 1994 - 2009 jako její generální ředitel a zároveň zemský ředitel (Country CEO) skupiny Siemens v České republice.

Aktuálně působí jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, předseda Fóra průmyslu a vysokých škol, člen vědecké rady VŠE, člen správních rad ČVUT a VŠE, člen výboru Manažerské asociace a člen správní rady Nadace PANGEA.

V uplynulé době působil řadu let jako 1. viceprezident Českomoravské elektrotechnické asociace, viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Je nositelem titulu Manažer roku a čestné vědecké hodnosti Doctor honoris causa.

Členem Rady je od 10. května 2010.

Ing. Jaroslav Míl, MBA 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Členem Rady je od 10. května 2010.

doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Karel Oliva ukončil v roce 1983 studium informatiky se specializací matematická lingvistika na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V letech 1983-1988 byl interním aspirantem téže fakulty, nebylo mu však umožněno již dokončenou disertační práci obhájit (stalo se tak až v r. 1997 na Filozofické fakultě UK). V lednu 1989 proto ilegálně odešel do Bulharska, kde pracoval jako vědecký pracovník sekce matematické lingvistiky Koordinačního centra pro informatiku a výpočetní techniku Bulharské akademie věd, v říjnu téhož roku svůj pobyt legalizoval. Od dubna 1990 působil v Ústavu komputační lingvistiky Sárské univerzity v Saarbrücken (SRN), kde se r. 2001 habilitoval v oboru všeobecná lingvistika. Od listopadu téhož roku působil v oddělení matematické lingvistiky Rakouského ústavu pro výzkum umělé inteligence (OeFAI) ve Vídni. V letech 2003 - 2009 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český. V současné době je předsedou Vědecké rady Akademie věd ČR.

Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je formální syntax přirozených jazyků, včetně inovativních přístupů vedoucích k praktickým (počítačovým) aplikacím. Publikoval přes 85 původních vědeckých prací v časopisech a sbornících odborných konferencí, byl vedoucím výzkumných týmů a spoluautorem implementací řady softwarových celků (mj. Korektoru české gramatiky pro Microsoft Office).

Pedagogicky působí na Filozofické fakultě MU a Přírodovědecké fakultě ÚJEP. Je redaktorem časopisů Slovo a slovesnost a Applied Artificial Intelligence - an International Journal.

Hovoří anglicky, bulharsky, italsky, německy a rusky, částečně ovládá i řadu dalších jazyků.

Členem Rady je od 10. května 2010.

prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr. 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Narodil se 4. března 1966 v Olomouci.

Vystudoval učitelství matematiky a fyziky na Univerzitě Palackého v Olomouci, po získání doktorátu v obecné fyzice a matematické fyzice působil sedm let na výzkumných pracovištích v Německu (Friedrich-Schiller Universität Jena, Friedrich-Alexander Universität Erlangen, Max-Planck-Institut für Quantenoptik Garching), Izraeli (Weizmann Institute of Science v Rehovotu) a USA (Texas A&M University v College Station). Od návratu do ČR v roce 2003 působí jako docent, později profesor na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, od roku 2006 ve funkci proděkana pro vědecké a výzkumné záležitosti. Ve své výzkumné práci se zabývá kvantovou optikou, atomovou fyzikou a kvantovou informatikou. Je členem předsednictva Rady vysokých škol.

Členem Rady je od 10. května 2010.

prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA 
člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Pracuje v Centru dopravního výzkumu, v.v.i., (CDV) jako ředitel. Pedagogicky působí na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice, je předsedou Rady veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu (RAV), která sdružuje veřejné výzkumné instituce, jež nejsou zřízeny AV ČR.

Vystudoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor konstrukce a dopravní stavby (Ing.), Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice (Ph.D.), obor dopravní prostředky a infrastruktura, ve stejném oboru zde habilitoval (doc.) a prošel profesorským řízením (prof.). Na BIBS – Nottingham Trent University vystudoval strategický management (MBA).

V CDV se zabývá výzkumem zejména v oblastech nedestruktivní diagnostiky, geotechniky a dopravních systémů. Je/byl řešitelem více než deseti domácích výzkumných projektů, řešitelem a koordinátorem evropského projektu TITaM (Transport Infrastructure Technologies and Management) a spoluřešitelem za ČR dalších čtyř projektů Rámcových programů EU. Je autorem nebo spoluautorem přibližně 100 odborných prací, vč. zavedených technologií, má přijato 9 užitných vzorů, podané přihlášky 6 patentů domácích, 4 evropských patentů.

Je členem výboru ředitelů FEHRL (Forum of European Highway Research Laboratories), hlasujícím členem v pěti výborech ASTM (American Society for Testing and Materials), členem vědecké rady ministra dopravy a tří vědeckých rad univerzit a fakult. Je oponentem projektů financovaných ze strukturálních fondů, projektů GA ČR, Ministerstva dopravy, slovenských grantových agentur apod.

Zúčastnil se odborných stáží na výzkumných pracovištích a univerzitách ve Velké Británii, USA, Francii, Belgii a v Německu.

Členem Rady je od 10. května 2010.