Setkání sekretariátů evropských poradních orgánů pro vědu, technologie a inovace v Praze

Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR hostila společně s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve dnech 4. a 5. května v prostorách Hrzánského paláce v Praze setkání sekretariátů evropských poradních orgánů pro vědu, technologie a inovace. Jednání se zúčastnili zástupci sekretariátů ze 14 evropských zemí: Belgie (Flandry), Česká republika, Dánsko, Finsko, Island, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko a Švýcarsko. Průřezovou tematikou pražského jednání byla „bezpečnost znalostí a limity otevřené vědy“.

Jednání sekretariátů evropských poradních orgánů pro vědu, technologie a inovace v Praze, 5. května 2023. Foto: Úřad vlády ČR 

Ministryně pro výzkum, vývoj a inovace a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová ve své zahajovací řeči zmínila, že národní bezpečnostní zájmy jsou její nejvyšší prioritou: „Musíme chránit výzkum a inovace před těmi, kteří je chtějí zneužít. V době, kdy se využívání umělé inteligence zrychluje, je třeba zabezpečit etické aspekty výzkumu i data, která považujeme za klíčová pro vývoj nových inovací a technologií.“ Ministryně Langšádlová dále doplnila, že otázka bezpečnosti znalostí se promítá do připravovaného návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.  

Náměstkyně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Jana Havlíková, která diskuzi moderovala, poukázala na význam tohoto tématu v dnešní době: „Spolupráce na mezinárodní úrovni je z povahy věci jedním ze základních předpokladů excelentní vědy a výzkumu. V důsledku geopolitických změn však v této souvislosti začínáme být konfrontováni také s možnými riziky, která jsou s ní spojena, jako například s nežádoucím transferem citlivých znalostí a technologií. Před námi tak stojí výzva, jak v dnešním světě vyvážit otevřenost vědy a bezpečnost výzkumu.“ 

Významným přínosem debaty byly příspěvky pozvaných expertů. Prof. Ladislav Krištoufek, člen RVVI a prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost, toto téma dále rozvinul na příkladech praxe Univerzity Karlovy. Profesor Krištoufek upozornil na význam náležitého zacházení s citlivými informacemi, adekvátní infrastruktury a podpory pro vědecké pracovníky.

Dr. Ivana Karásková, projektová koordinátorka a analytička AMO, účastníky seznámila se svým výzkumem v oblasti vlivu Číny na středoevropských univerzitách. Dr. Karásková poukázala na skutečnost, že výzkumná spolupráce mezi střední Evropou a Čínou se v posledních letech neustále rozšiřuje, zejména v oblasti nových materiálů, zemědělství, chytré výroby a robotiky. Případová studie AMO nicméně ukazuje, že problematika důvěryhodného výzkumu je stále ve své počáteční fázi.

Prof. David Honys, člen akademické Rady AV ČR, pohovořil o aktivitách a nástrojích AV ČR v oblasti důvěryhodného výzkumu a příležitostech a rizikách otevřené vědy. Při hledání vhodné míry vyváženosti mezi otevřenou vědou a bezpečnosti znalostí je třeba řídit se pravidlem: „otevřený, jak je to možné - uzavřený, jak je to nutné“.

V odpolední části jednání zástupci jednotlivých poradních orgánů diskutovali témata, jimiž se příslušné poradní orgány nyní zabývají. Téma bezpečnosti znalostí aktuálně rezonuje např. v Nizozemsku, Rakousku nebo Německu. Otázka vlivu geopolitiky na vědu a inovace je předmětem debat také v Dánsku.

Zástupkyně Finska informovala o postupu své země v závazku navýšit veřejné výdaje na VaVaI na 4 % HDP do roku 2030. Zástupkyně Litvy poukázala na skutečnost, že Litva patří mezi evropské země s nejvyšším růstem míry inovací mezi lety 2015–2022 dle indikátoru European Innovation Scoreboard. Zástupkyně Slovenska pohovořila o aktuálně probíhající reformě systému VVI na Slovensku. Zástupce Švýcarska upozornil na materiál švýcarské Rady o odborném poradenství pro vědeckou politiku v době krize, který se mimo jiné zabývá ponaučením z pandemie COVID-19. Do debaty přinesli zajímavé podněty také další účastníci, včetně zástupců poradních orgánů Polska a Islandu, kteří se setkání účastnili poprvé.

Jednání zástupců evropských poradních orgánů probíhají dvakrát ročně. Jarní jednání probíhají na úrovni zástupců sekretariátů a podzimní jednání probíhají za účasti předsedů jednotlivých poradních orgánů. Členství sekretariátu RVVI v této pracovní skupině přináší nepostradatelné informace  o aktuálním vývoji, příkladech dobré praxe a trendech politiky podpory výzkumu, vývoje a inovací v evropských státech a o činnosti jednotlivých poradních orgánů.

Zdroj: Sekce VVI - Úřad vlády ČR  |  23. 5. 2023