Výzva k přihlašování vybraných výsledků do hodnocení v Modulu 1 podle Metodiky 2017+

V roce 2023 v Modulu 1 bude nástrojem vzdálených recenzí provedeno hodnocení vybraných výsledků všech typů, které bude posíleno o hodnocení výsledků nebibliometrizovatelných.

Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Metodika 2017+“) stanovuje provést hodnocení vybraných výsledků podle modulu M1 obecně charakterizovaném v kapitole 1. 1.[1] Vzhledem ke zkušenostem z předchozích let bude opět provedeno posílení Modulu 1 o hodnocení výsledků z oblasti aplikovaných věd a společenských a humanitních věd.[2]

Do hodnocení mohou být zařazeny pouze výsledky uvedené v RIV. Pro každý výsledek vyberou výzkumné organizace (dále jen „VO“) právě jeden FORD a dFORD výsledku, a to dle vlastního uvážení, avšak s ohledem na věcnou povahu výsledku. K vybraným výsledkům budou z RIV do aplikace SKV automaticky přetaženy další relevantní údaje.

VO samy určí, zda jimi přihlášený výsledek bude posouzen buď podle kritéria „přínos k poznání“ nebo podle kritéria „společenská relevance“ a toto své rozhodnutí výslovně zdůvodní v příslušném vyplňovacím okně. V případě výsledků, na jejichž vzniku se podílelo více institucí, je umožněno, aby si každá z těchto VO samostatně dle vlastního uvážení určila kritérium hodnocení.

I. Přínos k poznání je tradiční kritérium hodnocení ve VaVaI posuzující originalitu, význam a obtížnost získání výsledku, uplatňované zejména na výsledky základního výzkumu.

II. Společenská relevance je chápána jak ve smyslu „užitečnosti“ (typicky průmyslový výzkum přinášející ekonomické zisky), tak ve smyslu „potřebnosti“ (typicky výzkum rezortní vznikající na společenskou objednávku.)[3]  V souladu s britským hodnocením REF se „Společenskou relevancí se rozumí vliv / změna / přínos, a to v oblastech mimo akademickou sféru: ekonomika, společnost, kultura, veřejná správa / služby, zdraví, životní prostředí, kvalita života.“[4]  Vzhledem k tomu, že se hodnocení v Modulu 1 zabývá také posouzením výsledků uplatněných v předchozím roce, je úkolem hodnotitelů a panelů posoudit především jejich předpoklad reálného uplatnění, nikoli prokázané dopady. Pro posouzení předpokladu reálného uplatnění výsledku podává VO relevantní komentáře a doložené podpůrné informace (například ekonomické nebo sociální a další parametry, ocenění, zmapované dopady apod.).

Není stanoven žádný poměr počtu výsledků podle kritéria hodnocení. VO může všechny své vybrané výsledky přihlásit do jednoho či druhého kritéria. Vyžaduje se, aby výběr výsledků a určení kritéria posouzení odpovídaly zaměření instituce a představovaly nejlepší výsledky, které jsou v RIV touto VO evidovány. Je nutné, aby VO přihlašovaly výsledky k hodnocení ve struktuře reflektující jejich misi. Na  adekvátní strukturu hodnocených výsledků ve vztahu k misi instituce je kladen důraz při jednání „tripartit“.  

 

Počet a typ přihlašovaných výsledků:

 

a. Limity počtu předkládaných vybraných výsledků jsou stanoveny pro každou VO vstupující do hodnocení na základě údajů v IS VaVaI a jsou zveřejněny Odborem podpory Rady pro výzkum, vývoje a inovace.

b. Roční limity jsou stanoveny podle dvou pravidel:

- VO jsou povinny dodat do hodnocení 1 výsledek na 15 mil. Kč z částky institucionální podpory na dlouhodobý koncepční růst výzkumných organizací (dále jen „DKRVO“) čerpané v roce 2022. Pokud je VO příjemcem institucionální podpory na DKRVO vyšší než 15 mil. Kč, dodává navíc 1 výsledek na každých dalších (započatých) 15 mil. Kč podpory s povinností předat výsledky v proporcích odpovídajících vnitřní struktuře VO.[5] Stanovenou kvótu mohou VO naplnit bibliometrizovatelnými i nebibliometrizovatelnými výsledky.

- Pro posílení hodnocení aplikovaných výsledků a výsledků společenských a humanitních věd (SSHA) mohou VO vybrat ještě další výsledky podle odlišně stanovené kvóty.[6] Rozhodující je počet záznamů o výsledcích, které daná VO předala do RIV s předchozím rokem uplatnění a které jsou evidovány v RIV k 1. červnu předmětného roku bez ohledu na velikost jednotlivých podílů u výsledků, které vznikly ve spolupráci více subjektů. Ocenit přínos a míru přínosu VO k výsledku je zodpovědností Odborných panelů. Tuto kvótu naplní VO výlučně nebibliometrizovatelnými výsledky.[7] Tím bude zabezpečeno posílení hodnocení takových vědeckých výsledků, o kterých lze rozhodovat pouze formou peer review. Využití posilovací kvóty je zásadní pro VO, které se významně profilují v oblasti aplikovaného výzkumu a v oblasti společenských a humanitních věd.

- „Zároveň je dán tzv. „minimální počet předkládaných výsledků“, aby byl pro hodnocení instituce zajištěn alespoň takový počet výsledků, který poskytne rámcový vhled do kvality její produkce v posledních pěti letech. Minimální počet 10 předkládaných výsledků za jednu VO je vybírán z výsledků uplatněných v uplynulých 5 letech. Doporučuje se předat výsledky v proporcích odpovídajících vnitřní struktuře VO s ohledem na výzkumné funkční celky. Ty VO, které dosáhly méně výsledků, než je stanovený minimální počet, nejsou z hodnocení vyloučeny, pokud tuto skutečnost vysvětlí.“

Minimální počet výsledků je určen kumulativně. Nově přihlášeným VO a VO, jejichž limity nedosahují v součtu 10 výsledků, bude celkový limit do 10 výsledků doplněn, aby mohlo být hodnocení v Modulu 1 na národní úrovni relevantní.

 

c. Do hodnocení v roce 2023 jsou zařazeny VO, jimž v roce 2022 byla poskytnuta institucionální podporu na DKRVO, a ty, jejichž zhodnocení si výslovně vyžádal poskytovatel.

V souladu s Metodika 2017+ budou v roce 2023 hodnoceny výsledky s rokem uplatnění 2018 - 2022 s termínem sběru do 31. 5. 2023, s tím, že výsledek lze za danou VO přihlásit do hodnocení vybraných výsledků podle Metodiky 2017+ pouze jednou.

 

Rozpis počtu předkládaných vybraných výsledků podle VO naleznete v Příloze 1

Limity jsou vypočteny Odborem podpory Rady pro výzkum, vývoj a inovace na základě údajů v IS VaVaI. Jsou uváděny odděleně pro plný Modul 1 a posílení hodnocení cílené na aplikovaný výzkum a výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. V případě VO nově zařazených do hodnocení podle Metodiky 2017+ jsou počty doplněny do minimálního předepsaného počtu 10 výsledků. Zaokrouhlování počtu výsledků je provedeno standardně.

 

Základní limit se počítá z údajů o skutečně poskytnuté institucionální podpoře  na DKRVO v roce 2022, tak jak jsou uvedeny v Informačním systému VaVaI k 31. 5. 2023.

 

Pokyny pro vkládání vybraných výsledků

 

V souladu s Metodikou 2017+ je povinností předat výsledky v proporcích odpovídajících vnitřní struktuře VO s ohledem na výzkumné funkční celky. Pojem výzkumné funkční celky se týká typicky segmentů vysokých škol a Akademie věd ČR. Výzkumnými funkčními celky mohou být výzkumné ústavy, organizační jednotky typu fakulta, nebo skupiny fakult či ústavů. VO uvádí k vybraným výsledkům poměrné zastoupení jednotlivých výzkumných funkčních celků na objemu vybraných výsledků a podává zdůvodnění tohoto poměru s ohledem na organizační členění VO, např. ve vazbě na vnitřní přerozdělování institucionální podpory na DKRVO[8] resp. ve vazbě na oborové kapacity. Způsob alokace limitu mezi výzkumné funkční celky bude VO popsán v příslušném povinném poli.

V případě výsledků bezpečnostního nebo obranného výzkumu je nově umožněno uvést tuto specifikaci.

Podle Metodiky 2017+ je VO povinna umožnit posouzení vybraných výsledků tak, že jej vloží v elektronické podobě do aplikace SKV.

 

Do hodnocení se předkládá vždy plný text daného výsledku (např. celá kniha v pdf formátu u výsledku druhu B, celá kapitola včetně údajů identifikujících knihu u druhu výsledku C, celá metodika a nejen její osvědčení u výsledku druhu Nmets atd.). U výsledků, jejichž plný text je zveřejněn na úložišti VO či jiném úložišti, musí být výsledek veřejně přístupný (přístup nesmí být na heslo nebo zpoplatněný apod. a musí jít o odkaz na daný výsledek, tj. nikoliv např. na knihovnu).

 

V případě výsledků, které nelze z jejich povahy takto předložit, vkládá VO příslušnou dokumentaci popisující vybraný výsledek. Soubory vložené do aplikace SKV jsou přístupné pouze účastníkům hodnocení, kteří jsou vázáni standardy obvyklými pro recenzní řízení ochraňujícími práva k duševnímu vlastnictví.

 

VO spolu s výsledkem dodává pomocí aplikace pro sběr výsledků následující podpůrné informace:[9]

- u výsledků, na jejichž vzniku se podílelo více subjektů, popis přínosu hodnocené VO k řešení;

- vybrané recenze, expertní stanoviska, reference apod.;

- podpůrné materiály prokazující významnost výsledku v dané oblasti výzkumu a vývoje (například ekonomické nebo sociální a další parametry, ocenění, zmapované dopady, zápis závěrečného zhodnocení řešení projektu v případě, že výsledek vznikl řešením projektu programu účelové podpory (např. TAČR, MPO, MZe, atd.);

- odůvodnění výběru ve vztahu ke kritériu hodnocení (včetně například zdůraznění jedinečnosti výsledku, srovnání s obdobnými výsledky).

Doporučení pro VO k výběru kvalitních výsledků zpracované Komisí pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů jsou obsahem Přílohy 2. Obecně jsou pokyny pro vkládání vybraných výsledků a náležitosti s tím spojené popsány v Metodice 2017+ (zejména kapitola 1.1 a kapitola 3), dále v Příloze 3 této výzvy (Uživatelská přiručka pro výzkumné organizace, členy Odborných panelů, externí hodnotitele a poskytovatele institucionální podpory VaVaI)[10] a v uživatelsky přívětivé podobě přímo v aplikaci SKV. 

 

Lhůta pro předávání údajů je stanovena do 31. října 2023.

Aplikace se nachází na adrese: https://skv.rvvi.cz

Text Výzvy byl schválen v bodě A6 na 391. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace dne 30. června 2023.

Přílohy:

- Soubor SKV (Excel): počty předkládaných vybraných výsledků podle VO

- Doporuceni pro VO

- Prirucka M17+



[1] Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, schváleno usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107, str. 11.

[2] SSHA: oborové skupiny 5. Social Sciences a 6. Humanities and the Arts.

[3] Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, schváleno usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017, č. 107, Modul 1.1.

[4] England, Higher Funding Council of. "REF Impact." Higher Education Funding Council for England. Accessed July 23, 2018. http://www.hefce.ac.uk/rsrch/REFimpact/.

[5] Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, schváleno usnesením vlády ČR ze  dne 8. února 2017 č. 107, str. 14.

[6] Určeno pro VO, jejichž důležitou součástí mise je produkce těchto výsledků, ale v rámci povinného limitu odvozeného od výše institucionální podpory neměly dostatečný prostor k jejich přihlášení.

[7] Jedná se o všechny druhy výsledků podle aktuálně platných definic s výjimkou druhů výsledků Jimp,  JSc a D.

[8] Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, schváleno usnesením vlády ČR ze  dne 8. února 2017 č. 107, str. 12.

[9] Výběru a zdokladování podpůrných informací je třeba věnovat zvláštní pozornost.

[10] Schváleno Radou pro výzkum, vývoj a inovace na 367. zasedání dne 30. dubna 2021.

Sdílejte na:

Přílohy